Italský parlament v sobotu zvolil novým prezidentem 73letého ústavního soudce Sergia Mattarellu. Za kandidáta ho navrhla vládní Demokratická strana. Mattarella byl zvolen až ve čtvrtém kole, kdy stačily hlasy prosté většiny volitelů.
Nová hlava státu byla zvolena dva týdny poté, co 89letý prezident Giorgio Napolitano z úřadu odstoupil kvůli vysokému věku. Jeho nástupce vybíralo kolegium 1009 volitelů složené z poslanců dolní komory, senátorů a zástupců 20 regionů. Mattarella získal 665 hlasů. Slavnostní prezidentský slib složí v úterý v deset hodin dopoledne. Úřadu se ujme na sedm let.
V předchozích třech neúspěšných kolech byla nutná dvoutřetinová většina hlasů. Nepodařilo se jí dosáhnout, protože mnoho volitelů, včetně těch z vládního tábora, odevzdalo prázdné hlasovací lístky.
Italský premiér Matteo Renzi před dnešní volbou vyzval ostatní parlamentní frakce, aby podpořily Mattarellu. "Děkuji vám za vaši serióznost," reagoval pak po volbě Renzi textovou zprávou. K potlesku po ohlášení výsledků hlasování se ostentativně nepřipojili podle agentury ANSA poslanci za populistické Hnutí pěti hvězd a separatistické Ligy severu.
Sergio Mattarella je známý svými velmi stručnými prohlášeními, což se ukázalo i během jeho prvních slov po zvolení. "Mé myšlenky se nyní upínají především k těžkostem a nadějím našich spoluobčanů. To stačí," prohlásil ze své římské kanceláře v souvislosti s těžkou ekonomickou situací, které nyní země čelí. Itálie, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně, se potýká s vleklou recesí. Nezaměstnanost se pohybuje nad 13 procenty a mladí Italové se stále častěji snaží najít si práci v zahraničí.
Následně Mattarella nečekaně navštívil památník v Ardeatinských jeskyních na předměstí Říma, kde došlo v roce 1944 k masakru 335 Italů německými vojáky. Prohlásil tam, že se Evropa musí sjednotit v boji proti terorismu stejně jako sjednotili spojenci, aby porazili "nacistickou nezávist, rasismus, antisemistismus a totalitu".
Šedovlasý Mattarella je vdovcem a má tři dospělé děti. Ti byli jeho zvolením nadšeni. Jak popsal Mattarellův syn Bernardo, volbu sledovali doma v Palermu. "Jsme šťastní, cítili jsme obrovskou vlnu emocí, když byl zveřejněn výsledek hlasování," uvedl.
Mattarella je prvním rodákem ze Sicílie, který se stává italským prezidentem. Je údajně odměřený, ale velmi přímý. Svou politickou kariéru zahájil poté, co jeho bratra v roce 1980 zastřelila sicilská mafie.
Novému italskému prezidentovi již blahopřálo několik světových vůdců. Francouzská vláda ve svém prohlášení uvedla, že se prezident François Hollande netrpělivě těší na to, aby s ním mohl navázat stejné vztahy jako měl s jeho předchůdcem Napolitanem. Ruský prezident Vladimir Putin zaslal Mattarellovi blahopřejný telegram. Uvedl v něm, že doufá, že bude nový prezident schopný "zachovat a rozšířit" úzké vazby mezi Itálií a Ruskem.
Německý prezident Joachim Gauck je přesvědčený, že italský vůdce pomůže udržet Itálii na cestě plné reforem. "Přebíráte tuto důležitou roli v okamžiku, kdy vaše země a Evropa čelí velkým výzvám," nechal se slyšet Gauck. Telegram zaslal Mattarellovi i papež František. Jak uvedl, doufá, že bude politik vykonávat své povinnosti tak, aby se "zasloužil o jednotu a harmonii v zemi".
Mattarella vystudoval právo na Palermské univerzitě, poprvé byl zvolen v roce 1983, kdy se stal poslancem za Křesťanskodemokratickou stranu, která se později přeměnila na Italskou lidovou stranu. V letech 1987 až 1989 byl ministrem pro vztahy s parlamentem, poté do roku 1990 ministrem školství.
V období 1992 až 1994 působil jako šéfredaktor listu Il Popolo a po italském referendu v roce 1993 předložil návrh nového volebního práva. Ústavním soudcem se Mattarella stal v roce 2011.
