V Dánsku se od čtvrtka konají parlamentní volby, v nichž mají dosavadní středolevá vládní koalice premiérky Helle Thorningové-Schmidtové i pravicová opozice vyrovnané šance. Hlavními tématy předvolební kampaně byly ekonomika a přistěhovalectví. Thorningová-Schmidtová, která byla vůbec první ženou v čele dánské vlády, ztratila přízeň voličů kvůli nepopulárním úsporným hospodářským opatřením.
Až když se loni podařilo dánskou ekonomiku oživit, dohnala premiérčina Sociálnědemokratická strana náskok, který před ní v průzkumech veřejného mínění měla Liberální strana Venstre, v jejímž čele stojí někdejší předseda vlády Lars Lökke Rasmussen. Rasmussenovi navíc v poslední době uškodilo několik menších finančních skandálů - obviňován je například z toho, že zneužíval vládní a stranické peníze k vylepšení svého šatníku.
Podle posledního průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil v úterý dánský deník Jyllands-Posten, měla pravicová opozice podporu 49,9 procenta voličů a vládní koalice 50,1 procenta voličů. Jiný průzkum pro list Politiken naopak sliboval podobně těsné vítězství pravicovému bloku.
"Témata, která volby rozhodnou, jsou sociální systém a imigrace," tvrdí profesor politologie z Kodaňské univerzity Kasper Hansen. "Pokud půjde voličům víc o sociální stát, budou mít výhodu sociální demokraté, pokud bude voličům záležet víc na řešení přistěhovalecké otázky, vyhraje opozice," předpovídá Hansen.
Ovšem i Thorningová-Schmidtová, kterou si svět pamatuje hlavně díky selfie s americkým prezidentem Barackem Obamou a britským premiérem Davidem Cameronem na pohřbu Nelsona Mandely v roce 2013, v poslední době svůj postoj k přistěhovalcům přitvrdila. Právě její strana vyvěsila v Kodani billboardy varující imigranty před zneužíváním dánských sociálních dávek. "Pokud přijdete do Dánska, musíte pracovat," hlásá výzva sociálních demokratů.
Obě soupeřící strany slibují, že zakročí proti "sociální turistice", budou odmítat udělit povolení k pobytu nezaměstnaným přistěhovalcům a zpřísní přijímání rodinných příslušníků imigrantů do země. První a druhá generace přistěhovalců dnes tvoří 12 procent z celkových 5,6 milionu lidí, kteří v Dánsku žijí.
Populistická Dánská lidová strana (DF), na jejíž podporu Rasmussen spoléhá, chce jít ještě dál a usiluje o opětovné zavedení pohraničních kontrol na hranicích s Německem a Švédskem, což jsou země přijímající největší počet běženců v Evropě. Dánská lidová strana by podle průzkumů mohla získat v dnešním hlasování přes 18 procent hlasů, a výrazně si tak polepšit ve srovnání s 12,3 procenta z posledních voleb.
Podle průzkumů veřejného mínění byla těsně před zahájením voleb zhruba pětina voličů stále nerozhodnutá, takže výsledek je těžké odhadovat. Hlasování by tak mohlo být opakováním voleb z roku 1998, které byly tak těsné, že pouhých 180 hlasů z Faerských ostrovů (které jsou stejně jako Grónsko dánským autonomním územím) rozhodlo ve prospěch středolevé koalice.
Volit se začalo ve čtvrtek v devět hodin. Odhady výsledků voleb, které určí složení 179členného Folketingu, by měly být zveřejněny už po uzavření volebních místností ve 20:00 místního času. Sčítání hlasů by podle agentury Reuters mělo skončit kolem půlnoci.
