Belgii vážně hrozí, že se opět ponoří do velkých politických problémů. Šéf socialistů a předpokládaný nový premiér Elio Di Rupo, který má sestavit novou vládu, v pondělí nabídl králi Albertu II., že se tohoto úkolu vzdá.

Důvodem jsou spory kolem sestavení rozpočtu na příští rok. O novém kabinetu se v Belgii přitom jedná rekordně dlouho - 526 dní. Předčasné volby, které měly vleklé spory pomoci vyřešit, se uskutečnily už v červnu loňského roku.

Král podle prohlášení paláce, které citují belgická média, zatím o nabídce šéfa socialistů nerozhodl. Vyzval všechny zúčastněné, aby si uvědomili vážnost situace a aby se v příštích hodinách pokusili najít východisko z krize.

Ve hře není jen belgická politika, ale i hospodářství. Belgie je navíc členem eurozóny, kterou sužují obavy z dalšího šíření dluhové krize z Řecka. Belgie má jedno z nejvyšších zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu z celé Evropské unie. Navíc podle nejnovějších dat zpomaluje místní ekonomika a nad zemí se vznáší hrozba recese.

 

O vládě nyní vyjednávalo šest stran, tři vlámské a tři valonské. Belgii se zhruba 10,5 milionu obyvateli tvoří dvě hlavní jazykové komunity. Většinoví Vlámové, kteří žijí zejména na severu, představují zhruba 60 procent obyvatelstva. Frankofonní Valoni obývají jih země a tvoří většinu populace v Bruselu.

Obě jazykové komunity mají vlastní politické strany. Jejich regiony mají značnou autonomii. Právě otázky dalšího posílení pravomocí i peněz pro regiony patřily k hlavním důvodům sporů, které dlouhodobě Belgii svírají.

Ještě nedávno to vypadalo, že se už blíží kompromis, protože se podařilo vyřešit řadu sporných bodů, zejména co se ústavních změn týká. Avšak jednání se dostala nyní do mrtvého bodu kvůli rozpočtovým opatřením. Belgie by totiž měla příští rok dostat pod tlakem unie deficit veřejných financí pod tři procenta HDP na místo předvídaných 4,6 procenta.