Poláci měli v neděli možnost rozhodnout o zavedení většinového volebního systému, financování politických stran a o daňových předpisech.
Referendum je však neplatné, protože se jej zúčastnilo sotva 7,48 procenta voličů. Vyplývá to z dílčích výsledků, které v pondělí zveřejnila státní volební komise. Aby referendum bylo platné, muselo by se jej podle zákona zúčastnit více než 50 procent z více než 30 milionů oprávněných voličů.
Volební komise dříve ohlásila, že oficiální konečné výsledky zveřejní až v pondělí večer. Ale klíčový údaj o nízké účasti už oznámila v dílčích výsledcích po sečtení hlasů ve dvou třetinách volebních okruhů.
Už v neděli se objevovaly zprávy, že volební místnosti zejí prázdnotou a že z 23 tisíc Poláků žijících v USA hlasovalo jen 656. V jedné obci u Čenstochové na jihu země nepřišel k urnám ani jediný volič. V obci Podkowa Lesna u Varšavy, která je vyhlášena nejhojnější účastí u volebních uren, tentokráte hlasovalo jen 13,3 procenta voličů.
"Partajní režim zvítězil nad občanem," komentoval referendum jeho strůjce, rocker Pawel Kukiz, který v prezidentských volbách skončil na třetí příčce. Přislíbil odvetu v parlamentních volbách na konci října.
Referendum vyhlásil tehdejší polský prezident Bronislaw Komorowski v marné snaze získat Kukizovy voliče.
Analytici výsledek referenda označují za Kukizovu porážku a obávají se, že by nízká účast v referendu mohla ovlivnit i ochotu hlasovat ve volbách 25. října.
Průzkumy slibují vítězství opoziční straně Právo a spravedlnost, z níž vzešel i nový polský prezident Andrzej Duda. Ten se snažil spolu s volbami uspořádat i další referendum o privatizaci státních lesů, důchodovém a školním věku, avšak polští senátoři v pátek prezidentův návrh zamítli.
