V Kyjevě začal soudní proces s vůdkyní ukrajinské opozice a bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou, která je obviněna z poškozování státu při uzavření dohody s Ruskem o dovozu zemního plynu v roce 2009.

Expremiérka měla podle obžaloby dojednat nevýhodný kontrakt cenově poškozující ukrajinský stát, za což ji hrozí až deset let vězení. Tymošenková vinu odmítá a proces označuje za politickou mstu.

Před zahájením procesu se v centru Kyjeva shromáždily tisíce stoupenců obžalované s ukrajinskými vlajkami, transparenty "Ruce pryč od Tymošenkové" a prapory opoziční strany Vlast. Bulvár Bohdana Chmelnického a centrální třídu Chreščatyk zaplnily davy lidí, z nichž mnozí přijeli do metropole Tymošenkovou podpořit z jiných ukrajinských měst a z venkova.

K soudu zamířily i stovky odpůrců obžalované, kromě drobných potyček policie zatím nemusela zasahovat. Přístupy k soudní budově speciální policejní oddíl zablokoval. Soudnímu jednání přihlíží řada západních diplomatů včetně stálého představitele EU na Ukrajině Josého Manuela Pinto Teixeiry. Přístup novinářů je omezený.

První den procesu je věnován předběžnému líčení, v němž se obžaloba a obhajoba vysloví k obvinění a soud stanoví další postup.

Podstatou "plynové kauzy" je podezření, že Tymošenková jako předsedkyně ukrajinské vlády v roce 2009 uzavřela s ruskou státní společností Gazprom nevýhodnou smlouvu o dovozu ruského zemního plynu. Expremiérka je obviněna ze zneužití služebního postavení a poškození zájmů státu s trestní sazbou do deseti let.

Nevýhodná dohoda s Putinem

Podpisem dohody o dovozu ruského plynu skončila v lednu 2009 takzvaná plynová krize, během níž Rusko zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Neshody Moskvy a Kyjeva kolem plateb a cen tehdy zkomplikovaly zásobování hlavně balkánských zemí, ale třeba i Slovenska.

Tymošenková nakonec uzavřela s ruským premiérem Vladimirem Putinem dohodu, jejíž cenové podmínky podle obžaloby poškozují ukrajinský stát. Kyjevská vláda se dodnes snaží přimět Gazprom k přehodnocení těchto smluv, ale zatím marně.

Sama Tymošenková označuje kauzu za projev politického pronásledování a pomstu prezidenta Viktora Janukovyče za prozápadní "oranžovou revoluci" z roku 2004, v níž sehrála klíčovou roli. Při vstupu do soudní budovy Tymošenková označila proces za politickou frašku. "Dnes začíná skutečná fraška, proces, který si objednal a zorganizoval Viktor Janukovyč," řekla.

 

Proti soudu protestovala i řada evropských institucí a vlád zemí Evropské unie. Prezident Janukovyč veškerá obvinění z nátlaku na justici odmítá.

Kromě obvinění z poškození státu při jednání s Gazpromem je Tymošenková stíhána ještě v dalších dvou kauzách. Podle prokuratury měla v rozporu se zákonem manipulovat s příjmy za prodej emisních povolenek. Stát měla poškodit i při uzavírání velkého kontraktu na nákup vozů záchranné zdravotnické služby.

Oba tyto případy soud nedávno spojil do jedné kauzy, jejíž projednávání Tymošenkovou teprve čeká. Expremiérce uložil soud faktické domácí vězení, nesmí opustit Kyjev ani cestovat do zahraničí.