Stovky lidí v neděli v Berlíně protestovaly proti rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem, který zakázal rituální obřízky malých chlapců. Společná demonstrace židů a muslimů, podle agentury DPA první v německé historii, požadovala urychlené vydání zákona, který by obřízky z náboženských důvodů opět umožnil.
Bývalá předsedkyně berlínské židovské společnosti Lala Süsskindová na protestním shromáždění prohlásila, že debatu o obřízce vedou nekompetentní lidé. Zároveň varovala berlínskou radnici, aby ustoupila od svého záměru omezit možnosti obřízky.
Také předseda společnosti zastupující německé Turky Kenan Kolat prohlásil, že tradice obřezávání malých chlapců v Německu zůstane i do budoucna. "Nikdo obřezávání nemůže zastavit," řekl.
Spor o obřízky vypukl v červnu. Soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že tento zákrok nesmějí podstupovat malí chlapci, ale až případně dospělí muži, kteří se pro to sami rozhodnou. Soud se věcí zabýval kvůli případu čtyřletého chlapce, u kterého se po zákroku objevily zdravotní komplikace.
Je to nejhorší útok na německé židy od dob holokaustu, kritizují rabíni zákaz obřízky - čtěte ZDE
Němci by ze sebe udělali kašpary, kritizuje Merkelová zákaz obřízky - čtěte ZDE
Verdikt, který se vztahuje jen na oblast Kolína nad Rýnem, pobouřil židy a muslimy. Mnozí se báli o osud náboženské svobody a tolerance v Německu. To je v zemi, kde se zrodil nacismus, velmi citlivé téma.
Podle židovských náboženských pravidel bývají chlapci obřezáni osmý den po narození. V islámu se to různí podle zvyklostí jednotlivých rodin, zemí a větví tohoto náboženství.
