Německá vláda ve středu schválila údajně nejrozsáhlejší poválečnou reformu armády, zahrnující pozastavení povinné vojenské služby od července příštího roku. Počet vojáků bundeswehru se tak sníží z 250.000 na 185.000. Informovala o tom agentura Reuters.
Už dříve ohlášené změny jsou údajně největší od založení bundeswehru v roce 1955. Povinná vojenská služba bude nahrazena dobrovolnou. V případě ohrožení národní bezpečnosti však povinné odvody mohou být automaticky obnoveny.
Reformu musí ještě stvrdit německý parlament
Německo se tím připojí k většině západních zemí, v nichž není uplatňována všeobecná branná povinnost. Reforma tak představuje definitivní zrušení dosavadní povinné vojenské služby, kterou Německo signalizovalo již schválením zkrácené povinné vojenské služby. Od července tak "vojnu" zkrátili z devíti měsíců na půl roku.
Profesionální jádro německé armády bude napříště tvořit 170.000 lidí, přičemž bundeswehr navíc může najmout 15.000 dobrovolníků na 12 až 23 měsíců. Jasné zatím není, jaký dopad bude mít na vojenské základny a zbraňové programy, o nichž se rozhodne v příštím roce.
Z 28 členských států NATO dosud branná povinnost platí v pěti. Kromě Německa jsou to Řecko, Turecko, Estonsko a Norsko. Česko ji pozastavilo od roku 2005. Znamená to, že branná povinnost může být podobně jako v Německu opět zavedena při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Na řadě je Rakousko
Další, kdo možná zavede profesionální armádu a zruší povinnou vojensku službu, je Rakousko, které si zakládá na své neutralitě. Ministr obrany Norbert Darabos nyní propočítává, kolik by to alpskou republiku stálo.
Rakouský ministr obrany pozval ve středu do Vídně důstojníky a představitele armád z devíti evropských zemí, kteří ho seznámili s modely svého vojska. Šest z těchto států profesionální armádu buď má, nebo na ni přechází. Češi mezi pozvanými nebyli.
Podle Darabose je potřeba v Rakousku najít takový model, který bude vycházet z neutrality země. Vojáci musejí dál pomáhat obyvatelům při případných katastrofách a musejí být připraveni na obranu vlasti i na nasazení v mírových misích v cizině. Armáda také musí být financovatelná, zdůraznil Darabos. Alpská republika totiž ve svém rozpočtu šetří a vláda jí pro další roky naordinovala úsporné balíčky.
Hlavním argumentem proti zřízení profesionální armády je v Rakousku právě to, že je prý příliš drahá. Proti odbourání branné povinnosti se staví i mnozí velitelé. Darabos má do konce roku předložit propočty k jednotlivým modelům. Mají ukázat, kolik stojí současná armáda s povinnou vojenskou službou a kolik profesionální či dobrovolné vojsko. Materiál se stane základem pro debatu politiků.
V Rakousku muži na vojnu chodívají na půl roku. Alternativou je civilní služba, která se dá absolvovat ve vlasti i v cizině. Doma trvá devět měsíců a v zahraničí rok. Dobrovolně mohou vojenský výcvik podstoupit i ženy.
Diskuse o potřebnosti povinné vojny, o jejím případném zrušení a o zřízení profesionální armády nabývá v Rakousku nyní na intenzitě. Profesionální vojsko získává stále víc zastánců. Patří mezi ně třeba i vídeňský starosta a vlivný politik vládní sociální demokracie Michael Häupl. Téma využil už letos ve své kampani před říjnovými zemskými volbami. V nich v metropoli zvítězil a znovu usedl do křesla starosty a šéfa vídeňské vlády.
Podle Darabose se případný nový rakouský vojenský model musí Rakušanům zamlouvat. Příští rok by se proto v zemi mohla konat celostátní anketa či dokonce rozhodovací referendum, jakou armádu obyvatelé alpské republiky vlastně chtějí.
