K hlavním tématům několikahodinnové návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové v Praze patří vedle energetiky a dostavby jaderné elektrárny Temelín především finanční krize v eurozóně. Německu totiž vyhovuje silná Evropská unie jako nejlepší záruka jeho ekonomické prosperity a návratnosti peněz, které půjčilo problémovým zemím jako je především Řecko.
Podpisem paktu o rozpočtové kázni se Evropa vydala cestou ke vzniku politické unie pod nadvládou Berlína. Německo ale dalo rázně najevo, že pokud má pomáhat slabším, tak jen za podmínky, že se ostatní podřídí jeho vedení.
Praha bez "bratrance"
Fakt, že podpis premiéra Petra Nečase pod paktem chybí, na věci nic nemění. Navíc je to trochu risk: zatímco podobně rebelující Velká Británie se může obrátit na amerického "bratrance", Praha takovou možnost nemá. Už proto, že třetina tuzemského zahraničního obchodu závisí na Německu a v zemi je přes 4000 firem v různé míře vlastněných německým kapitálem.
Pozornosti českých politiků by nemělo ujít ani to, že z tandemu integračních tahounů vypadla Francie. Prezidentu Nicolasu Sarkozymu zbývají při vedení Evropy jen rázná slova, chybí mu ale to hlavní, ekonomický fundament. Přitom "jeho" hospodářství není o tolik menší než německé. To má na HDP Evropské unie 20procentní podíl, francouzské 16procentní. Paříž ale postrádá hmatatelný ekonomický růst.
Zatímco loňský francouzský zahraniční obchod vykazuje deficit 70 miliard eur, německý se chlubí 155miliardovým přebytkem.
Německo fakticky převzalo otěže v Evropě. Snaha kancléřky Angely Merkelové zkrotit rozpočtové deficity členských zemí, a zajistit tak jejich solventnost, má z ekonomického pohledu logiku. Ostatně i v Česku se mluví o legislativě, která zakáže zadlužování.
Na druhou stranu dalo Právě tyto peníze jsou základem převahy, protože německým bankám umožňují úvěrovat skoro celou Evropu.
"Jen Bundesbanka má u ostatních centrálních bank v jihoevropských zemích a Francii pohledávky za 500 miliard eur," řekl týdeníku Ekonom Michal Mejstřík, šéf Institutu ekonomických studií při Karlově Univerzitě. Podle něj jde o výsledek vysoké konkurenceschopnosti, které u sousedů dosáhli i díky nižším platům a úsporám na sociálních výdajích.
Německý hlad poroste
Z ekonomického pohledu je přirozené, že se Německo stará o návratnost svých půjček. Na druhé straně se ale vynořuje otázka, zda "nepohltí" celou Evropu včetně Česka. Kancléřka Angela Merkelová dokonce pohrozila rozpadem Evropské unie. Pak by se v české kotlině, v níž třetina obyvatel bydlí tam, kde žili po 700 let Němci, měl každý důvod ptát se, co bude následovat.
Představu o tom, že se kontinentu vládne z Berlína a že existuje prostor k posílení dominance, přináší mapa "Vliv Německa v Evropě". Existující zóna vlivu je vidět nejen z finanční síly, ale i z rozsahu exportu evropských zemí do Německa, který je výrazem "hladu" úspěšné země po zboží sousedů.
Ten poroste, protože Němci jsou pod tlakem, aby své peníze méně ukládali v bankách a více za ně nakupovali. Země jako Česko a Rakousko do německé sféry stejně už patří, Nizozemsko, Dánsko, Slovensko či Maďarsko také.
"Postup Německa je drsný, dá se však vysvětlit. Je hlavním plátcem do evropského rozpočtu a plní záchranné fondy. Když neprosadí rázná opatření, začne trpět jeho ekonomika a daňoví poplatníci. To si tamní politici nemohou dovolit," říká Radovan Šimek, předseda Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
Pokračování analýzy týdeníku Ekonom si můžete přečíst pod odkazem níže:
