Česká republika příští rok v létě z Kosova úplně stáhne své vojáky, pokud se tam bezpečnostní situace nezhorší. "Pokud se situace bude i nadále vyvíjet tak jako nyní, tak předpokládám, že ten konec může nastat příští rok v létě," řekl ministr obrany Alexandr Vondra při pondělní návštěvě české mise v Kosovu.

Česká republika podle Vondry už nyní svou přítomnost v této bývalé jihosrbské provincii výrazně omezí. Během října odejde 270 vojáků a zůstane jich 90. Ti budou mít na starost udržovat chod české základny Šajkovac.

Prapor v pohotovosti. Priorita je Afghánistán

Česko prý nicméně z Kosova zatím "neutíká". Vyčlení záložní prapor, který by se mohl v případě vážných problémů do Kosova během 14 dnů vrátit. ČR proto zatím bude dále udržovat svou základnu.

Podle Vondry už není v Kosovu tolik práce, aby vyžadovala rozsáhlý český kontingent. Letos Česko schválilo kosovskou misi do počtu 550 vojáků. Kvůli postupnému stahování tam ale dosud působilo asi 300 vojáků. Ty nahradí už jen devadesátičlenný kontingent. Omezení mise podle Vondry souvisí i s tím, že ČR chce o 200 vojáků posílit přítomnost v Afghánistánu. Svou roli prý sehrály i rozpočtové škrty, které nutí armádu šetřit.

Slovensko se rozhodlo vojáky z Kosova stáhnout už nyní. Svou misi KFOR zastaví na konci září a do konce roku by měl být přesunut zpět i materiál a technika. Slovenská premiérka Iveta Radičová se v pondělí přijela do Kosova se slovenskými vojáky rozloučit.

"My máme nové závazky v Afghánistánu, které si jdeme splnit," řekla novinářům slovenská premiérka.

Slováci Kosovo neuznali. Bojí se reakce Maďarů

Radičová zdůraznila, že Slovensko se už dříve zavázalo působit v Kosovu do letošního podzimu. Odchod z Kosova podle ní nijak nesouvisí s loňským vyhlášením kosovské nezávislosti. Bratislava samostatné Kosovo na rozdíl od Prahy dosud neuznala, především kvůli obavám, aby si nároky na nezávislost nekladla i maďarská menšina na Slovensku.

Radičová ale dala najevo, že Slovensko může svůj postoj změnit, pokud budou úspěšné chystané rozhovory mezi Srbskem a Kosovem.

Také Vondra očekává od avizovaných srbsko-kosovských rozhovorů "oteplení" ve vzájemných vztazích. Nedá se ale podle něj vyloučit ani to, že budou mít právě opačný efekt. ČR proto podle něj zatím nechce Kosovo úplně opustit a nechává si otevřenou možnost návratu.

Síly omezuje i NATO

Z centrální oblasti Kosova, kde ČR působí, se v poslední době kromě Slovenska stáhly i další země. Příští rok chce NATO omezit počet sil v Kosovu z celkových asi 9000 na zhruba 2200. Podle velitele KFOR Erharda Bühlera chce NATO mít v Kosovu mobilní síly, které se budou moci v případě potřeby přesunout do míst konfliktu. "Nejdůležitější je nyní sever, takže potřebujeme mobilní síly, které se mohou přesunout na sever," řekl.

"Jsou to dlouho plánované kroky, které členské země NATO dělají kvůli posílení mise v Afghánistánu. Takže tomu kroku v NATO rozumíme. Nemá to nyní žádný vliv na situaci KFOR," komentoval Bühler omezení českého kontingentu a stahování dalších zemí z Kosova.