Finské námořnictvo v úterý vyslalo výstražné hlubinné nálože proti podezřelému cizímu podvodnímu objektu ve finských výsostných vodách poblíž Helsinek. Podle agentury Reuters by mohlo jít o ponorku. Incident se odehrál v době rostoucího vojenského napětí ve vztazích k sousednímu Rusku.

"Náš monitorovací systém zachytil v pondělí v poledne a úterý ráno signály a my jsme lokalizovali objekt ve finských teritoriálních vodách," řekl agentuře DPA kapitán námořnictva Olavi Jantunen. Loď finského námořnictva prý vyslala několik takzvaných varovných vodních bomb o velikosti granátů.

Podle Jantunena zatím nebylo možné objekt identifikovat a byl klasifikován jako nepotvrzený podvodní cíl. Analýza incidentu prý může námořnictvu trvat dny nebo i týdny.

Finsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou zhruba 1340 kilometrů a v posledním roce vzrostly jeho obavy z mocného souseda, který podniká vojenská cvičení a přelety v pohraničních oblastech.

Finský ministr obrany Carl Haglund neřekl, zda má Rusko s incidentem něco společného. Finským médiím řekl, že objektem by mohla být ponorka a že už z oblasti pravděpodobně odplula. Zdůraznil, že varovné nálože Finsko odpaluje zřídka.

"Máme vážné podezření, že se tam odehrála podvodní aktivita, která tam nepatří. Samozřejmě je vždy vážným problémem, když jsou narušovány naše výsostné vody," řekl Haglund finské agentuře STT.

Výstražné bomby nemají za úkol zničit cíl. Jejich účelem je dát cíli najevo, že byl zachycen, řekl Jantunen listu Helsingin Sanomat.

Loni byl pohyb údajných ponorek zaznamenán také poblíž Stockholmu, což si vyžádalo největší mobilizaci švédského námořnictva od studené války.

Napětí v regionu tento měsíc vedlo severské země k nezvykle ostrému společnému prohlášení, v němž Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko a Island zdůvodnily nutnost zesílené obranné spolupráce explicitně obavami z Ruska. Moskva zase vyjádřila znepokojení nad sbližováním Finska a Švédska a NATO.