Posledním květnovým dnem vyprší platnost unijního zbrojního embarga, které zakazuje dodávky zbraní syrské opozici. Další sankce proti režimu syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada zůstávají nadále v platnosti.

Ministři zahraničí EU se sice v Bruselu nedokázali dohodnout na další podobě embarga, bezprostřední vyzbrojování opozice ale státy nechystají.

Rusko nad rozhodnutím unie projevilo zklamání a oznámilo, že do země vyšle dodávku protiletadlových raket. Syrská opozice doufá, že krok přinese konkrétní výsledek v podobě zbraní.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Českému rozhlasu řekl, že výsledek náročného jednání znamená vítězství Británie a Francie, o vývozu zbraní tak budou členské státy rozhodovat samy.

"Ukončili jsme zbraňové embargo vůči syrské opozici," prohlásil britský ministr zahraničí William Hague po 12hodinovém jednání v Bruselu. Dodal, že Británie neplánuje žádné bezprostřední dodávky zbraní syrským rebelům, ale rozhodnutí jí dává větší prostor k případné budoucí reakci, pokud se situace v zemi dále zhorší.

Jeden z velitelů opoziční Syrské svobodné armády Kásim Saadaddín řekl, že toto rozhodnutí mělo přijít dříve. "Doufáme, že to bude účinné a že nepůjde jen o slova," prohlásil. Mluvčí opoziční koalice Luaj Safí řekl, že pro opozici toto rozhodnutí přichází pozdě a nemusí být dostačující.

Hague na svém Twitteru napsal, že rozhodnutí EU z pondělní noci je správné. Později také řekl, že pro Asada znamená "důrazné poselství".

"V praxi je to tak, že (embargo) tento měsíc skončí, pak to bude na odpovědnosti jednotlivých států. Vlastně jsme ustoupili od unijního řešení, protože nebyla možná dohoda," řekl Karel Schwarzenberg s tím, že státy EU se prozatím zavázaly po určitý čas zbraně do Sýrii nedodávat.

Podle něj jde o porážku Česka. "Šťastný z toho nejsem. Ale někdy se člověku stane, že právě patří k menšině," dodal v rozhovoru pro Český rozhlas.

Země EU nyní chtějí vyčkat na výsledek chystané červnové konference o Sýrii v Ženevě, která by se měla pokusit najít politické řešení občanské války v zemi. Schwarzenberg v rozhovoru s Českým rozhlasem připustil, že pokud ženevská vyjednávání skončí bez dohody, tak zřejmě začnou některé unijní státy vyzbrojovat syrskou opozici.

Rusko: Rakety pro Damašek zabrání intervenci

Právě přípravu této konference ale podle Ruska rozhodnutí EU komplikuje. "Přímo to poškozuje naději na svolání této mezinárodní konference," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Rusko, které je hlavním dodavatelem zbraní Damašku, zároveň oznámilo, že do Sýrie pošle protiletadlové rakety S-300. Dodávka přitom byla terčem kritiky a Moskva dokonce dříve oznámila, že ji zruší.  Teď Rjabkov prohlásil, že ohlášená dodávka ruského protileteckého systému S-300 syrské vládě je stabilizační, jelikož odradí od případné zahraniční intervence.

Izrael pohrozil reakcí, jestli Rusko dodá Sýrii rakety

Ruská nabídka se ovšem nijak nelíbí Izraeli. Ten se nechal slyšet, že pokud Rusko k dodávce skutečně přistoupí, "bude reagovat".

Rusko systém chce dodat na základě kontraktu dohodnutého už v minulosti. Izrael se ale cítí ohrožen, protože syrská armáda tak získá systém, který by mohl ohrozit jeho letadla.

"Systém zatím nebyl dodán a doufám, že nebude. Ale jestliže (rakety) do Sýrie dorazí, budeme vědět, co dělat," řekl izraelský ministr obrany Moše Jaalon.

Ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic upozornil, že nejde o výhradně obrannou záležitost, jak tvrdí Rusko, ale že rakety mohou být použity k sestřelení civilního letadla. Obvinil Rusko z poskytování "podpory brutálnímu režimu" dodávkou raket, zatímco Asad zabíjí ve vlastní zemi civilisty. Rakety podle něj mohou skončit v rukou skupin, jimž nejsou určeny, nebo také Asadových íránských spojenců. Steinic prohlásil, že Izrael se ještě nevzdal myšlenky, že Rusko od dodávky odradí.

Britsko-francouzské vítězství

Otázka sankcí vůči Sýrii a případného umožnění dodávek zbraní syrským povstalcům rozděluje 27členný evropský blok už několik měsíců.

Současná podoba unijního zbrojního embarga vůči Sýrii vyprší v pátek v noci, další sankce EU v podobě zákazu vstupu představitelů spojených s režimem Bašára Asada na území členských zemí unie, zákazu transakcí se syrskými bankami i zákazu dovozu syrské ropy zůstávají v platnosti.

Úpravu embarga prosazovaly hlavně Británie a Francie, proti jeho změně je v EU mnoho zemí. Patří k nim Česká republika, Rakousko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko.