Bosenský soud pro válečné zločiny poslal někdejšího člena bosenskosrbských polovojenských milicí Veselina Vlahoviče za zločiny spáchané za občanské války v Bosně na 45 let do vězení. Jde o maximální trest, jaký tento soud může uložit, uvedl portál bělehradské rozhlasové a televizní stanice B92.

Za kruté zacházení se zajatými Muslimy (nyní Bosňáky) a Chorvaty si vysloužil nelichotivé označení Zrůda z Grbavice.

Předsedající soudce Zoran Božić konstatoval, že se Vlahović provinil v 66 bodech obžaloby. Mezi zločiny, z nichž byl uznán vinným, jsou vraždy 31 lidí, znásilnění 13 žen, mučení a oloupení desítek civilistů v sarajevských čtvrtích Grbavica a Vraca, které byly pod srbskou kontrolou. Čtení rozsudku trvalo takřka dvě hodiny, soudce v něm zmínil všechny podrobnosti, včetně případu, kdy Vlahović usekl své oběti hlavu.

"Spáchal nejrůznější hrůzné a kruté zločiny," shrnul soudce výčet. Vlahović, který velel polovojenské jednotce Bílí andělé, byl znám tím, že za propuštění lidí, kterých se zmocnil, žádal výkupné. "Oběti, které si nemohly vykoupit život, byly odvedeny na známé místo na hoře Trebević a tam zastřeleny ranou do hlavy," uvedl Božić.

Při líčení zločinů Vlahoviče, kterému se také přezdívalo "Pán života a smrti", uvedl soudce například útrapy jedné rodiny. Jejích 13 členů nechal obžalovaný vyhnat z domova a tři z mužů přinutil běžet přes minové pole. Následně vyprovokoval přestřelku s protivníkem, v jejímž středu se rodina ocitla. Jedna žena tehdy zemřela a tři osoby, z toho jedno děvče, byly zraněny a ponechány na místě svému osudu.

Mladič pobouřil soud v Haagu. Podíval se na muslimku a přejel si rukou po krku - čtěte ZDE

V Bosně odsoudili za válečné zločiny první ženu. Za vraždu civilistů dostala 5,5 roku - čtěte ZDE

Božić rovněž připomněl, jak Vlahović v Grbavici znásilnil ženu, která byla v sedmém měsíci těhotenství, a to před zraky její malé dcery.

Nyní 44letého Vlahoviče, původem z Černé Hory, zadržela v roce 2010 španělská policie. Ta ho ještě téhož roku vydala bosenským úřadům. Proces pak začal v dubnu 2011.

Bosna prošla v 90. letech nejhorším evropským ozbrojeným konfliktem od konce druhé světové války. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech - muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské