Vládnoucí koalice premiéra Valdise Dombrovskise zvítězila v parlamentních volbách v Lotyšsku nečekaně jasným rozdílem. Koalice pravého středu získala zhruba 57 procent hlasů a premiér oznámil, že zahájí povolební rozhovory s koaličními partnery. Proruská levicová koalice Centrum shody Jánise Urbanovičse, která v kampani slibovala, že zmírní opatření proti hospodářské krizi, získala zhruba 30 procent hlasů. Podle agentury AFP to vychází ze sečtení téměř všech hlasovacích lístků.

Lotyšské televizní stanice uvedly, že výsledek zajišťuje Dombrovskisově koalici 63 křesel v parlamentu, takže z dosud menšinové vlády se nyní může stát většinová.

Devětatřicetiletý premiér už po oznámení prvních předběžných výsledků oznámil, že se dnes sejdou strany stávající koalice a začnou jednat o zformování nové vlády. "Prvořadým koaličním modelem je stávající koalice," prohlásil Dombrovskis. Tu tvoří jeho blok Jednota, sdružení Zelených a Rolníků (SRZ) a konzervativní blok Za vlast a svobodu/Lotyšská národní konzervativní strana (TB/LNNK). Samotná Dombrovskisova strana ve volbách zvítězila ziskem přes 30 procent hlasů.

"Voliči celkem zřetelně hlasovali pro stabilitu," zdůraznil ministerský předseda. Také však zdůraznil, že "není důvod k euforii", neboť Lotyšsko čeká "spousta práce". Prezident Valdis Zatlers, který bude nového premiéra jmenovat, už vyjádřil přání, aby v práci pokračovala nynější koalice.

Dombrovskis však také ujistil, že se sejde se zástupci opozičního Centra shody, které reprezentuje početnou ruskou menšinu v Lotyšsku, aby zjistil, zda je prostor pro spolupráci mezi vládou a touto stranou. Ta byla mírným favoritem voleb.

Hlasování, ve kterém se rozhodovalo o obsazení 100 parlamentních křesel, se podle odhadu ústřední volební komise zúčastnilo 62 procent voličů, o procento více než při posledních volbách v roce 2006.

Lotyšskou ekonomiku silně zasáhla hospodářská krize. HDP pobaltské postsovětské republiky, která je od roku 2004 členem EU i NATO, se loni propadlo o 18 procent, což je nejvíce z členských zemí EU. Hrozící státní bankrot odvrátily jen mezinárodní půjčky v celkové výši 7,5 miliardy eur (víc než 180 miliard korun).

Proto dominovaly volební kampani finanční a ekonomické otázky. Na jedné straně stál Dombrovskis, jehož investoři pokládají za garanta ozdravného rozpočtového programu. Na straně druhé byla levicová koalice vedená Urbanovičsem, která naznačovala, že se pokusí o revizi programu dohodnutého s MMF a EU. Také se očekávalo, že by se levicové strany pokusily o větší příklon k Moskvě.

Analytici na základě výsledku voleb vyzdvihují, že Lotyšsko bude pokračovat v úsporách a v úsilí o případné přijetí eura. Riga hodlá oficiálně vstoupit do eurozóny v roce 2014.

Výsledky voleb podle Reuters ukazují, že lidé se smířili s rozpočtovými škrty i snížením platů ve veřejné sféře o 50 procent. Jediným projevem rozhořčení obyvatel z ekonomické situace byly nepokoje v Rize v roce 2009, ještě předtím, než se stal Dombrovskis premiérem.

Lotyšsko, země s více než 2,2 milionu obyvatel, má pestré etnické složení. Lotyši tvoří asi 60 procent obyvatel a ruskojazyčné národnosti, zejména Rusové, Ukrajinci a Bělorusové, 35 procent.