Řečtí odboráři zahájili novou 48hodinovou generální stávku. Protestují tak proti plánovaným úsporným opatřením zadlužené vlády, která o jejich schválení bude hlasovat ještě během středečního večera. Pokud by se poslanci nedohodli, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond neposkytnou zadluženému Řecku svou pomoc.
Zorganizované jsou i protestní pochody napříč Aténami. Demonstranti se sešli na různých místech a společně pak zamířili k parlamentu. Policie preventivně přehradila hlavní třídy vedoucí k budově parlamentu na náměstí Syntagma, obehnala ji vozovou hradbou a uzavřela i dvě nejbližší stanice metra. Do akce zapojilo na tři tisíce strážců zákona.
Asi 200 mladých radikálů zaútočilo na policejní kordon před parlamentem. Těžkooděnci okamžitě odpověděli střelbou granátů se slzným plynem. Ke skupině se zatím další demonstranti nepřipojili.
Pracovníci leteckého provozu stávku zkrátili na dvanáct hodin, aby dopad na cestovní ruch byl co nejmenší. Vedle 150 zrušených letů, nevyjedou ale ani vlaky a autobusy a připojí se také řidiči taxi služby a nákladní dopravy. Vůbec poprvé se připojí i malí obchodníci a majitelé menších podniků a obchodů, uvádí server BBC News.
"Chceme poslat hlasitý vzkaz vládě a celému politickému systému," řekl ke stávce Costas Tsikrikas, šéf unie zaměstnanců veřejné sféry Adedy. "Věříme, že účast bude velká," dodal. Podle policie okolo poledne vyšlo do ulic měst po celém Řecku rekordních 125 tisíc lidí. Jen v Aténách to bylo asi 70 tisíc, píše agentura AFP.
V uplynulých dnech se na ulicích hromadily pytle plné odpadků, které místy vytvořily dlouhé hromady blokující vchody do domů, obchodlů i ulice samotné. Popeláři totiž posledních 17 dní stávkují. Řecký premiér Jorgos Papandreu ale už vydal nařízení o civilní mobilizaci používané ve chvílích národního ohrožení a přikázal tak, aby se do práce vrátili.
Neprotestují ale jen zaměstnanci veřejného sektoru. V davu nespokojených lidí jsou i pracovníci soukromých firem. "Pracuji v soukromé sféře a hrozí mi, že ztratím práci," řekla pro AFP pětačtyřicetiletá demonstrantka.
"Naši šéfové využívají krizi ke škrtání, kde to jen jde. Jsem zoufalá. Opatření naší vlády se stávají ještě horšími bez jakýchkoli výhod pro stát. Všichni jsem terorizovaní," dodala.
Nezaměstnanost přesahuje 16 procent
Řecko, které se potýká s ohromným státním deficitem a zadlužeností, přijalo v posledních dvou letech řadu úsporných opatření. Zvýšila se na více než 16 procent nezaměstnanost a snížila kupní síla obyvatel. Nová opatření počítají například s rušením dalších desetitisíců pracovních míst.
Vláda zdůrazňuje, že bez schválení návrhu zákona o nových úsporných opatřeních zahraniční partneři nepůjčí Řecku peníze, které nezbytně potřebuje pro další chod země. Zákon je podle ní třeba schválit před nedělním summitem Evropské unie v Bruselu.
Vydírání odborů nepodlehneme, prohlásil premiér s tím, že je odhodlaný prosadit škrty, aby Řecko zachránil.
Řecku odpustíme více dluhů, přiznal německý ministr financí. Bankám hrozí zestátnění - čtěte ZDE
Řešení krize eurozóny: Když ne teď, tak někdy jindy? - čtěte ZDE
"Začíná týden, který bude rozhodující pro Řecko a eurozónu," řekl v pondělí Papandreu, který návrh nových opatření připravoval s věřiteli Řecka, Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem.
Řecko se stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od MMF si zajistila tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Už z něj vyčerpala pět tranší (částí), o uvolnění šesté se teď jedná. Řecko už ji mělo dávno dostat, ale protože neplní podmínky úvěru tak, jak se zavázalo, věřitelé zatím šestou tranši neuvolnili.
Řecko ochromila další generální stávka
Řecko ochromila další generální stávka
