Španělsko se bude koncem roku podílet na výcviku iráckých vojáků pro boj proti extremistům z organizace Islámský stát (IS). Do operací proti IS v Sýrii však nezasáhne. Po jednání ve Washingtonu to oznámil španělský ministr obrany Pedro Morenés.

O vyslání 300 vojáků bude příští týden hlasovat španělský kongres. Španělé mají Iráčany připravit na speciální operace a také je cvičit v likvidování min a zacházení s výbušninami. "Mohli bychom s tím začít koncem roku... Musíme své kapacity a také svou nabídku přizpůsobit vývoji situace," řekl Morenés novinářům.

Americké armádě, která se podílí na operacích proti IS v Iráku i Sýrii, dá Španělsko k dispozici své základny Morón a Rota na jihu země. Morenés ujistil, že se jeho země nepřipojí ke koalici, která operuje v Sýrii. Kromě amerického letectva tam působí letadla několika spojeneckých arabských států.

Irák chce podpořit také Austrálie, a to formou speciální jednotky, která pomůže irácké armádě připravit se na boj proti islamistům. Po dvoudenních jednáních v Bagdádu se australské ministryni zahraničí Julii Bishopové podařilo uzavřít dohodu o právním statusu australských specialistů.

Australané čekali na vyslání do Iráku od poloviny září ve Spojených arabských emirátech, protože pro misi v Iráku zatím neměli dojednanou ochranu před iráckou justicí. Australské letectvo se operací v Iráku účastní od začátku října.

V sobotu a v pátek letouny zaútočily na 15 cílů IS v Sýrii. Podařilo se zastavit postup extremistů v kurdském městě Kobani, avšak Washington přiznává, že letecké operace nemohou samy o sobě zabránit tomu, aby město padlo do rukou IS.

Prioritou podle USA zůstává boj proti těmto radikálům v Iráku, kde má irácká armáda potíže zejména na západě státu. IS při víkendových bojích o Kobani přišel o více než 30 bojovníků a v minulých čtyřech dnech stáhl z bojiště 70 těl obětí ze svých řad do oblastí, které kontroluje.

Boje o Kobani si od svého začátku v polovině září vyžádaly 700 obětí. Z domovů kvůli nim uprchlo na 300 000 osob, spojenecká letadla podnikla na sto náletů na pozice IS. Proti islamistům bojují kurdské jednotky, kterým se podařilo IS z části Kobani vytlačit a získat pod kontrolu znovu asi polovinu města. IS ale Kobani, které leží na hranici s Tureckem, považuje za svou prioritu a stáhl k němu posily z provincií Halab a Rakka.

Turecko posílilo své posádky na hranici, ale do bojů se nezapojilo ani nedalo USA k dispozici svou nejbližší leteckou základnu. Očekávalo se, že se Ankara nějakým způsobem bojů zúčastní a pomůže Kurdům Kobani uhájit. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyloučil, že by Ankara syrské Kurdy mohla vyzbrojit.

Strana syrských Kurdů známá pod zkratkou PYD je podle něj totéž, co je turecká Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara řadí k teroristickým organizacím. PKK bojuje 30 let o autonomii pro Kurdy v Turecku. V Kobani bojuje ozbrojená sekce PYD, tedy kurdské milice známé jako YPG.

"Vyvstala otázka dodat PYD zbraně a vytvořit frontu proti IS. Pro nás je PYD totéž, co je PKK, tedy teroristická organizace. Je chybou očekávat od nás, že otevřeně přitakáme našemu americkému spojenci v NATO na tento druh podpory," sdělil Erdogan.

Francouzský prezident François Hollande tento týden řekl, že by Turecko mělo otevřít svou hranici se Sýrií, a umožnit tak přísun pomoci obráncům Kobani. Američané minulý víkend jednali se zástupci PYD v Paříži.