Norsko 21. srpna uctí památku všech 77 obětí Breivikových útoků při celonárodním dni smutku. Na tryznu budou pozváni přeživší, blízcí obětí, zasahující policisté i personál nemocnic, který ošetřoval zraněné.

Vyhlášení smutečního dne oznámil v parlamentu norský premiér Jens Stoltenberg, když si spolu s poslanci na zvláštní akci připomněl oběti masakru.

"Norská veřejnost reagovala na teroristické útoky zodpovědně a důstojně, a rozhodla se pro demokracii," řekl sociálnědemokratický šéf vlády v narážce na diskusi o imigrační politice, která se po útoku v zemi rozvinula."Nelze připustit žádnou štvanici proti svobodě názorů," dodal. "Všichni se z tragédie můžeme v něčem poučit."

Premiér vyzval politiky, aby se i v budoucnu k záležitosti vyjadřovali uvážlivě a "svá slova důkladně promysleli". "Platí to jak pro politiky, tak novináře, a to jak v kantýnách, tak na netu," zdůraznil podle agentury AP.

V přítomnosti krále Haralda, následníka trůnu prince Haakona a členů vlády přečetl předseda parlamentu Dag Terje Andersen jména všech 77 obětí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya. Většinou šlo o mladé lidi ve věku od 14 do 19 let.

Činy Anderse Behringa Breivika vyšetří speciální jednotka norské policie. Ta zhruba dvěma stovkám svědků zabavila mobilní telefony, fotoaparáty i počítače.

Tento případ zvláštní vyšetřovatele vyžaduje

"Bylo rozhodnuto, že všechny mobily, fotoaparáty, kamery, iPady a osobní počítače budou zabaveny, aby sloužily jako důkazy v tomto vyšetřování," poznamenal Kraby.

Zřízení zvláštní jednotky "není něčím, co děláme často, ale je to nezbytné, protože tento případ je tak rozsáhlý a vyžaduje tolik prostředků," řekl dnes novinářům podle agentury AFP policejní vyšetřovatel Paal-Fredrik Hjort Kraby.

Kromě toho chce policie podrobně zmapovat "veškeré aktivity" Breivika v posledních deseti letech. Zaměří se přitom na možnost, že pachatel na útocích spolupracoval se zahraničními extremistickými organizacemi.

Atentátník Anders Behring Breivik jako motiv činu uvedl nenávist k islámu a vládní sociální demokracii, která podle něj umožňuje bezbřehé přistěhovalectví muslimů a tak prý ničí tradiční norskou společnost.

Breivikův teroristický útok však určitou radikalizaci norské společnosti přivodil, nehledě na její manifestační přihlášení se k demokracii, napsala agentura Reuters. Prokazuje to průzkum mínění zveřejněný deníkem Verdens Gang. 65 procent dotázaných Norů si podle něj myslí, že tresty za podobné činy jsou v zemi "příliš nízké". Jen 24 procent se domnívá, že jsou dostačující.

Podle médií není ministr spravedlnosti Knut Storberget překvapen voláním po zostření trestů za teroristické činy, odmítl však rychlé změny. "Musíme debatovat a naslouchat, a vyhnout se uspěchaným závěrům. Důležité je, aby politické vrstvy nepropadly panice," citovala ministra agentura Reuters.