Práce východoněmeckých vězňů pro subdodavatele západoněmeckých firem byla rozsáhlejší, než se dosud vědělo. Jejich výrobky kupovaly i maloobchodní potravinářský řetězec Aldi nebo automobilka Volkswagen.
Vyplývá to ze studie německého úřadu pro dokumentaci činnosti bývalé východoněmecké tajné policie Stasi (BStU). Zmíněné firmy ale tvrdí, že o podílu vězňů na výrobě zboží neměly tušení.
Západoněmecké firmy měly vězně nepřímo využívat v 70. a 80. letech. Podle agentury Reuters by odhalení mohlo pomoci obětem při případných žádostech o odškodnění.
Televizní stanice ARD uvedla, že Aldi odebíral z východního Německa punčochy, které ve firmě Esda Thalheim vyráběly vězeňkyně.
Volkswagen si zase nechával vyrábět mlhovky, zadní světla a části stěračů do golfů a dodávek u firmy VEB Fahrzeugelektrik ve východoněmecké Ruhle, která podle dokumentů také využívala práce vězňů.
Společnosti Aldi i Volkswagen popřely, že by o podílu vězňů na výrobě odebíraných výrobků věděly. "Volkswagen nikdy neinicioval ani neschvaloval využívání vězňů ve východoněmeckých firmách, natož aby z toho profitoval," uvedl koncern v prohlášení.
Už v minulosti vyšlo najevo, že práce východoněmeckých vězňů zprostředkovaně využívaly západoněmecké zásilkové služby Quelle a Neckermann a také švédský nábytkářský gigant Ikea. Ten se loni za tuto praxi omluvil.
Den v čínském pracovním táboře: 12 hodin v továrně, 10 minut na jídlo a žádná teplá voda - čtěte ZDE
Ikea měla, stejně jako tisícovky dalších západních firem, uzavřené smlouvy se státními subdodavatelskými firmami za železnou oponou, kde byla levnější pracovní síla. A právě tito subdodavatelé si někdy najímaly vězně, včetně těch politických.
"Studie zjistila, že Ikea byla jen špičkou ledovce," citovala agentura Reuters mluvčí BStU. "Někteří vězni byli k práci nuceni proti své vůli a za okolností, které ohrožovaly jejich zdraví," dodala mluvčí.