Londýn v úterý rozhodl o vyslání armádních poradců libyjským povstalcům. A o den později vyslání svých expertů oznámila i francouzská a italská vláda. Libyjský ministr zahraničí ale upozornil, že podobná mise může poškodit šance na mír.

O pomoci povstalcům rozhodly také Spojené státy. Nepošlou však do Libye zbraně nebo vojenské odborníky, ale vozy a zdravotnická či komunikační zařízení v hodnotě 25 milionů dolarů.

Do debat o vojenské operaci proti režimu Muammara Kaddáfíhose ve středu zapojil také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Předsedovi libyjské vzbouřenecké rady Mustafu Džalílovi slíbil, že Francie zesílí letecké údery proti plukovníkovým jednotkám.

Sarkozy jednal s předsedou Přechodné národní rady (NTC) Džalílím v Paříži při vůbec prvním setkání od uznání povstalecké vlády Francií. "Skutečně hodláme zesílit útoky v reakci na žádost Přechodné národní rady," uvedl prezident s tím, že zároveň navýší humanitární pomoc. Pozemní jednotky ale prý nepošle, protože na ně "NTC nemá žádný nárok".

Džalíl novináře informoval, že Sarkozyho pozval na návštěvu do rebelské "metropole" Benghází, protože je to prý důležité pro "podporu revoluce", která se podle něj snaží prosadit demokracii.

Francouzští důstojníci by podle mluvčího vlády Françoise Baroina měli působit při vzbouřenecké radě, kde mají pomoci zorganizovat ochranu civilistů. Bude jich prý méně než deset. A dalších deset vojenských instruktorů pošle Itálie, oznámil italský ministr obrany Ignazio La Russa. Dohodli se tak prý premiéři Silvio Berlusconi a Davida Camerona.

"Itálie a Británie se shodují na tom, že výcvik povstalců je zapotřebí. Jsou to mladí lidé, kteří si přejí bojovat za svou věc, ale nemají potřebné schopnosti, a my půjdeme tam, kde jsou potřebné bezpečnostní podmínky, abychom jim předali naše poznatky a umožnili jim postavit se proti armádě," citovala Russu agentura AFP.

Specialisté nebudou nikomu poskytovat zbraně

Británie do Libye pošle zhruba dvě desítky specialistů. Server BBC ale uvedl, že plán počítá s vysláním deseti britských a podobného počtu francouzských specialistů. Vzbouřencům mají oficiálně pomoci s ochranou civilistů, s organizací jednotek, s komunikací, s logistikou a s přerozdělováním humanitární pomoci. Nebudou jim poskytovat zbraně ani je přímo cvičit k dalším bojům.

Další pomoc rebelům pošle i americká vláda. Podle nejmenovaných zdrojů z americké administrativy mají být poskytnuta vozidla a také zdravotnická a komunikační zařízení na ochranu civilistů v oblastech držených rebely odpovídající 25 milionům dolarů.

Šéf libyjské diplomacie Abdal Atí Ubajdí ale soudí, že přítomnost britské armády ve vzbouřeneckém Benghází boje prodlouží. Obě strany by měly uzavřít příměří, po kterém by následovalo přechodné období asi šesti měsíců na přípravu voleb pod dohledem OSN, jak dříve navrhovala Africká unie. Povstalci však tento plán odmítli, protože plán nezahrnuje Kaddáfího rezignaci.

Případné volby by podle Ubajdího provázelo hlasování o "jakékoli záležitosti, kterou Libyjci navrhnou". Podle BBC zároveň naznačil i možnost jednání o budoucnosti Kaddáfího coby vůdce země. Ubajdího náměstek Chálid Kaim prohlásil, že vyslání armádních expertů není v zájmu Británie. "Je to beznadějná mise... Jsou to (povstalci) různé skupiny. Nemají žádného vůdce," řekl AP.

Rebelové v úterý požádali Západ o nasazení pozemních jednotek, které by zlomily patovou situaci a zastavily útoky na západolibyjské město Misuráta, kde v posledních týdnech zemřely stovky lidí. Celkově si konflikt v zemi podle Džalíla vyžádal asi 10 tisíc mrtvých.