Čtvrteční rozhodnutí srbské vlády zvýšit odměnu za poskytnutí informací vedoucích k zatčení Ratka Mladiće z jednoho milionu na deset milionů eur (téměř 250 milionů korun) probudilo občany v Srbsku k tomu, aby především z "vlasteneckých důvodů" poukázali na potenciální stopy, které by mohly vést k vypátrání hledaného. Uvádí to srbský portál politika.rs.

Rozhodnutí o navýšení odměny rozžhavilo hlavně telefonní linku Bezpečnostně–informační agentury (BIA). List Politika uvádí, že jen během pátku volalo daleko víc lidí než během uplynulých několika měsíců.

"Informace vůbec nejsou k zahození, ba naopak, dávají smysl. Nikdo neřekl přesně, že se Mladić nachází na téhle a téhle adrese, ale lidé poukazují na určité stopy, které vůbec nejsou nezajímavé. Je pozoruhodné, že lidé, kteří volají, především zdůrazňují, že informace neposkytují kvůli vypsané finanční odměně, ale kvůli „vlasteneckým důvodům. Všechny údaje jsou předloženy k ověření zásahovému týmu, který je odpovědný za patrání,“ uvádí Akční tým pro spolupráci s ICTY.

Odahalí Mladićovy jednotky jeho úkryt?

Jiný zdroj tvrdí, že čtvrteční krok vlády navýšit odměnu za poskytnutí informací vedoucích k zatčení Mladiće směřuje k více místům.

Jedno z nich jsou tzv. jataci, Mladićovy jednotky, které by nová částka mohla povzbudit k prozrazení klíčových informací. Na druhé straně to může být motivace i pro mezinárodní veřejnost a hlavního žalobce ICTY Serga Brammertze.

Srbský prezident Boris Tadić prohlásil, že při pátrání po někdejším veliteli bosenských Srbů, který je před mezinárodním tribunálem obžalován z genocidy a válečných zločinů, nastává pokrok každým dnem.

"Každý den zaznamenáváme při vyšetřování pokrok a haagský tribunál to ví," uvedl Tadić. Ujistil, že Mladić bude zatčen, jakmile se ocitne v dosahu srbských bezpečnostních sil.

"Nestane-li se tak, budeme dále spolupracovat s bezpečnostními strukturami celého světa, aby byl zatčen. V relativně blízké budoucnosti budeme mít definitivní odpověď," dodal.

Podezřelé odpadky

Nová vypsaná částka však poukazuje na problém takovéto komunikace, a tím je velký počet nerelevantních informací brzdících pátrání.

K podobné iniciativě se sáhlo při operaci "Sablja" (Šavle), kdy vláda reagovala na atentát srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003. Tehdy lidé udávali své sousedy na policii jen proto, že vyhazují nadměrné množství odpadků, což pro ně byl signál, že se obviněni z premiérovy vraždy skrývají zrovna u nich.

Ratko Mladić uniká mezinárodní spravedlnosti od roku 1995, kdy byl před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se údajně dopustil v letech 1992 až 1995 během války v Bosně. Za vinu se mu dává především účast na masakru 8000 Muslimů ve Srebrenici.

Útěk Mladiće značně komplikuje směřování Srbska do evropských struktur, protože spolupráci s ICTY a hlavně dopadení Mladiće si Evropská unie klade jako jednu z podmínek přijetí Bělehradu.