ŽIVĚ: EU zastavila jednání s Ruskem o obchodu. A pohrozila zmrazením majetku "určitých osob"

Asi 3000 lidí demonstrovalo ve středu večer v centru východoukrajinského Charkova, kde protestovali proti činnosti nové prozápadní vlády v Kyjevě a žádali mimo jiné uspořádání referenda o statusu Ukrajiny. Účastníci akce zamířili podle agentury Interfax k sídlu guvernéra, které chránilo asi 200 příslušníků pořádkových sil. K vážnějšímu incidentu ale podle všeho nedošlo.

Aktivisté hnutí "Neustoupíme" se podle serveru Charkovské zpravodajské agentury sešli s guvernérem Igorem Balutou, aby mu oznámili, že ho ve funkci neuznávají, a požadovali vyhlášení regionálního referenda o federálním statusu Ukrajiny.

Účastníci akce skandovali hesla jako "Rusko", "Charkov" a "Referendum". V rámci pochodu zamířili také k ruskému generálnímu konzulátu v Charkově.

Intenzivnější proruská aktivita se ve středu projevila i v další ruskojazyčné oblasti východní Ukrajiny.

Poněkud dramatičtější byla situace v 230 kilometrů vzdáleném Doněcku, kde proruští aktivisté ovládli sídlo místní správy, a to jen několik hodin poté, co je policie přiměla se stáhnout. Před budovou skandoval asi dvoutisícový dav "Rusko, Rusko" a mával ruskými vlajkami.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Spojených států zdůvodňuje okupaci ukrajinského Krymu směsicí nepravdivých tvrzení a překroucených fakt. Americké ministerstvo zahraničí publikovalo ve středu "souhrn fakt", která podle úřadu uvádějí na pravou míru Putinovu manipulaci s informacemi.

Podobná aktivita a nařčení lídra některé ze světových zemí z nepravdivých tvrzení jsou pro americký úřad zcela nezvyklé, uvedla agentura Reuters.

Washington se sankcemi i diplomatickou aktivitou snaží Moskvu přimět, aby stáhla své vojáky z poloostrova Krym, který od minulého týdne fakticky okupuje. Rusko však dosud na žádná jednání nechtělo přistoupit.

Dokument vydaný tiskovým odborem ministerstva obsahuje desítku Putinových tvrzení a jejich americký výklad. "Pan Putin říká: Ruské jednotky na Krymu jednají pouze ve snaze bránit majetek ruské armády. Jsou to "skupiny občanské domobrany", nikoli ruské jednotky, které se zmocnily infrastruktury a vojenských zařízení na Krymu," uvádí úřad první tvrzení ruského prezidenta. "Fakta: Existují jasné důkazy, že v jádru vysoce organizovaných protiukrajinských sil na Krymu jsou příslušníci ruských tajných služeb," oponuje ministerstvo na dalším řádku Putinově verzi.

Jeden z amerických činitelů Reuters sdělil, že USA hodlají dokument přeložit do ruštiny.

Na text odkázala na Twitteru bezpečnostní poradkyně prezidenta Baracka Obamy Susan Riceová. "Dost bylo ruských výmyslů. Důležité je soustředit se na fakta," uvedla Riceová.

Moderátorka ruské televize Russia Today (RT), která vysílá v několika jazycích do celého světa, Liz Wahlová v přímém přenosu uvedla, že dál nemůže pracovat pro Kremlem financovanou společnost poté, co Rusko provedlo invazi na Ukrajině. 

Před ní ruský postup na Ukrajině kritizovala Abby Martinová, když v živém vysílání prohlásila, že nebude obhajovat vojenskou agresi proti Ukrajině jen proto, že pracuje pro RT.

Wahlová uvedla, že pociťuje "mnoho etických a morálních dilemat".

"Osobně nemůžu být součástí sítě financované ruskou vládou, která jen přikrášluje jednání Vladimira Putina," uvedla ve středu v přímém přenosu.

"Pokud novinář nesouhlasí s editorským postojem své organizace, obvyklým postupem je adresovat své stížnosti editorovi. Pokud je nelze vyřešit, pak odejde jako profesionál. Ale pokud někdo z osobního rozhodnutí udělá veřejnou show, nejedná se o nic jiného než o sebepropagaci," sdělila RT v prohlášení k rezignaci Wahlové.

Novinářce RT popřála "vše dobré na cestě, kterou si zvolila".

K případu Martinové televize už předtím sdělila, že se moderátorka stala obětí "americké propagandy", nicméně televize s ní prý stále počítá.

"Respektujeme její názor a názory všech našich novinářů a moderátorů. Martinová upozornila, že nemá hluboké znalosti o skutečné situaci na Krymu. Proto ji na Krym vyšleme, aby v epicentru událostí dostala příležitost vytvořit si vlastní názor," dodala televize. Martinová však na Twitteru svůj odjezd na Krym vyloučila.

Seznam 18 představitelů svrženého ukrajinského režimu, kteří jsou podezřelí ze zpronevěry státních financí a jejich ilegálního převedení do zahraničí a kterým se EU rozhodla od čtvrtka zmrazit majetek (podle Úředního věstníku EU):

1. Viktor Janukovyč (63) - bývalý prezident,

2. Vitalij Zacharčenko (51) - bývalý ministr vnitra,

3. Viktor Pšonka (60) - bývalý generální prokurátor,

4. Oleksandr Jakymenko (49) - bývalý šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU),

5. Andrij Portnov (40) - bývalý poradce prezidenta,

6. Olena Lukašová (37) - bývalá ministryně spravedlnosti,

7. Andrij Kljujev (49) - bývalý šéf prezidentské administrativy,

8. Viktor Ratušňak (54) - bývalý náměstek ministra vnitra,

9. Oleksandr Janukovyč (40) - podnikatel, syn bývalého prezidenta Viktora Janukovyče,

10. Viktor Janukovyč (32) - poslanec Nejvyšší rady (parlamentu), syn bývalého prezidenta Viktora Janukovyče,

11. Artem Pšonka (37) - zástupce šéfa poslanecké frakce bývalé vládní Strany regionů, syn bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonky,

12. Serhij Kljujev (44) - podnikatel, bratr bývalého šéfa prezidentské administrativy Andrije Kljujeva,

13. Mykola Azarov (66) - bývalý předseda vlády,

14. Oleksij Azarov (42) - syn bývalého předsedy vlády Mykoly Azarova,

15. Serhij Kurčenko (28) - podnikatel,

16. Dmytro Tabačnyk (50) - bývalý ministr školství,

17. Rajisa Bohatyrjovová (61) - bývalá ministryně zdravotnictví,

18. Ihor Kalinin (54) - bývalý poradce prezidenta.

Ukrajinská expremiérka Tymošenková se ve čtvrtek v Irsku zúčastní sjezdu Evropské lidové strany (EPP). Podle irských médií se sjezdu zúčastní i ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko, lídr strany UDAR.

Po návštěvě Dublinu má Tymošenková odcestovat k léčbě do Berlína.

Ukrajinská policie ve čtvrtek ráno v Doněcku vytlačila ze sídla oblastní správy proruské radikály, kteří budovu obsadili ve středu a na její střeše vyvěsili ruskou vlajku. Policisté podle místních médií rázným zákrokem budovu vyklidili a zadrželi 70 lidí. Mezi zatčenými je údajně i vůdce radikálů, "lidový gubernátor" Pavel Gubarev.

Sídlo doněckého gubernátora nyní střeží silné policejní oddíly, u vchodu do budovy je rozmístěna těžká vojenská technika.

Gubarevovi lidé ve středu do objektu násilím pronikli a žádali vypsání referenda o budoucím osudu oblasti. Na náměstí před budovou se mezitím sešly stovky proevropských demonstrantů, kteří s požadavky proruských radikálů nesouhlasí. Při srážkách obou táborů bylo podle policie zraněno sedm lidí.

Budova doněckého gubernátora byla během uplynulého týdne terčem útoku proruských aktivistů už několikrát. Na střeše objektu se střídavě objevovaly vlajky Ukrajiny a Ruska. Ve středu ukrajinská policie našla v jedné z kanceláří protipěchotní minu.

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přirovnala ruské vojenské přesuny na ukrajinském Krymu k záborům, které ve 30. letech minulého století pod vedením diktátora Adolfa Hitlera ponikalo nacistické Německo.

"Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech," řekla Clintonová během návštěvy Kalifornie v reakci na Putinovo tvrzení, že chrání etnické Rusy.

"Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě," dodala Clintonová.

"Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti," řekla.

Podle Clintonové se Putin snaží o "resovětizaci" ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě.

"Toto není ukrajinsko-ruský konflikt, toto je konflikt celé Evropy. Potřebujeme velmi rychle najít řešení," prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk po setkání s předsedou EP Martinem Shultzem.

"Žádáme Rusko, aby odpovědělo, zda je připraveno zachovat mír a stabilitu v Evropě, nebo jestli se bude snažit vyprovokovat další konflikty v našich bilaterálních a multilaterálních vztazích," dodal Jaceňuk na brífinku po jednání.

Do Prahy dnes odpoledne dorazí další letecký speciál, který v rámci programu Medevac dopraví zraněné ukrajinské demonstranty k léčení do tuzemských nemocnic.

K ošetření v Praze by mělo přiletět deset až 15 lidí.

Rozpočet druhé humanitární mise je 8,5 milionu korun. Ministerstvo vnitra o ní rozhodlo v úterý a ve středu ji potvrdila vláda.

Zraněné k převozu do Prahy přímo v Kyjevě vybíral tým humanitární organizace Člověk v tísni. Čtvrteční let bude zřejmě poslední evakuací těžce raněných Ukrajinců na české území, uvedl ředitel organizace Šimon Pánek.

Podpora Vladimira Putina v Rusku podle ruských sociologů už dva týdny po sobě dosahuje 67,8 procenta. Jedná se o největší hodnoty za poslední dva roky, informuje ruská agentura ITAR-TASS. Statistiky poskytlo Ruské centrum pro výzkum veřejného mínění.

Podle analýz sociologů je příčinou vysoké popularity šéfa Kremlu politika vůči Ukrajině a zejména podpora ruské menšiny na Krymu. Právě rozhodný postup v ukrajinské krizi je důvodem vysoké Putinovy popularity podle 53 procent dotázaných. Přes 40 procent Rusů spojuje vysoké Putinovy preference s úspěšnou zimní olympiádou v Soči.

Naposledy takové obliby ruský prezident dosahoval v květnu 2012, těsně po své inauguraci.

Ruské jednotky na Krymu posilují své pozice a zpevňují blokádu ukrajinských vojenských objektů. Podle místních médií na několika místech budují okopy.

Agentura Unian oznámila, že v přístupu k ukrajinské námořní základně Novoozerne na západě Krymu ruská armáda potopila vrak protiponorkové lodi Očakov, aby kotvícím ukrajinským plavidlům zabránila ve vyplutí na volné moře.

Vstup do západokrymského zálivu Donuzlav, kde kotví část ukrajinské flotily, je podle ukrajinských médií zcela zablokován. Hloubka moře v ústí zálivu dosahuje jen deseti metrů a vrak potopené ruské lodi vyčnívá nad hladinu. Na jeho odtažení podle ukrajinské armády bude zapotřebí nemálo času a peněz.

Podle listu Ukrajinska pravda Rusové na přístupech k základně Novoozerne potopili i vlečný člun Šachťor.

Agentura Interfax-Ukrajina ve čtvrtek napsala, že výsadkové lodě ruské armády v noci dopravily do Sevastopolu 50 kusů vojenské techniky a 500 vojáků. Ozbrojenci byli přepraveni do kasáren ruské Černomořské flotily.

Do obytných domů v Sevastopolu, kde žijí důstojníci ukrajinského námořnictva, byla v noci ze středy na čtvrtek přerušena dodávka elektřiny, oznámil ukrajinský list Fokus. Neznámí útočníci poškodili místní trafostanici, a protože v objektech není zaveden plyn ani dálkové topení, musely místní úřady asi stovku rodin evakuovat.

Ruská armáda dnes zahájila dosud největší cvičení vojsk protiraketové obrany západního vojenského okruhu. Manévry se podle státní agentury ITAR-TASS konají na střelnici Kapustin Jar u Astrachaně za účasti třiceti velkých armádních útvarů a vybraných vojsk severní ruské námořní flotily.

Podle mluvčího vojsk protiraketové obrany Olega Čečetova se cvičení účastní baterie protiraket S-300, Buk, Osa a Strela a mobilních raketových systémů Igla. Do manévrů se zapojí dosud největší počet jednotek a bojové techniky. Cílem je nácvik obrany před raketovým útokem protivníka.

Podle vicepremiéra Krymu Rustama Těmirgalijeva má referendum o krymském statusu v rámci Ukrajiny proběhnout už 16. března. Oznámil to web ruské stanice Russia Today.

Nejvyšší rada Krymu přitom jako den konání referenda původně určila 30. březen. 

Podle Těmirgalijeva budou obyvatelé Krymu rozhodovat, jestli Krym zůstane autonomní republikou v rámci Ukrajiny, nebo jestli se má stát součástí Ruska.

"První otázka zní: Jste pro, aby se Krym stal součástí Ruské federace? Druhá otázka: Jste pro obnovení krymské ústavy z roku 1992?" uvedl podle RT Těmirgalijev.

Podle ústavy z roku 1992 je Krym jako autonomní republika součástí Ukrajiny. 

Referenda se budou účastnit i obyvatelé Sevastopolu, který má speciální status a oficiálně není součástí Krymu.

Česká republika upřednostňuje diplomatické, politické řešení krize kolem Ukrajiny, řekl novinářům při příchodu na dnešní mimořádný summit EU český premiér Bohuslav Sobotka.

Diskusi o možných opatřeních proti Rusku se podle něj Praha nebrání, je však opatrná, pokud se týká možnosti plošných ekonomických sankcí.

Moskva nakonec bude respektovat rozhodný postoj mezinárodního společenství, Evropské unie a NATO, míní český premiér.

Rusko dnes nevyloučilo možnost setkání ukrajinských a ruských diplomatů ještě před zasedáním ministrů zahraničí Společenství nezávislých států (SNS) začátkem dubna. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na náměstka ministra zahraničí Vasilije Nebenzji.

"Čtvrtého dubna bude v Moskvě pravidelné zasedání ministrů zahraničí SNS a já nevylučuji, že v nějaké formě se setkáme ještě předtím, a to i s Ukrajinci," prohlásil Nebenzja podle agentury.

Náměstek rovněž sdělil, že o možných diplomatických konzultacích nedávno hovořil s ukrajinským velvyslancem v Moskvě. Mluvil s ním prý také o předsednictví Ukrajiny v rámci SNS, kterého se Kyjev nevzdal a chce ho přijmout.

Společenství nezávislých států vzniklo v prosinci 1991 jako sdružení nezávislých států. Není státním útvarem s vlastní zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí, nýbrž má pouze koordinační funkci. Tvoří ho bývalé sovětské republiky kromě pobaltských států a Gruzie.

Krymský parlament dnes přijal "zásadní rozhodnutí" o členství Krymské autonomní republiky v Ruské federaci.  S odvoláním na prohlášení místopředsedy krymské autonomní vlády Rustama Těmirgalijeva to oznámila ruská agentura ITAR-TASS. Podle příspěvku na jeho profilu na Facebooku pro hlasovalo 78 z 81 poslanců.

Krym žádá Rusko, aby zahájilo příslušné správní kroky.

Krymské referendum o připojení k Rusku se uskuteční 16. března, tedy o dva týdny dříve, než se předpokládalo.

Krymský parlament podle vicepremiéra autonomní vlády Těmirgalijeva dnes schválil rezoluci o dvou bodech: v prvním rozhodl o vstupu Krymské autonomní republiky do Ruské federace jako její nový subjekt a ve druhém vyhlásil referendum o této otázce na 16. března. V referendu budou obyvatelé Krymu odpovídat, zda jsou pro připojení Krymu k Rusku.

Těmirgalijev podle ruské agentury ITAR-TASS oznámil, že krymský parlament požádal ruské vedení, aby "zahájilo proceduru začlenění Krymu do Ruské federace".

Několikatisícový dav proruských aktivistů shromážděný před simferopolským parlamentem přijal zprávu výkřiky radosti, skandováním "Rusko!" a máváním ruskými státními vlajkami.

Proruští příznivci před krymským parlamentem

Bezprostředně po odhlasování v krymském parlamentu přišla z Moskvy i první reakce ruských politiků.

Místopředseda Státní dumy Sergej Něverov označil rozhodnutí krymských poslanců za historické. "Jsme jednotný národ, který byl z vůle neodpovědných stranických funkcionářů rozdělen," řekl Něverov s odkazem na rozhodnutí někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který před šedesáti lety věnoval do té doby ruský Krym Ukrajině.

Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova byl o rezoluci krymského parlamentu informován prezident Vladimir Putin. "Tahle novinka právě dorazila, prezident byl informován," řekl Peskov ruským novinářům.

Bez ohledu na neklidnou situaci na Ukrajině a ruskou okupaci Krymu nabízejí Ukrajinci na berlínském veletrhu turistiky i nadále letoviska na tomto ukrajinském poloostrově, dále plavby po Černém moři i malebný Kyjev jako ideální místo na dovolenou, jak informovala agentura AFP.

Mladá hosteska rozdávající sklenky krymského "šampaňského" mířila ukazovátkem na místa na poloostrově, z nichž se nyní stala ohniska toho, co analytici označují za největší krizi od konce studené války. A za ní visel velký plakát kyjevského náměstí Majdan, které se koncem minulého měsíce změnilo na válečnou zónu, kde byly při střetech zabity desítky demonstrantů.

"Doufáme v dobrou sezonu. Situace v zemi není stabilní, ale není to válka," řekla Kateryna Suprovyčová, která má na starosti propagaci turistiky na Krymu. "Uvidíme, co se stane během turistické sezony, která začíná v dubnu a končí v říjnu."

Návštěvníci veletrhu, který se koná od 5. do 9. března a který patří mezi největší v turistickém průmyslu, popíjeli ukrajinské bublinky, ale nabídkám na dovolenou věnovali jen mizivou pozornost.

Podle předsedy strany Spravedlivé Rusko Sergeje Mironova by ruská duma mohla zákon o zjednodušeném začlenění "částí cizích států" do Ruské federace schválit už příští týden.

"Otevřeně řečeno, návrh zákona jsem podal kvůli Krymu," připustil Mironov podle agentury ITAR-TASS.

Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž dosud příslušné území patřilo.

Mironovova novela tento požadavek podle agentury ITAR-TASS vypouští za podmínky, že obyvatelé tohoto území schválili připojení k Rusku v referendu, nebo pokud legitimní státní orgán tohoto území Rusko o připojení požádá.

Podle platné právní úpravy je třeba žádost o vstup do Ruské federace adresovat jejímu prezidentovi; ten žádost konzultuje s vládou a parlamentem a v případě jejich souhlasu navrhuje příslušnou změnu ruské ústavy.

Reportér francouzského deníku Le Monde na Twitteru píše, že před autonomním parlamentem na Krymu protestovaly členky hnutí Femen. "Zastavte Putina, zastavte ho," křičely podle novináře.

Asi po dvou minutách dívky zajali kozáci a policie.

"Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky (ARK) rozhodla:

1. Vstoupit do Ruské federace jako samostatný subjekt Ruské federace.

2. Vyhlásit na 16. března 2014 všekrymské referendum (včetně města Sevastopol), ve kterém budou položeny následující otázky:

1) Souhlasíte s tím, aby se Krym spojil s Ruskou federací jako nový subjekt Ruské federace?

2) Jste pro obnovení účinnosti Ústavy Krymské republiky z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?"

Podle agentury Interfax se v usnesení mimo jiné zdůrazňuje, že otázka připojení Krymu k Rusku je vyjádřením vůle většiny obyvatel Krymu.

Hlasovací lístky referenda budou vytištěny v ukrajinštině, ruštině a v krymské tatarštině.

Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky (ARK) se obrátila k prezidentovi Ruské federace a k ruskému Federálnímu shromáždění (ruský parlament, který tvoří Státní duma a Rada federace) s žádostí o zahájení procedury začlenění Krymu do Ruské federace jako jejího nového subjektu.

Premiéři a prezidenti evropské osmadvacítky v Bruselu zjišťují, kde se protínají jejich pohledy na podobu unijní reakce.

Například francouzský prezident Francois Hollande při příchodu na jednání zdůraznil, že EU bude vyvíjet "nejsilnější možný tlak" na Rusko, aby začalo snižovat napětí, a nevyloučil, že k tomu budou využity také sankce. 

Evropa podle Hollanda musí znít jedním hlasem, jen takový tlak umožní uklidnit situaci a najít cestu k vyjednávání. Státníci své kroky koordinují, dosud diskutovali telefonicky, dnes se před summitem konalo také několik schůzek. Základem přitom má být snaha dostat Rusko a kyjevskou vládu k jednacímu stolu.

Pokud Moskva nepřistoupí na diplomatické rozhovory, považuje sankce vůči Rusku za nevyhnutelné i kancléřka Angela Merkelová.

"Budeme se proto zabývat sankcemi v různých podobách," řekla šéfka německé vlády při příjezdu na summit. O zavedení sankcí ale unie rozhodne na základě toho, "jak pokročí diplomatické procesy", uvedla Merkelová s odkazem na dnešní schůzku ministrů zahraničí EU v Římě.

Polský premiér Tusk, francouzský prezident Hollande, britský premiér Cameron, německá kancléřka Merkelová a italský premiér Renzi jednají před zahájením eurosummitu. (foto: Reuters)

Ruská vláda dnes schválila návrh zákona, který má usnadnit udělování ruské státní příslušnosti ruskojazyčným cizincům.

Právní předpis je očividně připravován v souvislosti s nynější situací na Ukrajině, zejména na Krymu, kde většinu obyvatelstva tvoří etničtí Rusové.

Nová právní úprava podle agentury ITAR-TASS zjednoduší poskytnutí ruského občanství lidem s občanstvím jiného státu nebo i bez jakékoli státní příslušnosti, kteří jsou uznáni jako ruskojazyční. Nový postup při vyřizování žádosti se má vztahovat na osoby, které samy či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Ruské federace, carského Ruska či bývalého Sovětského svazu.

Podmínkou zjednodušeného řízení je, aby se žadatel vzdal občanství domovského státu, pokud nějaké má. Znalost ruského jazyka, která je podmínkou přiznání občanství, by měla prověřovat speciální státní komise. Obvyklé zákonné lhůty, běžné u ostatních žádostí o ruské občanství, by odpadly.

Kyjevská vláda se k plánovanému krymskému referendu staví odmítavě a jeho výsledky nehodlá uznat.

Na poloostrově, který má zhruba 2,3 milionu obyvatel, se proti uspořádání referenda stavějí i předáci čtvrtmilionové menšiny krymských Tatarů. Jejich vůdce Refat Čubarov dnes vyzval mezinárodní společenství, aby v zájmu zachování územní celistvosti země bezodkladně zasáhlo.

Misi vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se zatím nepodařilo proniknout na ukrajinský poloostrov Krym, kde má provést inspekci na ukrajinských a ruských vojenských objektech a vyhodnotit bezpečnostní situaci. Oznámila to dnes agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na zprávu ukrajinského ministerstva zahraničí.

Na Krym se tým pozorovatelů pokusil přesunout už ve středu večer, ale jeho snaha byla neúspěšná. Dnes se mise OBSE vydala v autobusech na Krym z černomořského přístavu Oděsa.

Cesta pozorovatelů, mezi nimiž jsou i zástupci České republiky, ale skončila u zátarasu na silnici vedoucí na poloostrov, který střeží skupina neoznačených ozbrojenců. S ostrahou "pohraničního" postu představitelé mise zatím neúspěšně vyjednávají, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Pokud se ke sledování našeho on-line zpravodajství připojujete až nyní, nabízíme shrnutí toho nejdůležitějšího z dnešního dění na/o Ukrajině.

• Poslanci autonomního krymského parlamentu přijali usnesení o členství Krymské autonomní republiky v Ruské federaci.

• Jejich rozhodnutí mají potvrdit obyvatelé Krymu v referendu, které se bude konat 16. března. V referendu budou obyvatelé Krymu odpovídat, zda jsou pro připojení Krymu k Rusku, či pro zachování nynějšího stavu.

• Ruský parlament zároveň už příští týden může schválit zákon o zjednodušeném začlenění "částí cizích států" do Ruské federace.

• V Bruselu probíhá mimořádný summit, kde lídři EU jednají o současné krizi na Ukrajině. Určité sankce vůči Moskvě za její podíl na dění na Krymu zcela vyloučeny nejsou. 

• Evropská unie zmrazila majetek ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče a dalších 17 bývalých předních představitelů této země. 

Bílý dům dnes nařídil vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za "ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů".

Příslušný dekret podle agentury AP podepsal prezident Barack Obama. Sankce se mají týkat i Rusů a politiků autonomního Krymu.

Bílý dům v prohlášení uvedl, že sankce jsou "pružným opatřením, které umožní postihnout osoby nejvíce zapletené do destabilizace Ukrajiny, včetně vojenské intervence na Krym".

Nové sankce doplňují dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv.

Ruské stanovisko ke krymské krizi dostane konečnou podobu v závislosti na výsledcích krymského referenda o odtržení.

Ruské agentuře ITAR-TASS to řekl šéf výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) pro styky s postsovětskými státy Leonid Sluckij. Všechny ruské parlamentní frakce podle něj usilují o zachování územní celistvosti Ukrajiny, ale zároveň "chápou motivy obyvatel Krymu".

"Stanovisko ruského parlamentu bude záviset na výsledcích (krymského) referenda," řekl Sluckij.

Stejně tak návrh novely zákona o rozšíření počtu subjektů Ruské federace, tedy o připojení Krymu k Rusku, bude podle Sluckého parlament projednávat až po krymském referendu a "po zveřejnění stanoviska ruského vedení". Kreml je o vývoji na Krymu informován, veřejně se ale zatím nevyjádřil.

V referendu o odtržení Krymu od Ukrajiny se podle místních autonomních úřadů vysloví pro spojení s Ruskem nejméně 70 procent hlasujících.

Místopředseda krymské vlády Rustam Těmirgalijev dnes agentuře Interfax sdělil, že pokud návrh na připojení k Rusku neprojde, parlament se vzdá svých pravomocí. 

"Pro připojení k Rusku se určitě vysloví nejméně 70 procent lidí," řekl Těmirgalijev. "Pokud občané návrh odmítnou, parlament složí své pravomoci jako orgán, který ztratil důvěru občanů," dodal.

Krymský vicepremiér rovněž oznámil, že bezprostředně po referendu hodlá vedení poloostrova zavést jako měnu ruský rubl.

Ukrajinský státní majetek na Krymu bude podle něj "znárodněn".

Diplomatické napětí mezi Západem a Ruskem kvůli situaci na ukrajinském Krymu by nemělo mít vliv na vyslání německého a amerického astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Dnes to v tiskovém prohlášení uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Vesmírná mise má začít v květnu a západní astronauty by měla na ISS dopravit ruská kosmická loď Sojuz.

Včera NASA ujistila veřejnost o tom, že přistání naplánované na příští pondělí nebude ovlivněno současným politickým klimatem. Američan Mike Hopkins a Rusové Oleg Kotov a Sergej Ryzantsky poletí zpět na Zemi spolu.

"Myslím, že lidé by neměli zapomenout, že na ISS spolupracujeme již třináct let bez přerušení, a to i přes několikeré mezinárodní krize," uvedl Bolden.

Od zpravodaje HN Marka Hudemy z Bruselu:

Návrh prohlášení lídrů EU, kteří právě jednají v Bruselu, je vůči Rusku ještě mírnější než prohlášení evropských ministrů zahraničí ze začátku týdne. S nějakými sankcemi se fakticky nepočítá, otázkou je, jak šéfové evropských zemí změní postoj poté, co bylo na Krymu vyhlášeno referendum o připojení k Rusku. 

Jako nejtvrdší možné evropské opatření se zatím jeví cílené sankce, zákaz udělování víz některým ruským představitelům, kteří by chtěli jet do Evropy, a zmrazení jejich kont v evropských bankách.

Pro připomínku, od loňska mají ruští politici zakázáno zákonem mít peníze na kontech v zahraničí a prezident Vladimir Putin oficiálně bojuje proti zahraničním kontům svých politiků a úředníků.

Rozhodnutí krymského autonomního parlamentu o odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku má okamžitou platnost, prohlásil dnes v Simferopolu krymský vicepremiér Rustam Těmirgalijev.

Ruské jednotky na Krymu jsou podle něj jedinou zákonnou silou na poloostrově, ukrajinská armáda je jako "branná moc třetího státu" okupační. Musí se buď vzdát, nebo Krym opustit.

Podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po setkání s americkým šéfem diplomacie Johnem Kerrym v Římě prohlásil, že k žádné dohodě ohledně Ukrajiny nedošlo.

Ministři se během 24 hodin setkali už podruhé k jednání o krizové situaci na Ukrajině po ruském vpádu na Krym. 

Z vyjádření ruského ministra vyplynulo, že vyslechl Kerryho návrhy na řešení ukrajinského konfliktu. "O konečné dohodě zatím nelze hovořit. Prezidentu Ruské federace podám zprávu a prezident pak rozhodne," řekl Lavrov.

Předmětem jednání obou ministrů byly nové vízové sankce, které dnes ohlásil Bílý dům. Spojené státy jimi chtějí potrestat osoby a instituce odpovědné za podkopávání demokracie na Ukrajině a za pokusy o omezení její svrchovanosti.

Lavrov byl podle ruské agentury ITAR-TASS informován, že žádné konkrétní seznamy osob vystavených sankcím zatím neexistují. "Už záměr sankce zavést je ale výhrůžkou," komentoval Lavrov kroky Bílého domu.

"Uvnitř parlamentu v krymském Simferopolu jsou ozbrojenci. Policie nebyla z toho, že je fotím, moc nadšená," tweetuje reportér BBC Will Vernon.

Podle premiéra přechodné ukrajinské vlády Arsenije Jaceňuka je krymské referendum nezákonné a postrádá "jakýkoliv právní základ".

"Je to nelegitimní rozhodnutí, toto takzvané referendum nemá žádný právní základ. Z tohoto důvodu naléháme na ruskou vládu, aby nepodporovala ty, kteří na Ukrajině prosazují separatismus. Krym byl, je a bude nedílnou součástí Ukrajiny," řekl Jaceňuk novinářům na tiskové konferenci v Bruselu, kde dnes navštívil představitele EU.

Jaceňuk Rusko vyzval ke stažení svých vojsk z Krymu a k "začátku opravdových rozhovorů a jednání, jež povedou k mírovému řešení".

Od zpravodaje HN Marka Hudemy z Bruselu:

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu prohlásil, že Ukrajina zasáhne, pokud dojde k další ruské vojenské intervenci na Ukrajině. Nepřímo sdělil, že v tom případě bude ukrajinská armáda bojovat. "Jsme připraveni jednat, ale ne se vzdát Rusku," řekl.

Ale jinak se držel zpátky vědom si jasné slabosti Ukrajiny v poměru k Rusku, které, jak přiznal, je výrazně silnější než Ukrajina. Zdůraznil také ekonomické potíže země vyvolané ruskou intervencí na Krymu.

V podstatě se vyhnul odpovědi na otázku, co bude dělat, když krymský parlament fakticky vyhlásil připojení k Rusku a označil "vojáky třetích stran", tedy Ukrajiny, za okupanty. Neřekl, zda ukrajinská vláda své vojáky, které obklíčili na jejich základnách na Krymu ruští vojáci, stáhne, nebo zda se naopak pokusí poslat jim posily.

Postěžoval si také, že v roce 1994 se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, které zdědila po bývalém SSSR, a za to dostala záruky nezávislosti a územní integrity. Teď to bylo porušeno a to podle něj bude mít negativní vliv na šíření jaderných zbraní, na země, jako je Írán, které jsou přesvědčovány, aby se vzdaly svého jaderného programu.

Arsenij Jaceňuk označil obsazení Krymu nikoliv za intervenci, ale za ozbrojenou agresi. Vyzval ruská vojska, aby se stáhla do kasáren, a prohlásil, že to není "jen krize ukrajinská, ale celé Evropy". Spoléhá prý na mírové řešení sporu a ukrajinská vojska jsou zdrženlivá. Referendum o připojení k Rusku, které vyhlásil ruský parlament, je podle něj nelegitimní. "Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny," řekl.

Jaceňuk také uvedl, že Ukrajina podepíše co nejdříve asociační dohodu s Evropskou unií. Otázky týkající se případných - momentálně dost nepravděpodobných - evropských sankcí proti Rusku Jaceňuk v podstatě ignoroval.

Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes vyvěsil před budovou úřadu na pražském Těšnově ukrajinskou státní vlajku jako výraz podpory tamnímu obyvatelstvu. Jedná se o jeho osobní iniciativu, s vládou ji nekonzultoval. Krok podle Jurečky nemá být vnímán jako negativní vyjádření vůči ruskému lidu.

Pavel Gubarev, lídr proruských protestů a samozvaný gubernátor v ukrajinském Doněcku, byl podle informací BBC zatčen ukrajinskými bezpečnostními složkami.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) potvrdila, že jejím pozorovatelům bylo zabráněno v přístupu na Krym. Informaci agentuře AFP sdělila mluvčí OBSE.

Opozice v zastupitelstvu Karlovarského kraje vyzvala krajské vedení, aby odstoupilo od dohody o spolupráci kraje s krymskou oblastí. ČTK o tom dnes informoval zastupitel Jiří Kotek (ALTERNATIVA). Vedení kraje bude výzvu projednávat v pondělí, potvrdil ČTK náměstek hejtmana Karlovarského kraje Petr Navrátil (ČSSD). Krym je sice součástí Ukrajiny, ale s velkým podílem ruských obyvatel. Dnes tamní autonomní parlament rozhodl o odtržení a vstupu do Ruské federace.

Memorandum o spolupráci s Krymem podepsal kraj v roce 2012, na konci loňského roku pak už konkrétnější dohodu o spolupráci. Zastupitelé za ALTERNATIVU Jiří Kotek, Miroslav Plevný, Miroslav Balatka a Robert Pisár nyní předložili výzvu k odstoupení od dohody.

Evropská unie a USA podle bývalého prezidenta Václava Klause přispěly k aktuální situaci na Ukrajině. Klaus ji dnes v Brně označil za tragickou a beznadějnou zejména pro obyvatele země. Bývalá hlava státu přirovnala nepokoje k situaci v Jugoslávii před 20 lety, kdy se po válkách rozpadla.

"Lidé na Ukrajině si nezaslouží to, že se o zemi tak hraje. Připomíná mi to Jugoslávii před 20 lety. Byl tam také z vnějšího prostředí vyprovokovaný tragický krvavý konflikt. A já mám strach, že něco podobného začíná právě na Ukrajině," řekl Klaus novinářům.

Ruský prezident Vladimir Putin není mezi těmi, na které se vztahují americké sankce uvalené v souvislosti s krizí na Ukrajině, informuje agentura Reuters. "Je neobvyklá a výjimečná situace sankcionovat hlavu státu," řekl agentuře nejmenovaný americký činovník

V Praze dnes odpoledne přistálo letadlo se skupinou 11 zraněných ukrajinských demonstrantů, kteří se budou léčit v Česku. Pacienti mají převážně střelná poranění. Podle mluvčího ministerstva vnitra Pavla Nováka je v pořadí druhá humanitární mise vojenského leteckého speciálu zatím poslední vlnou pomoci zraněným. Situace se ale ještě v budoucnosti může měnit, záležet bude zejména na aktuálním vývoji a potřebách, řekl ČTK.

Na příjem poraněných jsou připraveny pražské nemocnice. V první vlně si pacienty rozdělily Fakultní nemocnice v Motole, Ústřední vojenská nemocnice a Všeobecná fakultní nemocnice.

Ukrajinci jsou do České republiky převáženi v rámci programu, který spadá pod ministerstvo vnitra a funguje jedenáctý rok. Před příletem zraněných Ukrajinců bylo do českých nemocnic převezeno 165 pacientů z Bosny a Hercegoviny, Kosova, Čečenska, Iráku, Pákistánu, Afghánistánu, Kambodže, Libye, Barmy a Sýrie. V Česku se léčily převážně děti, například s vrozenými srdečními vadami.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zahájila vyšetřování v souvislosti s rozhodnutím krymského parlamentu připojit se k Rusku, informuje agentura Interfax.

Ukrajinská krize se může České republiky v horizontu dvou až tří měsíců velmi citelně dotknout, a to zejména nedostatkem surovin a ropy, ale i zmařením investic. Uvedla to v tiskové zprávě Asociace exportérů.

Česko loni vyvezlo na Ukrajinu zboží v hodnotě 32 mld. korun, šlo tedy asi o jedno procento našeho exportu, 21 mld. Kč z toho činily stroje a auta. "Na první pohled se tedy zdá, že export na Ukrajinu není klíčovou položkou z pohledu celkového objemu českého exportu, nicméně může dojít k mírnému snížení poptávky, a tím i k negativnímu ovlivnění zejména výrobců automobilového průmyslu a jeho subdodavatelů," uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Deník KyivPost přinesl zprávu, že dnes dopoledne vstoupili ozbrojenci do budovy televize v krymském hlavním městě Simferopol a vypnuli vysílání ukrajinských kanálů. Naopak zprovoznili vysílání proruské televize Rossija24.

"Ozbrojení muži spolu s pracovníky ruské televize a rádia vstoupili do budovy simferopolské rádiové a televizní stanice. Ilegálně zastavili vysílání Kanálu 5 a 1+1. Místo toho zprovoznili vysílání signálu televize Rossija 24 a pokouší se zprovoznit další ruské televize," stojí v prohlášení ukrajinského Koncernu pro rozhlasové a televizní vysílání.

Ukrajinské plavidlo provádí cvičení pro případ útoku.

Lídr ukrajinské opoziční strany Udar (Úder) Vitalij Kličko spolu s někdejším gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim podpořili dublinský proukrajinský protest.

Saakašvili byl hlavou Gruzie v době, kdy ruská armáda obsadila tehdejší gruzínská území Jižní Osetii a Abcházii.

Akce Ruska na Ukrajině jsou negativní pro hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska, varovala dnes ratingová agentura Moody's. Upozornila také, že krize bude mít dopad na ruskou ekonomiku. Zatím však rating Ruska ani výhled ratingu země nezměnila.

Podle Moody's se negativní nálada pravděpodobně promítne do růstu čistého odlivu soukromého kapitálu. To bude mít negativní dopad na růst hrubého domácího produktu Ruska.

Ratingy ruských bank by podle Moody's měly vydržet krátkou krizi. Pokud by však byla krize delší, mohly by být jejich ratingy sníženy.

Podle britské televizní stanice BBC požádal Mustafa Džemilev, bývalá hlava muslimské tatarské komunity na Krymu, o pomoc Turecko, Kazachstán a Ázerbájdžán při zachování jednotné Ukrajiny.

"Neopouštějte své krymské bratry a sestry v těžkých chvílích," řekl Džemilev v interview pro stránky Haqqin.az.

Předseda Evropské rady Hermann von Rompuy řekl, že představitelé EU se dohodli na zastavení jednání o obchodní dohodě a liberalizaci vízové povinnosti s Ruskou federací v reakci na krymskou krizi.

"Nová ukrajinská vláda zatím reagovala velmi umírněně. Pogratulovali jsme Ukrajincům za jejich odvahu a umírněnost. Odsouhlasili jsme podepsat s Ukrajinou asociační dohody s EU," řekl dále na tiskové konferenci Rompuy.

Pokud v příštích dnech takové rozhovory nepřinesou výsledek, pohrozila unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob. Vážné následky prý také bude mít další ruské počínání vedoucí k destabilizaci situace.

Německá kancléřka Angela Merkelová podle agentury Reuters řekla, že EU se rozhodne zastavit udělování víz Rusku, pokud to nebude chtít přistoupit na politický dialog s Ukrajinou. Kancléřka se také domnívá, že vyhlášení referenda na Krymu je ilegální.

BBC informuje, že americká armáda posílá tucet stíhaček F-16 do Polska na armádní cvičení.

Již dříve americké vzdušné síly oznámily přesun šesti stíhaček F-15 do Litvy pro posílení stávající mise "Baltic Air Policing".

EU zároveň žádá rychlé zahájení přímých jednání mezi vládou v Kyjevě a Moskvou. Pokud v příštích dnech takové rozhovory nepřinesou výsledek, pohrozila unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob. Vážné následky prý také bude mít další ruské počínání vedoucí k destabilizaci situace.

"Důrazně odsuzujeme bezdůvodné porušení ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti ze strany Ruské federace. Žádáme Rusko, aby okamžitě stáhlo své ozbrojené síly na místa jejich trvalé dislokace. Vyzýváme Rusko, aby umožnilo okamžitý přístup mezinárodním pozorovatelům," stojí v prohlášení Evropské komise.

Celé vyjádření EU si můžete přečíst zde.

Americké akcie dnes obnovily vzestup a jejich širší index S&P 500 stoupá na nová maxima. Trh podpořily dílčí údaje z trhu práce a naděje na řešení ukrajinské krize.

Trh vývoj na Ukrajině sleduje, stejně jako diplomatická jednání mezi Západem a Ruskem. "Nikdo nechce jít do války a Rusové nechtějí, aby se jejich akciový trh zmenšil na polovinu, takže nakonec se to vyřeší," řekl agentuře Reuters John Manley z Wells Fargo Funds Management.

Podle něj může referendum na Krymu o připojení k Rusku situaci uklidnit, protože nad harašením zbraněmi převládne politika.

Britské ministerstvo financí zveřejnilo seznam Ukrajinců, na které se vztahují sankce. Jsou mezi nimi odvolaný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč či expremiér Mykola Azarov a jejich synové. Mezi dalšími jsou bývalí ministři nebo poslanci.

Interpol dostal od ukrajinských úřadů žádost o vydání mezinárodního zatykače na svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Referendum na Krymu by porušovalo mezinárodní právo a odporovalo ukrajinské ústavě. Prohlásil to dnes americký prezident Barack Obama, který také vyzval Kongres, aby podpořil pomoc Mezinárodního měnového fondu Ukrajině. Krymské místní úřady vyhlásily na 16. března referendum o připojení Krymu k Rusku.

Americký torpédoborec USS Truxton míří do Černého moře. Podle amerických vojenských zdrojů jde o rutinní akci, o které bylo rozhodnuto daleko před krymskou krizí.

Podle amerického námořnictva torpédoborec opustil Řecko ve čtvrtek a bude se účastnit cvičení spolu s rumunským a bulharským loďstvem.

Bývalá premiérka Julija Tymošenková při proslovu v Dublinu podle BBC řekla: "Budujeme evropský národ - a nikdo nás v tom nemůže zastavit. Dlužíme to padlým i živým."

Ve Spojených státech se na vysoké vládní úrovni diskutuje, jak využít rozsáhlých amerických zdrojů zemního plynu při řešení krize nynější krize na Ukrajině. Připustil to dnes náměstek amerického ministra zahraničí William Burns. Zastánci urychlení dosud omezovaného vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA argumentují tím, že by to oslabilo páku, kterou má v tomto směru Rusko na Ukrajinu a Evropu.

"Určitě ano," řekl Burns v Senátu na otázku republikánského senátora Boba Corkera, zda se ve vládě aktivně diskutuje o využití amerického plynu tak, aby to Evropě pomohlo zavést sankce proti Rusku a Ukrajině pomohlo přežít případné zastavení ruských dodávek.

Bílý dům se dnes vyhnul odpovědi na otázku, zda USA zmírní překážky vývozu LNG v zájmu pomoci Ukrajině. "Regulační pravomoci ve vývozu LNG má ministerstvo energetiky. Ministerstvo o tom rozhoduje nadále na základě veřejného zájmu případ od případu," řekl podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jay Carney.

Městská rada Sevastopolu na neplánovaném zasedání rozhodla o připojení k Rusku. Sevastopol není součástí Krymské autonomní republiky, ale spadal přímo pod působnost kyjevské vlády.

Pracovníci ruské Černomořské flotily převzali kontrolu hraničním stanovištěm v krymském přístavu, který leží nad Kerčským průlivem, oddělujícím Krym od Ruska. Informaci přinesla agentura UNIAN.

Západ dnes hospodářsky potřebuje Rusko daleko více, než Rusko Západ, napsal ruský internetový deník gazeta.ru o nemožnosti uvalit skutečné sankce na Moskvu kvůli okupaci Krymu pod záminkou ochrany tamních Rusů. Komentátor polemizoval i se šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem, který pohrozil omezit přistěhovalectví z Ruska, které by se prý mohlo stát záminkou k ruské invazi.

"Hned jsem si vzpomněl na poslední cestu do Česka. V nové pražské čtvrti Zličín mi realitní agentka vyprávěla o tom, že 80 procent obytné plochy v sympatických šestipodlažních domech zakoupili ruští investoři. Někteří si kupují hned deset či 20 bytů a pak je pronajímají Čechům. V Karlových Varech, hlavních českých lázních, zhruba polovičku nákupů nemovitostí připadá na Rusy. Kromě toho Česko loni navštívilo 750.000 turistů z Ruska. Podle nejskromnějších odhadů tu utratili 400 milionů dolarů (zhruba osm miliard korun). Proto mám dvě možnosti, jak si Zaorálkova slova vyložit. První zní, že se narodil v (západoukrajinském) Lvově či ve Vinnycji. Anebo, což je daleko pravděpodobnější, ministr prostě blufuje," usoudil autor.

Zaorálek v tom ale není sám. I vysoce postavení představitelé Evropské unie a USA se snaží postrašit Moskvu děsivými a neodvratnými hospodářskými sankcemi, poznamenal list a dodal, že ultimáta následují jedno po druhém: buď stažení vojsk z Krymu, anebo... Ono "anebo" ale většinou zůstane viset ve vzduchu, podotkl.

Evropa musí jednat, aby zabránila agresi Ruska, které drží Ukrajince na mušce. V Dublinu to dnes prohlásila ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková, která se v Irsku zúčastnila sjezdu Evropské lidové strany (EPP).

"V posledních týdnech se Ukrajina stala něčím víc než jen zemí, stala se symbolem, ideou, ideou evropské svobody, ideou evropské síly, nenechte ji proto padnout," řekla Tymošenková s odkazem na ruskou vojenskou intervenci na jihoukrajinském Krymu.

"Kreml musí pochopit, že Ukrajina je státem, ne teritoriem, svrchovanou zemí, která se může z vlastní vůle připojit k Evropě," prohlásila. "Není vazalem nebo kolonií, která může být vehnána do klece. Jsme jiní, jsme svobodní a chceme něco jiného, než co nám dnes může nabídnout (ruský prezident Vladimir) Putin," řekla.

"K tomu, aby Kreml tuto jednoduchou pravdu pochopil, potřebujeme činy, potřebujeme kousek Evropy, který vždy mluví jedním hlasem," dodala. Za řečnický pult předstoupila na kolečkovém křesle, neboť ji trápí zdravotní problémy s páteří. Nyní by měla podstoupit léčení v Německu, které již dříve ohlásila.

Tymošenková svůj projev přednesla po Vitaliji Kličkovi, který byl jedním z předáků opozice proti nyní již sesazenému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Kličko zdůraznil, že Ukrajinci jsou Evropané nejen díky geografické poloze, ale také mentalitou. Ve své řeči nicméně připomněl, že jeho země na cestě do Evropy zaostala.

"Na Ukrajině se dvacet let nic nedělo," řekl Kličko s tím, že mezitím jiné země bývalého východního bloku provedly potřebné reformy a některé se staly i členy Evropské unie.