Čtyřiadvacetiletá Cait Reillyová vystudovala na vysoké škole v Birminghamu geologii. Byla nezaměstnaná a pracovala jen jako dobrovolnice v místním muzeu. V listopadu 2011 jí úřad práce nařídil, že musí odejít a přijmout neplacenou práci v odbočce slevového řetězce Poundland, jinak přijde o podporu v nezaměstnanosti. Dva týdny doplňovala zboží na policích a vytírala podlahu.
Britský odvolací soud v úterý rozhodl, že vládní regulace, jimiž se neplacené práce nezaměstnaných řídí, jsou nezákonné a zrušil je. Tyto práce, které mají podle vlády pomoci především dlouhodobě nezaměstnaným vrátit se do místa, zavedla koalice konzervativců a liberálních demokratů po svém nástupu v roce 2010.
Podle britských médií verdikt ohrožuje vládní program neplacených prací pro nezaměstnané.
Reillyová tvrdila, že práce zdarma porušovala zákony o nucené práci. K její stížnosti se připojil i čtyřicetiletý řidič kamionu, kvalifikovaný mechanik z Nottinghamu Jamieson Wilson, který dostal příkaz 30 hodin týdně půl roku mýt nábytek.
Uvedl, že neplacená práce nijak nesouvisející s jeho kvalifikací mu nepomůže na trhu práce. Odmítl nastoupit a přišel o půl roku podpory.
U soudu první instance neuspěli. Odvolací soud potvrdil, že práce zdarma neporušuje jejich lidská práva, ale rozhodl, že regulace platící pro celý program je nezákonná.
Ztráta času
Absolventce se po novém verdiktu "ulevilo a má radost". "Ty dva týdny byly naprosto ztracený čas. Neprošla jsem žádným rekvalifikačním kurzem, neměla jsem čas na mou dobrovolnickou práci nebo na hledání jiného místa. Vydělala na tom jen mnohamilionová společnost Poundland," řekla.
"Souhlasím s tím, že potřebujeme dostat lidi zpátky do práce, ale nejlepším způsobem je jim pomoci, ne je trestat," dodala.
"Nejde ani o to, že by práce v Poundlandu byla pod moji úroveň. Nyní pracuji na půl úvazku v samoobsluze. Jen čekám, že za to dostanu zaplaceno," řekla.
Vláda oznámila, že se bude snažit odvolat k nejvyššímu soudu a předloží ještě během úterka parlamentu pozměněné regulace, aby mohla nadále žádat po nezaměstnaných se na takových programech podílet.
Podle advokátů zastupujících Reillyovou a Wilsona, ale ministerstvo práce a sociálních věcí nemůže nutit nikoho k účasti na neplacené práci nebo veřejně prospěšných pracích, dokud budou platit nynější regulace. Stejně tak podle nich by ministerstvo mělo vrátit peníze všem nezaměstnaným, kteří přišli o podporu kvůli tomu, že se odmítli se na programu neplacených prací podílet.
Ministerstvo: Peníze vracet nebudeme
Ministerstvo ale zdůraznilo, že nebude nic vyplácet, dokud nevyčerpá všechny právní možnosti. Náměstek ministra Mark Hoban verdikt interpretoval tak, že potvrdil "naše právo žádat po lidech, aby se zúčastnili programů, které jim pomohou se vrátit do práce".
"Je směšné říkat, že jde o nucené práce," dodal. "Rozhodnutí soudu o našich regulacích nás ale překvapil a zklamal. Potřebujeme být flexibilní, abychom mohli dám lidem správnou podporu ... a dostali je do zaměstnání," řekl.
Odbobný program loni v listopadu zrušil český Ústavní soud, který jej přirovnal k nucené práci. Podle tohoto programu mohli být na neplacenou veřejnou službu posíláni lidé, kteří byli bez práce víc než dva měsíce. Pokud to odmítli, mohli přijít o podporu.
