Prezidentský kandidát francouzských socialistů François Hollande, kterému průzkumy předvídají vítězství v nadcházejících prezidentských volbách, slíbil omezit jadernou energetiku země. V případě svého zvolení by také například více zdanil banky a byl by přísný vůči imigrantům.

Podíl jaderných elektráren na produkci elektřiny v zemi by Hollande do roku 2025 snížil z nynějších 75 procent na 50 procent.

Zavřena by byla v prvé řadě elektrárna Fessenheim ve východní Francii asi 70 kilometrů od Štrasburku. Je v provozu od roku 1977 a podle odpůrců nukleární energie jí hrozí havárie.

Ve Francii, stejně jako v sousedním Německu, sílí volání obyvatel po konci jaderné energetiky. Argumenty jejích odpůrců podpořila loňská havárie japonské elektrárny Fukušima, z níž po zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály a následné vlně cunami unikla radioaktivita.

Německo už v reakci na fukušimskou havárii ustoupilo od prodloužení životnosti svých reaktorů a plánuje do roku 2022 zastavit jejich užívání. Ve Francii by podle průzkumu ústavu IFOP podobný krok uvítalo 62 procent lidí. Současná pravicová vláda ale vyloučila, že by Paříž od jaderné energetiky ustoupila.

Ve svém volebním programu, který ve čtvrtek zveřejnil, Hollande také vyjádřil odhodlání "došlápnout si" na banky. Předně chce zvýšit zdanění zisků bank ve Francii o 15 procent a oddělit jejich investiční a spekulativní činnosti. Je připraven jim také zakázat působit v takzvaných daňových rájích ve světě.

 

Ze čtyřicetistránkového prohlášení, nazvaného 60 závazků pro Francii, si místní komentáře zvlášť všímají, že volí mnohem tvrdší tón vůči imigrantům, než je oficiální linie Hollandovy Socialistické strany (PS).

Hollande oznámil svůj "neúprosný boj proti nelegálnímu přistěhovalectví". Vyjádřil se také pro pravidelné vyhodnocování a regulaci legální ekonomické imigrace a zahraničních studentů ve Francii.

Změna kurzu prezidentského kandidáta socialistů v této otázce ve srovnání s programem strany přichází poté, co kritikou přistěhovalectví a jejím spojováním se zvýšenou delikvencí v zemi si podle průzkumů získávají ostatní strany mnoho voličů.

 

A to platí nejen u krajní pravice v čele s její prezidentskou kandidátkou Marine Le Penovou, ale i u vládního konzervativního Svaz pro lidové hnutí (UMP) prezidenta Nicolase Sarkozyho, který by měl být hlavním Hollandovým volebním sokem.

První kolo prezidentských voleb se uskuteční 22. dubna, druhé 6. května.