Generální ředitel vatikánské banky Paolo Cipriani a jeho zástupce Massimo Tulli rezignovali. Banka v posledních letech čelí podezření, že se podílela na praní špinavých peněz a že si v ní někteří Italové ukrývají příjmy před zdaněním.

Povinnosti generálního ředitele zatím převezme prezident banky Ernst von Freyberg, informovala agentura Reuters.

Vatikán oznámil, že Cipriani a Tulli nabídli svou rezignaci "v nejlepším zájmu institutu a Svatého stolce". Skupina pěti kardinálů, kteří chod banky kontrolují, rezignace přijala a jmenovala německého finančníka a aristokrata von Freyberga prozatímním ředitelem.

Von Freyberg je prezidentem banky, známé jako Ústav pro věci víry (IOR), teprve od letošního února. Do funkce ho jmenoval ještě předchozí papež Benedikt XVI. poté, co byl kvůli údajné neschopnosti odvolán Ettore Gotti Tedeschi.

Prezident banky Ciprianimu a Tullimu poděkoval za léta služby a zdůraznil, že v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku ve vnášení transparentnosti do vatikánských financí. Nyní však banka podle něj potřebuje vedení, které by "urychlilo tempo tohoto transformačního procesu".

Praní špinavých peněz

Tulliho nahradí italský bankéř Rolando Marranci. Kardinálové navíc dosadili bankovního experta Antonia Montaresiho do nové funkce šéfa řízení rizika, jenž má zajistit, aby banka dodržovala pravidla boje proti praní špinavých peněz a terorismu.

Ciprianiho a tehdejšího prezidenta vatikánské banky Tedeschiho už v roce 2010 začaly vyšetřovat italské úřady pro podezření z porušení italských norem proti praní špinavých peněz. Finanční policie předtím zmrazila 23 milionů eur (zhruba 600 milionů korun) uložených na vatikánském účtu jedné z římských bank. Nikdo nebyl obviněn a peníze byly uvolněny.

Vatikánská banka se ale podezření nezbavila a papež František koncem června jmenoval zvláštní komisi pro vyšetřování banky. Hovořilo se o dosud nejodvážnějším kroku, který hlava katolické církve uskutečnila ve snaze vnést světlo do činnosti banky. Ta spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě.

Ještě předtím František jmenoval důvěryhodného preláta monsignora Battistu Maria Salvatore Riccu, aby dohlížel na řízení banky.

IOR založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti. Obvinění z praní špinavých peněz ústav tvrdě odmítá.

Minulý týden italská policie zatkla biskupa a také člena italských tajných služeb a finančního zprostředkovatele kvůli nezákonnému převodu peněz.

Zatčený prelát Nunzio Scarano zastával vysokou funkci v oboru finančních operací vatikánské banky a je podezřelý, že se podílel na pokusu o převoz 20 milionů eur (půl miliardy korun) soukromým letadlem ze švýcarské banky do Itálie, a to do rukou Scaranových přátel.

Podle záznamů telefonických rozhovorů byl Scarano pravidelně v kontaktu s Ciprianim a Tullim, kteří mohli povolovat velké pohyby peněz na účtech IOR.