V Srbsku má stát největší obchodní centrum Balkánu. Na místě koncentračního tábora

Srbka Lucija Rajnerová naposledy viděla svého otce Vladislava 14. listopadu 1941 přes plot s ostnatým drátem koncentračního tábora v Bělehradě. Během tohoto podzimu mu s matkou nosily jídlo, dopisy a ložní prádlo až do té doby, než jim jeden z dozorců řekl, že už nic takového nebude potřebovat.

Rajnerová se nikdy nedozvěděla, jak její otec skončil, předpokládá ale, že zemřel stejně jako 6000 jiných Židů a asi 1500 Romů, kteří prošli tímto koncentračním táborem – byl zastřelen nebo skončil v plynové komoře.

Zbytky tábora známého jako Topovske Šupe stále stojí, brzy ale již nebudou. Pozemek totiž koupil srbský milionář a chce zde postavit obří nákupní středisko. S tím se ale pozůstalí obětí odmítají smířit, napsala agentura Reuters.

Pohnutou historii připomíná u pozůstatků tábora jen malá destička z roku 2006, která byla na rozpadající se zdi domků připevněna již v době, kdy byl pozemek za 27 milionů eur (téměř 700 milionů korun) prodán jednomu z nejbohatších Srbů, Miroslavu Miškovičovi. Ten plánuje vynaložit 160 milionů eur (4,1 miliardy korun) na to, aby zde vzniklo největší obchodní centrum na celém Balkánském poloostrově.

Podle Rajnerové a několika dalších aktivistů a historiků plánované zničení tábora Topovske Šupe názorně ukazuje, jak si Srbové dosud ještě nepřipustili, že k holocaustu docházelo i na jejich území. "Nechápu, proč stát vyjadřuje takovou neúctu k věcem, na které by se nemělo zapomenout," říká 79letá Lucija Rajnerová. O 70 000 Židech, kteří v zemích bývalé Jugoslávie zemřeli během druhé světové války, se vždy mluvilo jen souhrnně jako o "jugoslávských obětech fašismu". Podle doktríny bratrství a jednoty, kterou prosazoval Josip Broz Tito, se totiž měly v zemi důsledně stírat jakékoli národnostní či etnické rozdíly.