Nizozemské volby ovládly proevropské strany. Populista Wilders propadl

V předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku těsně zvítězili vládní liberálové před opozičními sociálními demokraty. Až nečekaně jasnou převahu obou proevropských stran potvrdily předběžné výsledky voleb. Naopak výrazné ztráty utrpěla krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) populisty Geerta Wilderse.

Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) dosavadního premiéra Marka Rutteho získala 41 ze 150 poslaneckých mandátů. 39 mandátů si pravděpodobně zajistila opoziční socialistická Strana práce (PvdA) v čele s populárním Diederikem Samsomem. Vítěz voleb podle všeho nezískal parlamentní většinu, takže na řadu zřejmě přijdou jednání o koalici.

Překvapivě velké ztráty utrpěla Wildersova strana, která zřejmě obhájila jen 15 z dosavadních 24 křesel v parlamentu. Stejný počet poslanců bude mít podle předběžných výsledků Socialistická strana (SP), jejíž hlavní kandidát Emile Roemer v předvolební kampani odmítal více rozpočtové disciplíny.

Na 13 mandátů spadla dosud vládní Křesťanskodemokratická výzva (CDA). Křesťanští demokraté, kteří dosud měli 21 poslanců, tak utrpěli historickou porážku.

Wilders už svou porážku přiznal, ale ujistil, že bude dál Nizozemsko "chránit před Evropou, masovým přistěhovalectvím" a evropským superstátem.

"Antievropané přicházejí o místo na výsluní"

Kromě obyvatel a místních politiků výsledky hlasování bedlivě sledují i evropští partneři Nizozemska. K hlavním tématům volební kampaně totiž patřily otázky řešení dluhové krize v eurozóně.

Už po zveřejnění odhadů výsledek uvítal například švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "Vypadá to, že populističtí Antievropané v nizozemských volbách přicházejí o místo na výsluní. To jsou výrazně dobré zprávy," napsal Bildt na Twitteru.

Geert Wilders, známý také svou protiislámskou rétorikou, naopak patří mezi nejviditelnější odpůrce evropské integrace. V předvolební kampani Wilders horoval pro vystoupení Nizozemska z EU i z eurozóny.

Wildersova strana kvůli sporům o daňové škrty v dubnu stáhla podporu menšinové Rutteho vládě, což vedlo k pádu kabinetu a k vypsání voleb.