Vojenské výdaje Asie by měly letos překonat vojenské rozpočty Evropy. Uvedl to ve středu ve své ročence londýnský Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS).
Podle pravidelné publikace Military Balance 2012, která hodnotí vojenskou situaci ve světě, pokračuje v globálním měřítku přerozdělování vojenské moci a výdajů na obranu.
"Od finanční krize v roce 2008 se evropské a asijské výdaje na obranu přibližují," uvedl ve středu šéf IISS John Chipman.
I když vojenské výdaje na jednoho obyvatele zůstávají v Asii podstatně nižší, dosavadní trend ukazuje, že nominálně asijské vojenské výdaje letos zřejmě překonají tyto výdaje v Evropě, uvádí ročenka, která do asijské statistiky zahrnuje i Austrálii.
Západ snižuje vojenské výdaje, zatímco Asie se čím dál víc militarizuje v důsledku rychlého ekonomického růstu a strategických nejistot, uvedla IISS. Loni asijské vojenské výdaje vzrostly o 3,15 procenta.
Škrty se projevily v Libyi
V Asii nejvíce vydává na vojenské účely Čína, která má podle IISS druhý největší vojenský rozpočet na světě. Její podíl na vojenských výdajích v Asii loni překročil 30 procent. Oficiální vojenské výdaje Pekingu byly loni dvaapůlkrát větší než v roce 2001, tvrdí IISS.
Domnívá se však, že přes všechnu pozornost věnovanou čínské letadlové lodi a bojovému letounu J-20, je "technologický pokrok Číny skromnější, než tvrdí některé poplašné prognózy". Jde spíše o vznikající než reálnou kapacitu, uvedla ročenka.
Na každý pád se vojenské výdaje Evropy snižují. Británie, která má v Evropě největší vojenský rozpočet, jej v roce 2010 omezila během čtyř let o osm procent. V letech 2008 až 2010 snížilo výdaje na obranu 16 členských zemí NATO, podstatná část z nich o více než o deset procent, dodal Chipman, podle něhož se to projevilo loni při leteckých operacích v Libyi.
IISS se ale domnívá, že vzhledem k pokračujícímu tlaku na státní finance je jen malá šance, že se tento trend v blízké budoucnosti obrátí.
Také Spojené státy začaly po období výrazné expanze snižovat náklady na obranu. Přesto vydávají na armádu s přehledem nejvíc peněz na světě - loni 739,3 miliardy dolarů (14 bilionů korun), zatímco Čína 89,8 miliardy. Rozpočet Pentagonu je větší než rozpočty dalších deseti států s největšími vojenskými výdaji dohromady.
