Praha očima cizinců

Constantin Kinský
vedoucí partner Roland Berger Strategy Consultants

Životní styl v Praze je podle mého srovnatelný s ostatními evropskými velkoměsty. Praha sice pořád nemá tak skvělou infrastrukturu, má ale oproti nim výhodu v obrovském výběru a dostupnosti kulturního a volnočasového vyžití. A to i třeba v porovnání s Vídní, která je známá svým důrazem na kulturu. Co úplně nechápu, je tendence místních autorit, které se snaží na kultuře šetřit. Pokud to tak půjde dál, bude to pro Prahu sebevražda. Jinak kvalita života také hodně záleží na tom, kdo jste. Pokud jste hendikepovaný, je to drsné město k žití. A tohle by se mělo co nejdřív změnit.

Dnes už legendární bonmot starosty Klause Wowereita z roku 2003 "jsme chudí, ale sexy" stále platí. Berlín nenabízí blahobyt Mnichova nebo Hamburku, i když jeho ekonomika v porovnání s ostatními spolkovými zeměmi od roku 2005 roste nadprůměrným tempem.

Pořád jsou viditelné šrámy, které mu zasadila druhá světová válka a čtyřicetileté rozdělení města. A pořád se vzpamatovává z deindustrializace z počátku 90. let: podle posledních údajů z října 2010 je každý osmý Berlíňan v produktivním věku bez práce, každý pátý bere sociální podporu.

Přesto se Berlín v žebříčcích kvality života umísťuje v nejlepší světové desítce. Kdo chce žít ve městě, kde se pořád něco děje, směřuje právě sem. Třeba jen na rok.

Během posledních dvaceti let se v Berlíně vyměnilo 60 % obyvatel, každý čtvrtý Berlíňan se narodil v cizině. Tříapůlmiliónové město se proměnilo v mladou multikulturní metropoli, která láká exkluzívní kulturní nabídkou, třemi elitními univerzitami, nižšími životními náklady než v jiných velkoměstech a svobodným duchem.

Nikoho zas až tak nevzrušuje, že starosta je homosexuál. Sociální demokrat Wowereit se ve spolupráci s postkomunisty snaží o to, aby přitažlivá metropole byla sexy ještě víc: ze zavřeného letiště Tempelhof udělal park pro volný čas, mateřské školy budou od ledna zadarmo, metro jezdí o víkendu celou noc.

Tohle všechno ale něco stojí. Berlín se topí v dluzích, jeho šedesátimiliardová sekyra (v eurech) je srovnatelná s dluhem České republiky.

Na megalomanské a často nepopulární projekty tak není kde brát: plán postavit kopii zbořeného Berlínského zámku zůstává na papíře, zpožďuje se termín dokončení obřího letiště Berlin-Brandenburg, s dostavbou vnitřního městského okruhu se nezačne dřív než po volbách v září 2011. To už ale Klaus Wowereit nemusí být starostou. Nespokojení voliči upínají své naděje k zeleným: jejich preference se už několik měsíců pohybují okolo 30 %.

Německo, Berlín, rozpočet, graf, Evropa