Polský týdeník Wprost přinesl v úterý doposud nejobsáhlejší svědectví z vyšetřování katastrofy prezidentského speciálu 10. dubna letošního roku. Z 57 svazků, které má redakce k dispozici a z nichž dva novináři píší knihu, vyplývá, že polské vládní speciály byly ve špatném stavu, posádky nebyly dostatečně vycvičené a do průběhu letů často zasahovali jak úředníci, tak třeba i velitel polského vojenského letectva. Létat s ním a s prezidentem Lechem Kaczyńským bylo svým způsobem pro polské letce trauma.

Co mohly být příčiny havárie? Zde je výtah z článku týdeníku Wprost:

Zpoždění a piloti pod tlakem

Letadlo letělo později, protože Kaczyńský přijel později. Část rodin obětí si myslí, že letadlo spadlo kvůli zpoždění. Piloti tak byli pod tlakem, aby stihli program. Ale na druhou stranu VIP letadla nikdy nelétají včas. Zpoždění bylo jen 27 minut.

Posádka a ochranka s Kaczyńským nelétali rádi, protože prezident se neustále opožďoval, výjimkou nebylo ani tříhodinové zpoždění. Posádky musely neustále měnit svůj volný čas, protože chování prezidentské kanceláře nebylo předvídatelné. Piloti byli přetažení, neměli čas na odpočinek.

Piloti si také stěžovali, že poslední dva roky mají málo výcviku, hlavně na simulátorech. Velení pluku kvůli šetření výcvik na simulátorech rušilo, piloti sami se jich ale domáhali. Velitel posádky havarovaného speciálu Arkadiusz Protasiuk nikdy neabsolvoval výcvik na simulátoru v roli prvního pilota, ale jen jako druhý pilot nebo navigátor.

Vládní letadlo mělo závady

Jedna z teorií také hovoří o tom, že prezident tlačil na Protasiuka, aby přistál. Protaisuk podobný nátlak zažil v roce 2008 jako druhý pilot, když prezident letěl do gruzínského Tbilisi v době války s Ruskem. Tehdejší první pilot, kapitán Pietruczuk, přistání odmítl a prezident s ním už potom nechtěl létat. Častěji proto prezidentské speciály pilotoval Protasiuk, který sice nebyl podle kolegů žádný hazardér, ale cítil se jako pilot poněkud nedoceněný.

Stav letadla: při zkoušce motorů objevili mechanici ráno 10. dubna kaluž vody v jednom z motorů, pozůstatek po mytí poté, co opravovali škrábanec ze srážky s ptákem z předchozí cesty premiéra s letadlem do Prahy.

Letadlu také nefungovala klimatizace, ale podle mechaniků to nebyl problém, měla se opravovat po návratu. Někteří členové ochranky se báli vládními speciály létat, protože třeba v tupolevu nebylo dost kyslíkových masek pro všechny. Při letu na Haiti s pomocí pro zemětřesení se například rozbila část řízení, která neumožnila použít autopilota.

Pilote ven, přichází generál!

Velitel polského letectva generál Andrzej Blasik měl ve zvyku, když někam letěl a nastal třeba problém, si sednout na místo druhého pilota nebo přímo ještě před startem vyhodit pilota a řídit sám. Posádky byly podle svědků nervózní, když ho měly někam vézt nebo když věděli, že letí s delegací on.

Jedna z teorií kolem havárie je, že letadlo v kritické chvíli řídil on, nebo že tlačil na piloty, aby přistáli.

Blasik byl také důvodem, proč piloti transportních letadel 36. pluku, pod který patří prezidentský speciál, byli na velitele letectva nabroušeni. Nutil je například k tvrdému výcviku přežití v horském terénu, i když posádky dopravních letadel nemají možnost se v případě nouze katapultovat. Považovali takový výcvik proto za Blasikův rozmar a zbytečnost.

Jedna z teorií o příčinách katastrofy tvrdí, že už jen přítomnost Blasika v pilotní kabině v době přistávacího manévru a jeho nátlak mohl posádku značně rozhodit. Podobně se totiž Blasik choval, když v době gruzínsko-ruské války v roce 2008 měl prezidentský speciál přistát v Tbilisi.

Podobně už prezidentský speciál v mlze přistával v roce 2007 v Gdaňsku, kdy letěl pro prezidenta. Pilotoval ho tehdy velitel 36. pluku plukovník Pietrzak, který se potom členům posádky omlouval, že ohrozil jejich životy. Jeden z pilotů tehdy odešel do civilu, protože podle výpovědi zaznamenané ve vyšetřovacích spisech měl strach o život při práci v dopravním letectvu, neboť neměli dostatek výcviku. Podle téhož pilota se také falšovali údaje v letovém deníku, pokud se přistávalo za nepovolených podmínek, mezi něž patří například viditelnost kratší než 60 metrů. Je tak možné, že speciál ve Smolensku se pokusil o takový nepovolený manévr.