Norský atentátník Anders Behring Breivik, který loni v červenci zabil 77 lidí, dnes před soudem vypovídá o přípravách na útok v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya. Proces v norské metropoli pokračoval čtvrtým dnem.
Obžaloba se chce Breivika zeptat především na to, jak atentáty plánoval a jak si opatřil zbraně. Objasněn by tak měl být bombový útok v metropoli, kde odpálil 950kilogramovou výbušninu. Při explozi zahynulo osm lidí a další stovku zranil.
Klíčovou průpravou na útoky bylo pro Breivika hraní počítačových her, především pak Call of Duty. Nejdůležitější pro něj bylo, že se zde naučil správně mířit. Na Utöye použil stejné holografické mířící zařízení, s nímž se poprvé setkal v počítačové hře.
Breivik přiznal, že přes polovinu svého 1800stránkového manifestu opsal z internetu a že dokonce s určitými částmi textu nesouhlasí.
Celkem prý plánoval tři pumové útoky proti norským institucím, po nichž měla následovat střelecká akce. Kromě úřadu vlády mělo být terčem také sídlo vládnoucí strany.
Jako třetí cíl zvažoval budovu parlamentu, radnici v Oslu, královský palác či redakci velkých novin. Dvě nálože o hmotnosti jedné tuny a jedna stokilová bomba měly být nastraženy v automobilech.
Útočník Breivik u soudu: Dejte mi buď trest smrti, nebo mě propusťte - čtěte ZDE
Nor žijící v Česku: Problémy s imigrací a zločinnost. Norsko není tak idylické - čtěte ZDE
Královský palác jako cíl atentátu Breivik podle svých slov okamžitě zamítl, protože je příznivcem monarchie. Některé další možné terče, včetně redakce největšího norského deníku Aftenposten, se mu prý nezdály vhodné, protože by exploze zabila příliš mnoho civilistů.
Vzhledem k tomu, že nedokázal vyrobit před chystanými útoky více než jednu bombu, zvolil nakonec strategii počítající s jedním pumovým útokem a následnou střelbou.
Bojovník proti multikulturalismu
Breivik byl obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení, nebo internace na psychiatrické léčebně, pokud ho soud shledá nesvéprávným.
Obžalovaný tvrdí, že zabíjel v sebeobraně v rámci boje proti multikulturalismu a muslimského přistěhovalectví.
V pátek by se měl soud zabývat masakrem na ostrově Utöya, kde Breivik zastřelil 69 členů tábora sociálnědemokratické mládeže.
Přinášíme vám on-line přenos přímo ze soudní síně v Oslu, který začal v 9 hodin a skončil před 16. hodinou:
On-line reportáž
Vítejte v dnešní on-line reportáži ze soudní síně v Oslu, kde pokračuje soud s masovým vrahem Andersem Breivikem.
Obžalovaný a prokurátorka se nemůžou dohodnout na tom, co bude tématem dnešní diskuze. Nejprve chtěl Breivik napadnout první zprávu psychiatrů (která ho shledala nesvéprávným), ale soud mu řekl, že k tomu dostane příležitost až příští týden.
Prokurátorka namísto toho chce mluvit o období po únoru 2006, kdy se měl Breivik poprvé setkat se zednářskou lóží. Následně se přestal stýkat s přáteli, začal hrát počítačové hry, zradikalizoval se, pronajal si farmu a začal pracovat na bombě.
Breivik uvedl, že chtěl k zednářům vstoupit už od svých 17-18 let, protože jde o organizaci, která chrání křesťany. Od roku 2006, kdy do ní měl vstoupit, prý ale nebyl příliš aktivní a účastnil se jen 5 setkání.
Prvním tématem výslechu jsou Breivikovy obchodní aktivity. Breivik se snaží sám sebe popsat jako úspěšného podnikatele.
Není podle něj pravda, že se přestěhoval zpátky k matce kvůli tomu, že by zbankrotoval. Chtěl prý jen ušetřit peníze, napsat manifest a naplánovat akci.
"Někdo si vezme rok dovolenou, aby si věnoval golfu. Já si vzal rok volna, abych hrál World of Warcraft (WoW). Nemělo to nic společného z útoky z 22. července. WoW není vůbec násilný. Je to jen fantazie, strategická hra. Hrál sem během toho roku asi 16 hodin denně. Celý rok jsem jen hrál. O hraní se mi zdálo i ve spánku," " uvedl.
Breivikovi přišlo, že si rok volna zaslouží, protože v letech 2002 - 2006 těžce pracoval.
Rok volna prý Breivikovi pomohl připravit se na útoky, ale hraní hry s tím nemělo nic společného. Své matce prý řekl, že se stal na WOW závislý.
"Nemohl jsem jí říct, že si beru dovolenou, abych se za pět let vyhodil do vzduchu."
Prokuratura se Breivika ptá, co dělal na Nový rok 2011. Snaží se ho přitom vylíčit jako samotáře, což se on snaží vyvrátit.
"Vím, o co vám jde. Chcete mě zesměšnit, ale (na začátku roku 2011) jsem se chtěl připravit na útoky. Udržovat kontakty s přáteli nebylo na seznamu mých hlavních priorit," řekl a doda, že byl "dost společenský" v roce své "operace". "A když pařím, tak úplně. Dělám věci velmi precizně."
Klíčové pro přípravu Breivikova útoku byly počítačové hry. Kromě WOW hrál Call of Duty.
Je to podle něj válečná simulace, kterou "používají armády všude na světě". Nejdůležitější pro něj bylo, že se při hraní naučil mířit. Na Utoye použil stejné holografické mířící zařízení, s nímž se poprvé setkal v počítačové hře.
Udělal bych to znovu. Na ostrově Utöya nebyly žádné nevinné děti, uvedl Breivik u soudu
Své zbraně Breivik pojmenoval podle severské mytologie. Pušku nazval "Gungnir" podle magického kopí boha Odina a svou pistoli "Mjonir" podle Thorova kladiva. Vozu, kterým dojel na Utoyu, dal jméno "Schleipnid" podle osminohého Odinova koně. "Je to evropská tradice" dávat zbraním jména, uvedl Breivik. "Je to velká evropská tradice".
Obžalovaný zahanbeně připustil, že 60 procent jeho 1801 stran dlouhého manifestu zkopíroval z internetu. Sám napsal jen 40 procent.
Soud si vzal 20 minut pauzu.
Soud pokračuje. Prokuratura se Breivika ptá na jeho manifest, který obžalovaný začal psát manifest v roce 2007. Podivuje se nad časovou prodlevou mezi schůzkou v Londýně (2002) a začátkem psaní manifestu.
Breivik prozradil, že oněch 40 procent textu, které napsal on sám, je převážně 3, kapitola, která se týká armády,
Prokurátorka se diví, že tuto část nechal srbský nacionalista napsat tehdy teprve 23letému Breivikovi.
Na dotaz, zda se nějak templáři k pětiletému zpoždění v psaní manifestu vyjadřovali, Breivik odmítl odpovídat.
Breivik vysvětlil, proč ve svém manifestu uvedl rok 2083 jako "vyhlášení nezávislosti" Evropy. Tehdy uplyne 400 let od porážky Turků u Vídně.
Norové začínají bojkotovat noviny, na jejichž titulní stránce je Breivik, upozorňuje na svém twitterovém účtu novinář televize Sky Trygve Sorvaag.
Breivik si opět hraje na politického filosofa. Důvodem pro sepsání jeho manifestu prý bylo "usmířit" tradici národního konzervatismu, národního socialismu a "militantního křesťanství" "skutečných věřících". Chtěl "vytvořit most mezi těmito rozdílnými myšlenkami."
Breivik obhajuje použití násilí, které ve svém manifestu navrhuje:
"Násilí je jen prostředkem politické změny. Pokusil jsem se na to jít demokraticky, ale novináři mi nepomohli. Násilná revoluce je jediná možnost."
Prozatím se Breivik chová o poznání klidněji než včera a odpovídá na většinu otázek.
Obhájce Geir Lippestad pozoruje svého klienta
Prozatím klidná prokurátorka Inga Bejer Enghová se poprvé rozčílila. Breivik prohlásil, že jeho manifest je jen "hrubá verze" a že se vším v něm nesouhlasí.
"Takže jste zabil 77 lidí, aniž byste si byl jist, že souhlasíte se svým manifestem?" zeptala se Enghová.
"Vysvětlím vám to," odpověděl Breivik.
"Ano, dělejte!" vykřikla prokurátorka.
Narozdíl od jiných krajně pravicových skupin Breivik považoval za důležitější zaútočit na politiky spíš než na samotné muslimy.
"Není to vina muslimů, že je tu vítáme," prohlásil.
Tato Němka se včera objevila na Breivikově soudu a tvrdila, že je jeho přítelkyně.
Breivik se revolucionářem stával velmi pomalu. K násilnému činu se poprvé rozhodl v roce 1999, ale dalších sedm let obhlížel možné cíle. V roce 2006 začal prozkoumávat vládní čtvrť v Oslu. Jako "možný cíl" vytipoval také sídlo novin Aftonposten, parlament a královský palác. Uvažoval prý, že použije nálože ve třech autech a následně bude střílet.
Dalších pět let do roku 2011 trávil doma s matkou. Potkával se s ní jen u jídla a většinu času trávil ve svém pokoji.
Breivik se na útok připravoval opravdu důkladně. Kromě pečlivého vytipování lokalit na útoky z 22. července trénoval s třiceti kily kamenů v batohu na zádech.
Soud si nyní vzal hodinovou pauzu na oběd.
Soud pokračuje.
Zpravodajka deník Guardian Helen Piddová mluvila s novinářem listu Aftenposten, který Breivik označil za jeden svých zamýšlených cílů.
"Kdybych tohle slyšela před rokem, přišlo by mi to jako nesmysl, slova fantasty. Ale po 22. červenci víme, čeho byl schopen. Mohli jsme to být my," citovala novináře Piddová.
Breivik popisuje, že si místo svého bombového útoku pečlivě prozkoumal. Prostudoval si taky útok na World Trade Center a další teroristické akce.
Nemělo podle něj smysl propočítávat, zda a jak by došlo ke zhroucení budovy. Muselo se to prý vyzkoušet.
Útok v Oslu byl podle něj "varováním" vládě - varováním před útokem.
Prokurátor Holden mění téma na útok na ostrově Utöya. Podle Breivika to byl v danou chvíli nejatraktivnější politický cíl, vedle vládních budov. "Byl svátek a většina běžných lidí byla ze dvou třetin na dovolené," vysvětlil.
Nejlákavějším terčem pro něj byla někdejší socialistická premiérka Gro Harlemová Brundtlandová, té chtěl uříznout nožem hlavu a nafilmovat to. V osudný den Brundtlandová navštívila ostrov Utöya jen několik hodin před masakrem.
Dalším na řadě byl šéf socialistické mládeže Eskil Pedersen.
Breivik popisuje, že nechtěl na Utöye zastřelit 69 lidí. Chtěl je třeba jen zranit a nahnat do vody, protože "plavat s bolestí je obtížné". Voda by tak fungovala jako zbraň hromadného ničení - postřelení se měli jednoduše utopit.
Mluví přitom o svém plánu jako o psychologické zbrani - o strategii Al-Káidy. Popravy si prý chtěl nafilmovat a poslat na internet.
V tuto chvíli mluví Breivik rychleji.
Breivik popisuje, že má vlastní zkušenost s tím, že politických aktivit mládeže se účastní hlavně lidi starší 18 let. Dospívající mezi 16 a 18 lety prý tvořili vždy zhruba 25 procent. Ne 40 procent jako v tomto případě. "To nebylo žádoucí."
"Až do 23. července jsem nevěděl, že na Utöye je někdo mladší 16 let. Věděl jsem, že když zabiji člověka mladšího 18 let, budu kritizován," vysvětluje Breivik.
Snažil se prý rozlišit rysy v obličeji svých obětí, ale nezvládl to. "Bylo to obtížnější, než jsem plánoval," říká.
Holden se ptá obžalovaného, jak se na svůj útok dívá s odstupem času.
"Stojím si za tím, co jsem udělal. Udělal bych to znovu," dodává Breivik.
Breivik hovoří i o těžkostech, s jakými získával množství hnojiva, které použil k výrobě bomby. Shromažďováním peněz, které odhaduje na 30 tisíc norských korun, prý strávil několik let práce.
To ale nebylo prý to nejobtížnější.
Soud vyhlašuje přestávku
Policie zatkla nejmenovaného neonacistu, který se pokusil krátce před 14. hodinou vstoupit do soudní síně.
Během prvních čtyř dnů se o proniknutí k soudu pokusilo až deset lidí, uvádějí policisté. Žádný prý nepředstavoval ohrožení bezpečnosti. Jednou osobou byla i jistá německá žena, která tvrdila, že je Breivikova přítelkyně. Úřady ji vyhostily z Norska.
Soudkyně Arntzenová se ptá Holdena, zda bude potřebovat další přestávku před ukončením čtvrtečního přelíčení.
Prokuratura dál vyslýchá Breivika ohledně příprav na 22. červenec.
Myslel jsem si, že Praha je to nejlepší místo, kde mohu sehnat zbraně pro svůj útok, vysvětluje Breivik státnímu zástupci. O české metropoli se opakovaně zmiňuje i ve svém manifestu. Chtěl zde koupit kalašnikov, granáty a další vybavení, přesně podle svého plánu.
Jak se ale ukázalo později, nebylo to tak snadné, přiznává.
Breivik říká, že pokud by se mu nepodařilo sehnat zbraně v Praze, chtěl je koupit v Kodani, Berlíně nebo někde na Balkáně.
Kontaktoval prý několik lidí, ale bez úspěchu - mysleli si, že je zločinec.
Státní zástupkyně Inga Bejer Enghová se ptá, proč potřeboval sehnat tolik munice, když, jak sám uvedl, chtěl k zabíjení na Utöye použít vodu.
Breivik si hraje s propiskou, když mluví o zbraních a munici. Holden se ptá proč na každou svou oběť vystřelil třikrát. Obžalovaný odpovídá, že se chtěl ujistit, že úkol splnil.
Na otázku, zda si Breivik koupil nějaké netradiční zbraně, třeba biologické, odpovídá, že ano.
"Spočítal jsem si, že nejvýhodnější bude použít biologickou zbraň, kvůli ozbrojeným strážím," říká s tím, že se rozhodl pro čistý nikotin z Číny. Malá dávka má smrtelné následky, vysvětluje. Nakonec ale od toho opustil, protože to bylo příliš nepohodlné.
Breivik detailně popisuje výrobu výbušniny na pronajaté farmě. Soudkyně se ptá, zda je to nutné, prokurátor ale nechává obžalovaného pokračovat.
Obžalovaný potvrzuje, že několik měsíců před útokem tvrdě trénoval, aby si vypracoval svalovou hmotu a manipulovat s tunovou bombou tak nebyl problém.
Užíval i anabolické steroidy, později přešel na jiný druh, který nezadržoval v těle takové množství vody.
Soudkyně se ptá, zde užíval steroidy až do 22. července. Breivik odpovídá, že ano.
Breivik měl prý potíže s rozesíláním svého propagandistického filmu. Neodeslal ho tolika lidem, jak si přál, říká. Trvalo to dlouho a neměl čas zničit pevný disk dříve, než odešel, aby zahájil svůj bombový útok.
Obžalovaný sám žádá prokurátora, aby mohl v popisu své operace pokračovat. Ten souhlasí.
Breivik odjížděl v civilních šatech. V kufru auta ale měl falešnou policejní uniformu. Na auto si později dokonce dal mordý maják.
Breivik po výbuchu poslouchal ve svém voze cestou k trajektu rádio. První zprávy přišly po asi deseti minutách a hovořily o zřícení hlavního vchodu vládní budovy a jednom mrtvém.
Breivik označil atentát za neúspěšný - jeho cílem bylo 12 obětí a zřícení celé budovy.
Chtěl prý zabít celou vládu, včetně premiéra.
Podle Breivika jsou politickými cíly politici, novináři i členové akademické obce. Brání se tomu, že měl v úmyslu v centru Osla zasáhnout civilisty.
Nebyly tam žádné restaurace, ani kavárny, vysvětlil. V tom se prý liší od Al-Káidy, která útočí na civilní cíle.
Obžalovaný v prohlásil, že mu v přípravách na útok pomáhala meditace. Vytěsňovala prý z jeho mysli strach. Meditoval každý den.
Enghová připomíná, že Breivik při promítání svého filmu plakal. "Nebyl jsem na to připravený," reaguje útočník.
"Jste empatický člověk?" ptá se prokurátorka. "Ano, naprosto," odpovídá Breivik.
Soud je přerušen, Breivik totiž říká, že je unavený a že by chtěl odpovídat zase zítra.
"Myslím, že je spravedlivé, když počkáme na další otázky do zítřka," uvedl u soudu.
Tisková konference bude v 16:30, zatím v soudní síni, už bez Breivika, probíhá jednání obou stran.
Závěrečné setkání novinářů se zástupci obou stran je v plném proudu.
Novináři se státních zástupců ptají, zda je pravda, že chtějí jako svědka povolat psychiatra, který Breivika sledoval, když mu byly čtyři roky.
Enghová potvrzuje, že je to pravda.
Ptají se také na důvod častých přestávek, o které bylo dnes zažádáno. Prý chtěli přerušit atmosféru v soudní síni a postupně přikročit k dalším tématům, vysvětluje prokuratura.
Státní zástupci vysvětlují, že jsou důležité i brutální detaily, o kterých Breivik při popisu útoků hovoří.
Novináře zajímá, jaké bylo téma schůzky mezi oběma stranami, která proběhla za zavřenými dveřmi.
Šlo o projednávání dalšího postupu, odpovídají prokurátoři.
Je důležité vysvětlit Breivikovu finanční situaci v roce 2006, kdy se odstěhoval k matce, říká státní prokurátor k otázce, proč se na to ptali.
Prokuratura také obhajuje své otázky na téma, jak Breivik získal zbraně na útok. Důležité je také to, jak dlouho obžalovaný útok plánoval. Znalecký posudek zmiňuje rok 2009, máme ale zprávy i o roce 2006.
Novináře zajímá, proč nebyla předvolána matka Breivika, se kterou žil od roku 2006. Prokurátoři říkají, že ji předvolat chtěli, nakonec ale došli k závěru, že to nebude nutné.
Zástupci obětí varují všechny, že pátek se bude věnovat událostem na ostrově Utöya. Mette Yvonne Larsenová uvedla, že od svých klientů získala mnoho zpráv, kteří proces odsuzují.
"Není pochyb o tom, že to bude těžký den," říká Larsenová s tím, že budou čtena svědectví. Je ale prý nesmírně důležité, aby soud vyslechl celé vysvětlení obžalovaného.
Reportér stanice NRK se ptá, jak se právní zástupci obětí dívají na to, že Breivik dnes soud nepozdravil zdviženou pěstí, jak to dělal v minulých dnech.
Právníci říkají, že jsou rádi.
Přidává se i obhájce Geir Lippestad a vysvětluje, že Breivikovi řekl, že by mu to mohlo pomoci. On zareagoval tím, že "nepozdravil".
Také on ale varuje, že pátek bude nejtěžším dnem v celém procesu - kvůli svědectví o útoku na Utöye. Na otázku, zda je Breivik na svůj čin hrdý, Lippestad odpovídá, že sám říká, že to sice bylo kruté, ale nutné.
Novináře zajímá, proč se Breivik vzdal, když tvrdil, že byl připraven zemřít. "Na tuto otázku je těžké odpovědět. Nemohu mluvit za něj. Jeho plány ale nepočítaly s tím, že by byl zabit. Možná nám řekne víc zítra, až bude vysvětlovat, co se stalo na Utöye," říká Lippestad.
Ještě dodává, že Breivik ve svém vězení sledoval televizi a četl noviny. Zajímal se o medializaci svých útoků, dodává.
Tisková konference skončila.
