Německo pravděpodobně v budoucnu zákonem nařídí vyrovnání platů mužů a žen na stejných pozicích. Předpokládá to ministryně pro rodinu Manuela Schwesigová, která chce návrh příslušného zákona předložit do vlády ještě letos. Nyní vydělávají ženy v Německu zhruba o 22 procent méně než muži, tento rozdíl zároveň patří mezi nejvyšší v Evropské unii.

Schwesigová tento týden označila trvající rozdíly v odměnách za stejnou práci mužů a žen za ostudné. Podle ní je třeba skoncovat s "machistickou politikou", a když německé podniky nepřistoupily k vyrovnání mezd samy, nařídit jim to zákonem. V první fázi by se podle ministryně mělo zákonné vyrovnání platů týkat velkých firem s více než 500 zaměstnanci.

Ze strany zaměstnavatelských svazů ale zaznívá vůči návrhu kritika. Firmy se především obávají, že zákon přinese hlavně mimořádnou byrokratickou zátěž spojenou s prokazováním toho, že jsou zaměstnancům vypláceny stejné mzdy bez ohledu na pohlaví.

Obavy o neúčinnost zákona mají i političtí komentátoři. "Zákonem se nedá vyřešit každý nešvar ve společnosti. Tlak na vyřešení této situace musí vzejít ze společnosti a z podniků samotných," uvedl komentátor týdeníku Der Spiegel Nikolaus Blome.

Důvodů pro současný stav je podle něj celá řada. "Je to otázka tradičního rozdělení rolí. Je to zažité rozdělení úloh, kdy na částečný úvazek pracuje 70 procent matek, ale pouze šest procent otců. Je to způsobeno i tím, že ženy, ať už z jakýchkoli důvodů, vystupují při vyjednávání o platech zdrženlivěji než muži," uvedl Blume. Dokud se nepodaří změnit tyto skutečnosti, rozdíly v platech mužů a žen podle něj zůstanou bez ohledu na připravovaný zákon.

Rozdíly v platech mužů a žen jsou v celé Evropské unii. Podle údajů Eurostatu vydělávají ženy v EU v průměru o 16,4 procenta méně než muži. Největší rozdíl v odměňování je v Estonsku, kde dosahuje 29,9 procenta, v Česku je 22,1 procenta. Nejrovnější platy jsou ve Slovinsku, kde ženy vydělávají průměrně o 3,2 procenta méně než muži.