Přesně střižené zahrady, 360 stupňový výhled na Prahu, ale také archivní televizní záběry z roku 1989 těsně před pádem Berlínské zdi. Na stránkách německé stanice ZDF si zájemci mohou prohlédnout Lobkovický palác z větší blízkosti, než by se nejspíš jim kdy podařilo.

Pražský barokní skvost z 18. století přitom není pouhou budovou, ve které sídlí německá ambasáda. Během podzimu 1989 totiž měl speciální "úlohu".

Již od srpna do Prahy proudily stovky nespokojených východních Němců, kteří pronikali na pozemek tehdy západoněmeckého velvyslanectví a dožadovali se odchodu do Spolkové republiky. Na konci září na zahradě ambasády v provizorních stanech tábořilo na 4 tisíce uprchlíků.

To už se z "trabantového exodu" stal diplomatický problém, o němž horečnatě vyjednávali ministerstva zahraničí obou německých států a zástupci Sovětského svazu a Československa.

Poslední zářijový den pak šéf západoněmecké diplomacie Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce rozjásaným okupantům ambasády oznámil dohodu na jejich odjezdu na vytoužený Západ. Také tuto slavnou "balkonovou scénu" si lze v archivních ukázkách přehrát.

Na balkoně je dnes umístěna pamětní deska s tehdejšími Genscherovými slovy, jejichž závěr před 21 lety zcela zanikl v návalu hlasité radosti uprchlíků. Ti pak odjížděli v takzvaných vlacích svobody z Prahy přes území NDR do tehdy západoněmeckého Hofu.

Do pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 takto přes pražskou ambasádu vycestovaly na Západ tři vlny východních Němců, celkem asi 15 tisíc lidí.

Lobkovický palác se znovu do povědomí veřejnosti dostal letos  - Německý úřad, který je zde v nájmu, totiž památku na Malé Straně chtělo odkoupit. O prodeji či výměně za odpovídající budovu v Berlíně zástupci obou diplomacií stále jednají. Jednozněčně proti se ale staví Jiří Lobkowicz z mělnické větve šlechtického rodu, které do roku 1927 dům patřil, než ho získal československý stát.

Jaký je výhled z Lobkovického paláce? Podívejte se ZDE.