Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe v úterý s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti takzvanému eurovalu, který má pomoci státům eurozóny postiženým hospodářskou krizí. Německo je největším přispěvatelem ESM, do záchranného fondu poskytuje 190 miliard eur.

Stálý záchranný mechanismus ESM, který disponuje celkem 700 miliardami eur (19,2 bilionu korun), slouží pro poskytování pomoci státům eurozóny, které se dostaly do problémů se splácením svých závazků.

Z peněz ESM se financují například půjčky ohroženým zemím nebo nákup jejich státních dluhopisů za nižší úrok, než jakého by dosáhly na mezinárodním trhu. Fiskální pakt pak představuje závazek evropských států hospodařit tak, aby nevytvářely nové dluhy.

Oba nástroje napadla u německého ústavního soudu různorodá skupina kritiků, mezi nimiž byli poslanec vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Gauweiler, skupina poslanců postkomunistické Levice a někteří profesoři ekonomie. Podle stížností, kterých se sešlo přes 37 000, oba nástroje omezují ústavou zaručené právo německého Spolkového sněmu na rozhodování o využití veřejných prostředků.

Žaloby na ESM začaly k ústavnímu soudu do Karlsruhe chodit už v červnu 2012. Stěžovatelé, mezi kterými je i řada profesorů ekonomie, se obávají, že by se velikost záchranného fondu mohla v budoucnosti výrazně zvýšit a že by Německo poté muselo automaticky zvyšovat svůj příspěvek. To by podle podaných žalob omezilo ústavní práva německého parlamentu, který v rámci státního rozpočtu schvaluje, na co budou určeny veřejné prostředky.

Ústavní soud všechny stížnosti zamítl. "Výsledek je jednoznačný," řekl předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle s tím, že podle názoru soudu nejsou práva Spolkového sněmu nijak krácena.

Souhlas se záchranným mechanismem vyslovili soudci už v rámci předběžného řízení o ESM.

Zamítavé stanovisko by znamenalo vážný zásah do hospodářských nástrojů eurozóny, protože Německo je největším přispěvatelem do ESM.