Většina uprchlíků má právo žádat o azyl, říká generální tajemník OSN

Hned několik evropských zemí se zavázalo, že v příštích dvou letech přijmou desetitisíce běženců. Nejvíc - celkem 31 tisíc - jich má putovat do Německa, které už dříve avizovalo, že jen letos očekává na 800 tisíc žadatelů o azyl.

Čtyřiadvacet tisíc lidí má najít nový domov ve Francii. Prezident Francois Hollande navíc oznámil, že se armáda zapojí do koalice proti Islámskému státu. Od úterý začnou její letouny s průzkumem nad Sýrií, následně může přijít i bombardování pozic islamistů.

Poněkud překvapivá zpráva přišla z Velké Británie. Tamní premiér David Cameron se totiž - po kritice, jíž v uplynulých dnech čelil - zavázal k tomu, že země poskytne azyl 22 tisíc Syřanů.

Česká republika by podle představ Evropské komise měla ulehčit třem zemím unie, na které nejtíživěji dopadá současná migrační vlna, převzetím celkem 4300 uprchlíků.

Povinný systém kvót, který chce předseda EK Jean-Claude Juncker představit ve středu, ale jednoznačně odmítají země ze středu a východu unie, Česko nevyjímaje. Pozici v pondělí po setkání s kolegy ze Slovenska a Rakouska v Bratislavě znovu potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka.

"Důraz na ochranu vnější schengenské hranice, na regulaci migračních toků, které směřují do Evropy, mohou být základem budoucí shody na úrovni Evropské unie," uvedl předseda české vlády po jednání předsedů vlád Česka, Rakouska a Slovenska.

Nenaznačil ale další postup ČR v případě, že EU se přes odpor Česka a dalších zemí visegrádské skupiny rozhodne povinné kvóty zavést.

Skupina běženců přicestovala z Mnichova autobusy do Erfurtu. Nyní se nacházejí v jedné z hal tamního výstaviště. Erfurt očekává, že během úterka dorazí zhruba šest stovek lidí. (Foto: ČTK/AP)

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje řadu odpovědí na světovou uprchlickou krizi. Týkají se i otázky přemísťování uprchlíků, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Peter Boogaard.

"Také jsme v pravidelném kontaktu se zeměmi na Blízkém východě a v Evropě, na které velkou měrou dopadá zvýšený příliv uprchlíků," uvedl mluvčí ve sdělení zaslaném elektronickou poštou.

Evropa se potýká s příchodem uprchlíků z válkou zasažené Sýrie a dalších zemí. Některé skupiny zabývající se uprchlíky a problematikou přistěhovalectví dlouho před vypuknutím krize v Evropě apelovaly na Spojené státy, aby přijaly více syrských uprchlíků, napsal Reuters.

500 #refugees, half of them women&children had to spend a cold night in the fields near Röszke, 'cause camp is full. pic.twitter.com/GKCuTOBtgy

— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) 8. Září 2015

Prezident Nicolás Maduro oznámil, že Caracas je připraven přijmout 20 tisíc Syřanů.

V zemi se podle něj nachází "velká syrská komunita", a proto prý již nařídil ministryni zahraničních věcí, aby se s touto komunitou spojila. Její úřad pak má přijetí uprchlíků ze syrské diaspory zorganizovat.

Maduro neopomněl zdůraznit svoji podporu syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, který v posledních letech udržoval s Venezuelou blízké vztahy.

Podle řeckého ministra pro imigrační politiku Janise Muzalase má nyní situace na východoegejském Lesbu "skutečně blízko k explozi". V současnosti se zde tísní mezi 15 až 17 tisíci uprchlíků, což představuje zhruba pětinu ostrovní populace, řekl Muzalas v pondělním vysílání rozhlasové stanice To Vima.

Ministr řekl, že úřady začnou přepravu běženců na řeckou pevninu odbavovat nově z přístavního města Sigri, což by mělo ulevit Mytiléně, která je správním střediskem ostrova a nynějším centrálním registračním bodem. "Doufáme, že obyvatelé a běženci v nadcházejících pěti dnech pocítí zlepšení," dodal Muzalas.

May every parish and religious community in Europe host a refugee family. #Jubilee #refugeeswelcome

— Pope Francis (@Pontifex) 8. Září 2015

Maďarsko letos zadrželo takřka 170 tisíc běženců, kteří se přes tuto zemi snaží dostat do bohatších států Evropské unie. V úterý to podle maďarské tiskové agentury MTI oznámila policie. Zároveň uvedla, že v pondělí hranice ze Srbska překročilo asi 2 500 běženců, dalších 2 700 uprchlíků dopadly maďarské úřady ve vnitrozemí. 

Z utečeneckého tábora v pondělí uprchla téměř tisícovka lidí, ti se poté po dálnici pěšky vydali do Budapešti, odkud pak chtěli pokračovat do Německa. Policie kvůli tomu z bezpečnostních důvodů na dálnici zastavila provoz. Všichni běženci byli autobusy přepraveni zpět do zadržovacího zařízení a policie při jejich transportu nemusela použít donucovací prostředky.

Německo je podle vicekancléře Sigmara Gabriela natolik stabilní zemí, že dokáže ročně zvládnout přijetí 500 tisíc uprchlíků. Píše o tom server Spiegel Online.

"Je rozdíl mezi ekonomickým uprchlíkem a válečným uprchlíkem. Lidé, kteří prchají před válkou, musí mít možnost spolehnout se na to, že budou chráněni. Přijetí válečných uprchlíků si vyžaduje povinný a závazný systém, kterému já říkám povinné kvóty," řekl rakouský kancléř Werner Faymann po téměř dvě hodiny trvající schůzce se svými kolegy z ČR a Slovenska v Bratislavě.

Podle Faymanna bez stanovení jasných pravidel, jak bude naloženo s běženci, kteří prchají před válkou, nebude fungovat ani ochrana vnějších hranic schengenského prostoru.

Vládní strany se v noci na neděli dohodly, že na zvládnutí uprchlické krize Německo v nadcházejícím roce vynaloží navíc šest miliard eur (162 miliard korun). S těmito výdaji ale návrh rozpočtu pro rok 2016 nepočítal, proto ho ministr financí Schäuble nyní upravuje.

Do Makedonie ráno dorazilo sedm tisíc uprchlíků z Řecka. Podle místních úřadů je to rekord od začátku krize.

Mehr als 4 Millionen Syrer sind auf der Flucht. Wir fassen die jüngsten Ereignisse zusammen: http://t.co/v2J3cAOYqx pic.twitter.com/HqMNDVMbpv

— Neue Zürcher Zeitung (@NZZ) 8. Září 2015

Sbírku na práci s uprchlíky, kteří dorazili do Evropy, vyhlásila Diakonie Českobratrské církve evangelické. Pomoc chce poskytnout do hraničních států osmadvacítky, které příliv cizinců nezvládají, či do cílových zemí běženců. Sbírky peněz a věcí pořádají i další organizace. Informace je možné najít na webu. 

Z průzkumu, který si zadal polský deník Gazeta Wyborcza, vyplynulo, že 53 procent oslovených Poláků souhlasí s tím, že země má morální závazek přijmout uprchlíky. Tři procenta tvoří nerozhodnutí, 44 procent běžence odmítá. Na otázku, kolik by mělo Polsko přijmout lidí, prohlásilo 32 procent respondentů, že "nejméně několik stovek". Největší obavy mají Poláci z konfliktů vyvolaných kulturními rozdíly - přiznalo to 68 procent oslovených.

Vládní odhad až 800 tisíc běženců, kteří se letos uchýlí do Německa, bude překonán, spolková vláda by proto měla přehodnotit balík připravovaných opatření. V Berlíně to dnes podle agentury DPA prohlásila zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska, které je nejlidnatější německou spolkovou zemí. Předpoklad až 800 tisíc běženců byl oficiálně ohlášen před třemi týdny, do té doby se počítalo asi s 450 tisíci uprchlíky.

"Všem nám je jasné, že to u 800 tisíc neskončí," řekla Kraftová.

Humanitární organizace pečující pod hlavičkou OSN o uprchlíky jsou kvůli desetiprocentnímu propadu ve financování na pokraji bankrotu. Některé už nejsou schopny plnit své poslání a pomoct lidem v konfliktních oblastech Blízkého východu a Afriky.

Například Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) proto snižuje příděly jídla v uprchlických táborech, omezuje zdravotní péči a zavírá nemocnice.

Prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka zopakoval, že je proti kvótám pro přijímaní uprchlíků v rámci Evropské unie. Jeho reakcí na představu Evropské komise, podle které by Česko mělo ulehčit "více pomáhajícím" zemím unie, převzetím celkem 4300 uprchlíků, je "jednoznačné ne".

Emotional scenes in #Munich on Sunday, as thousands of mostly #Syrian refugees arrive in #Germany, from #Austria pic.twitter.com/Lp6U9ISN11

— UN Refugee Agency (@Refugees) 8. Září 2015

O novém návrhu EK na přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků bude ve středu jednat Evropský parlament. Premiér Bohuslav Sobotka předpokládá, že europoslanci ČSSD budou postupovat v souladu se stanoviskem k migraci, které strana schválila o víkendu.

"My odmítáme systém kvót. Já ho nepokládám za efektivní, nemyslím si, že to přispěje k nějakému řešení, a nemá v tuto chvíli význam debatovat o jakýchkoliv číslech," podotkl premiér.

Česko by podle aktuálního návrhu mělo přijmout další asi tři tisíce uprchlíků. Sobotka má ale za to, že číslo nemusí již za několik měsíců platit. "Já jakákoliv čísla beru s velkou rezervou, protože už dnes mohou být velmi rychle překonána," podotkl.

Ministerský předseda se také vyslovil pro to, aby uprchlíci na území Česka měli možnost rychle začít pracovat.

Zvládnutí uprchlické krize má v Německu absolutní prioritu, ale péči o běžence je třeba financovat pokud možno bez dluhů, proto se ostatní výdajové požadavky musí podřídit. V úterý to v německém parlamentu na úvod rozpočtové debaty prohlásil ministr financí Wolfgang Schäuble.

"Chceme to udělat bez dalšího zadlužení. Neměli bychom budoucím generacím přenechávat účet za úkoly, kterým nyní čelíme," řekl Schäuble.

Slovenský Denník N zveřejnil "dvanáct nejčastějších argumentů proti pomoci utečencům a migrantům". Podívejte se zde.

Lesbos has had to set up makeshift refugee registration in a field today. Thousands queuing in baking heat #greece pic.twitter.com/FTxEvmq7yR

— Katy Lee (@kjalee) 8. Září 2015

Dánská vláda vydala prohlášení, ve kterém varuje ekonomické migranty, že v zemi nedostanou žádné benefity. Vláda zaplatila inzeráty v libanonských novinách a na zpravodajských webech, které odrazují Syřany a další potenciální arabské běžence od snahy uchytit se v Dánsku. Ekonomickým migrantům v nich vzkazuje, ať se od Dánska drží dál. Více čtěte zde.

Novou hvězdou polských médií se stal farář z Poznaně, který v reakci na výzvu papeže Františka dokázal mezi svými farníky bleskově vybrat částku, která zaplatí roční ubytování jedné syrské rodiny.

Farář Radoslaw Rakowski z poznaňské čtvrti Ježyce vzápětí rozeslal svým farníkům esemesky s otázkou, co si o tom myslí. "Během tří minut se přihlásilo 30 lidí, že chtějí pomoci," vylíčil. "Pak jsem během mše řekl, že je tu skupina ochotná přijmout tyto lidi a že se mohou připojit další..."

"24 tisíc zlotých (asi 153 tisíc korun) za den. Tak se mají vybírat peníze na pomoc uprchlíkům," uvedla o výsledku zpravodajská televize TVN 24.

Přijetí všech běženců, kteří ze Sýrie a Iráku prchají před radikálním hnutím Islámský stát (IS), by pro Evropu bylo chybou, neboť by znamenalo vítězství islámských radikálů. Dnes to na úvod pařížské mezinárodní konference o obětech etnického a náboženského pronásledování na Blízkém východě prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

"Je to velmi komplikované, ale pokud všichni uprchlíci přijdou do Evropy, pak IS vyhrál," řekl Fabius. "Cílem (konference) je to, aby Blízký východ zůstal Blízkým východem, což znamená náboženskou různorodost, kde jsou křesťané, jezídi a další," dodal.

Francouzský prezident François Hollande řekl, že situace s uprchlíky je z humanitárního hlediska naléhavá. "Pokud neposkytneme další pomoc zemím, které přijímají (uprchlíky), pokud více nepodpoříme rodiny, které jsou v uprchlických táborech nebo které jsou rozmístěny v sousedních zemí, pak nebudeme mít jen tragédii, ale i exodus," řekl.

#Keleti in #Budapest this morning,#refugees waiting 4 trains 2 to #Austria #Germany (foto: Dániel Szabó, @indexhu) pic.twitter.com/BLwzpOXTDU

— Balazs Csekö (@balazscseko) 8. Září 2015

Cayetano Martínez de Irujo y Fitz-James Stuart, nejmladší syn známé španělské šlechtičny, loni zesnulé vévodkyně z Alby, se zapojil do nynější debaty o řešení současné migrační krize a prozradil médiím, že na jeho rodinném panství nedaleko Sevilly žijí již 18 měsíců dvě syrské rodiny.

Listu The Daily Telegraph, řekl, že se rozhodl jednat poté, co si přečetl o osudu syrského urologa, který mluví pěti jazyky a žil spolu se svou rodinou ve Španělsku na ulici. "Viděl jsem ten titulek ‚Raději bychom se vrátili zpět, kde bychom zemřeli mezi bombami, než zůstat žít na ulici’. Přečetl jsem si ten článek a řekl jsem si, že musím něco udělat," řekl vévoda v rozhovoru se španělskou televizní stanicí Cuatro.

Maďarský biskup Laszló Kiss-Rigo ze Szegedu na jihu země nesouhlasí s výzvou papeže Františka, aby farnosti a kláštery nabízely přístřeší uprchlíků. Biskup se domnívá, že jde o vetřelce. "Nejsou to uprchlíci, je to invaze. Přicházejí s voláním Alláhu akbar," uvedl maďarský římskokatolický duchovní.

Evropská komise dnes uvolnila čtyři miliony eur (asi 108 milionů korun), o které Maďarsko požádalo v polovině srpna v souvislosti s gradující migrační krizí. Komise to oznámila s tím, že peníze budou použity ke zlepšení infrastruktury a vybavení maďarských center pro uprchlíky. Už v pondělí získalo z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) pět milionů eur (asi 135 milionů korun) také Rakousko, které o ně požádalo v červnu.

Do Makedonie v pondělí přijelo sedm tisíc syrských běženců, což je zatím největší počet. Oznámil to dnes úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Na řecko-makedonskou hranici mezitím dorazila humanitární pomoc z České republiky, kterou pro uprchlíky připravila Charita ČR.

"Nechceme zůstat tady, chceme jít do Švédska, Německa," vysvětlují běženci, kteří opustili maďarský tábor Röszke.

Kvóty na přerozdělení běženců mezi země Evropské unie jsou nezbytné, za uprchlíky musí přijmout odpovědnost celá Evropa. Dnes to v Berlíně po společném jednání prohlásili německá kancléřka Angela Merkelová a švédský premiér Stefan Löfven. Německo jsou spolu se Švédskem země, které přijímají nejvíce uprchlíků. Kvóty, které navrhuje také Evropská komise, odmítají především východní země Evropské unie včetně České republiky.

"Společný azylový systém nemůže být jen na papíře, musí existovat také v praxi. Říkám to kvůli tomu, že ukládá minimální standardy na ubytování běženců a úkony spojené s jejich registrací," řekla Merkelová.

"Je řada zemí, které se pokouší vyhnout své odpovědnosti," řekl švédský premiér Stefan Löfven. Dodal, že se s Merkelovou shodl v tom, že evropskou azylovou politiku je nutné reformovat. Reforma je podle něj nezbytná, aby všechny země plně přijaly svou odpovědnost.

Video ukazuje běžence prchající před policií na maďarsko-srbských hranicích.

Předsedovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi jako by docházela trpělivost se šéfem ANO Andrejem Babišem. Alespoň co se týče návrhů ministra financí, jak řešit problémy s přílivem uprchlíků do Evropy. "My vedeme debatu o migraci v rámci vlády průběžně. Problém s Andrejem Babišem je, že vládní materiály až příliš často nečte," zlobí se předseda KDU-ČSL.

Frustrated migrants break through police lines in Hungary, flee holding area. From @arwaCNN: http://t.co/tR5dXtkMBW pic.twitter.com/HsEi279Kdx

— CNN Breaking News (@cnnbrk) 8. Září 2015

Za uplynulé čtyři dny se v moři mezi tureckým pobřežím a řeckými ostrovy utopilo 58 lidí. Oznámila to Mezinárodní organizace pro migraci. 

Nizozemská vláda je ochotna přijmout více uprchlíků na základě nového plánu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, ale pouze v rámci "dočasného řešení". Na základě nových kvót připadá na Nizozemsko devět tisíc nových běženců. Podle průzkumu veřejného mínění ale je 56 procent Nizozemců proti přijímání dalších uprchlíků.

Seriously, you need to be following @ricklyman from Hungary-Serbia border and other hot spots http://t.co/ucSw6Vh0R7 pic.twitter.com/Lh3l7MBRWU

— Exen (@Exen) 8. Září 2015

Situace na ostrově Lesbos dosáhla podle organizace Lékařů bez hranic alarmující úrovně. Na místě je nedostatek vody, přístřešků, jídla, je tam špatná sanitace a chybí adekvátní systém. V tuto chvíli čeká více než 20 tisíc lidí na to, aby mohli opustit ostrov. Místní úřady nezvládají zajistit rychlou registraci, což vede k rostoucímu napětí a drží běžence na místě déle, než je nutné.

Ve snaze vyřešit situaci vypravily místní úřady další lodě, které odvážejí lidi z ostrova. Jedna loď se 1700 lidmi na palubě odjela dnes brzy ráno. Druhá loď s kapacitou 2500 pasažérů se už plní a třetí loď, na které může být až dva tisíce lidí, přijede později během dnešního dne. Další lodě by měly následovat, popisují situaci zástupci Lékařů bez hranic.

„Stáváme se svědky znepokojivých případů násilí a zneužívání síly ze strany policie. To, co jsme viděli během víkendu, je přímým důsledkem chabé organizace, neschopnosti rozhodnout se a nedostatečných zdrojů. Kritická situace se bude opakovat tak dlouho, dokud se úřadům nepodaří zavést odpovídající a dlouhodoubý přijímací a registrační systém,“ říká Anna Halford, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic na Lesbosu.

Ze záchytného tábora u pohraniční obce Röszke na jihu Maďarska dnes uteklo 100 až 150 migrantů, za pondělí jich bylo asi tisíc. 

V pondělí policie na hranicích se Srbskem zadržela 2471 běženců, mezi kterými bylo i 660 dětí. Dalších více než 2700 lidí, kteří se při vstupu do země nepodrobili požadované registraci, policisté zadrželi na různých místech Maďarska. Dopadeno podle dnešního policejního prohlášení bylo také dvanáct údajných pašeráků lidí.

Dvaadvacet nevládních organizací z Maďarska žádá vládu premiéra Viktora Orbána o větší projevy lidskosti při zacházení s uprchlíky.

Návrh na přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků podle kvót mezi migrací méně zasažené země EU bude jednou z nejkontroverznějších částí středečního vystoupení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera v Evropském parlamentu. Ve své první řeči "O stavu unie" chce totiž šéf ani ne rok staré komise nabídnout nejnovější představy svého týmu, jak řešit palčivou migrační krizi, která stále více rozděluje země evropské osmadvacítky.

Nové návrhy Evropské komise, jejichž podrobnosti v posledních dnech unikaly do médií, ale podle všeho politickou situaci v Evropě neuklidní. První ostré slovní přestřelky se dají čekat už v následné debatě europoslanců.

Nynější Junckerův návrh bude do značné míry podobný jako ten původní, byť se týká trojnásobně vyššího počtu, plyne z vyjádření informovaných evropských činitelů. Přerozdělením uprchlíků původem z několika málo konkrétních zemí má být ulehčeno tentokrát nejen Itálii a Řecku, ale také Maďarsku, kde se situace s uprchlíky vyhrotila v létě.

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda je proti unijním kvótám na rozdělení migrantů mezi jednotlivé členské země. V tom se shoduje s liberální premiérkou Ewou Kopaczovou.

"Debata v Evropě se neustále vede o boji s následky (migrace), ale málo o tom, co udělat s jejími příčinami. Evropa je svým způsobem v začarovaném kruhu," řekl dnes podle agentury Reuters Duda, který byl do prezidentské funkce zvolený za opoziční národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost.

Za prvních osm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 990 cizinců, což je o 420 více než za stejné období loni. Téměř polovinu tvořily žádosti občanů Ukrajiny, následovali žadatelé z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Vyplývá to z aktuálních statistik odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, které dnes byly zveřejněny na webu. Za celý loňský rok požádalo o mezinárodní ochranu v tuzemsku 1156 lidí.

V souvislosti se současnou migrační vlnou se často hovoří o uprchlících ze Sýrie, kterých zatím letos o tuzemský azyl požádalo 69, což je o 24 víc než před rokem. 

"Po měsících na moři jsme stále šokováni počtem lidí na jednotlivých lodí. Na tomto snímku je jich 650," píší na Twitteru Lékaři bez hranic. 

Švédská policie dnes na jihu země zadržela 14 lidí podezřelých z převaděčství. Informovala o tom agentura AP. Zadržené osoby převezly migranty přes most Öresund, spojující dánskou metropoli Kodaň se švédským Malmö. Podle mluvčího švédské policie Larse Forstella zatím není jasné, zda jsou zadržení součástí organizované skupiny, nebo jde o soukromé osoby, které chtěly pomoct migrantům z humanitárních důvodů.

Migrantům se na jejich vysněné cestě do Švédska snaží totiž stále častěji pomáhat i obyčejní Dánové. "Myslím si, že je mou povinností lidem na útěku pomoct," řekl agentuře AP pětatřicetiletý učitel Anders Holsteng. Ten si dnes vzal v práci volno, aby mohl do Švédska odvézt skupinku Syřanů, kterým předtím poskytl přístřeší.

Řecké úřady se snaží situaci na přeplněném ostrově Lesbos vyřešit, otevřen pro odvoz uprchlíků bude mimo jiné druhý přístav. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že na Lesbu je 20 tisíc uprchlíků, dalších 10 tisíc je na jiných řeckých ostrovech.

Evropská unie je prý připravena poskytnout Srbsku 3,2 milionu eur (86,6 milionu korun) na vybudování nových záchytných středisek pro uprchlíky. Informují o tom srbská média s odvoláním na diplomatické zastoupení EU v Bělehradě. Podle agentury AFP stovky běženců i v úterý dál proudí z Makedonie do Srbska.

"Na rozšíření ubytovacích kapacit pro migranty v Srbsku bude využito 3,2 milionu eur. Přesný způsob a místo bude záviset na situaci v terénu a na aktuálním posouzení vlády," citovala unijní informaci bělehradská televizní a rozhlasová stanice B92.

Podle dřívějšího sdělení nejmenovaného představitele unijního zastoupení v Srbsku se neplánuje výstavba jednoho velkého střediska pro příjem uprchlíků, o čemž veřejnost hodně spekulovala. Mělo by jít spíše o více záchytných táborů.

Přijmout uprchlíky z Blízkého východu a z Afriky považuje za svou morální povinnost 53 procent Poláků. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který v úterý zveřejnil deník Gazeta Wyborcza. Největší část dotázaných si ale myslí, že Polsko by se mělo ujmout co nejmenšího počtu migrantů, řádově několika stovek.

Dvaadvacet procent lidí uvedlo, že Polsko nemá přijímat vůbec žádné běžence, podle 18 procent respondentů by to mělo být nejvýše několik tisíc.

Podle nejnovějšího plánu Evropské komise pro přerozdělení migrantů mezi jednotlivými členskými zeměmi EU by Polsko mělo přijmout skoro 9300 migrantů. Polská vláda, stejně jako ta česká nebo slovenská, povinné unijní kvóty odmítá. Polsko přislíbilo ujmout se 2000 běženců a premiérka Ewa Kopaczová o víkendu zopakovala, že na možnosti její země je to dost.

Olomoucká univerzita vyhlásila v souvislosti s uprchlickou krizí veřejnou sbírku hraček a her. Sbírka má doplnit ostatní materiální pomoc, která k těmto lidem míří z různých stran. Olomoucká charita navíc žádá dárce, aby těmto lidem pomohli v další vyhlášené sbírce a darovali matrace, deky či oblečení, nutné jsou i hygienické potřeby.

Sbírka hraček má podle zástupců univerzity i tímto způsobem pomoci překonat uprchlickým rodinám těžké chvíle na jejich cestě. "Vítané jsou kostky, hlavolamy, dětské obrázkové knížky a další. Velice oblíbené je pexeso, které samozřejmě musí být už nastříhané," uvedl prorektor pro vnější vztahy Univerzity Palackého v Olomouci Petr Bilík. Lidé by podle něj naopak do sbírky neměli nosit velké plyšové hračky, se kterými se špatně manipuluje, nebo příliš složité stolní hry. Donesené věci by měly být čisté a nepoškozené.

Univerzita sbírku vyhlásila po konzultaci s olomouckou charitou a dalšími subjekty, radili i studenti pocházející z dotčených oblastí. Lidé mohou nosit hračky pro děti, ale i hry pro dospělé do univerzitního informačního centra a obchodu UPoint na Horním náměstí. Sbírka zatím není časově omezena. Část věcí odvezou potřebným zástupci Univerzity Palackého a charity do oblastí humanitární krize v pátek během monitorovací cesty.

Severoatlantická aliance nemá podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s řešením současné uprchlické krize nic společného, jde o problém, s nímž si musí poradit Evropa. Pro zapojení NATO do řešení problému se v minulosti vyslovil vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Aliance takový požadavek odmítá.

"Myslím, že NATO nemá s migrační krizí příliš společného, s tím si musí poradit Evropa. Je to otázka fungování vnějších schengenských hranic a o to se musí postarat zejména státy, které leží na vnější schengenské hranici. Potřebujeme také silnější evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, která bude zaměřena na to, co je v bezprostředním okolí Evropy," prohlásil Sobotka.

Úloha NATO je jiná, dodal premiér. "Je to instituce kolektivní obrany. Jde o to, aby garantovala bezpečnost všech členských zemí v rámci naší solidarity," uvedl Sobotka, jenž se ve středu sejde s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, kterého pozval na návštěvu České republiky. 

"Zajímá mě jeho názor na to, co se dneska děje na východě Evropy, co se děje na Ukrajině, ale také mě zajímá jeho názor na bezpečnostní situaci na Blízkém východě a v severní Africe, protože právě zhoršení bezpečnostní situace v Sýrii a Libyi vedlo k tomu velkému problému, se kterým se dnes potýkáme v rámci migrační vlny," uvedl premiér.

Ministerstvo vnitra počítá zatím jen se dvěma dalšími záchytnými zařízeními pro uprchlíky, dohromady pro 400 lidí. Jiné tábory nebude nutné otevírat, protože uprchlíci v Česku zůstávat nechtějí. Koncem roku se otevřou Drahonice na Lounsku, Balková na Plzeňsku se otevře v lednu 2016. Starostům z Tachovska to dnes řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Rekonstrukce Balkové už se připravuje a zřejmě nebude stát více než 20 milionů korun. "Primárně jsme slíbili okolním obcím plot a ten budujeme," řekl ministr. Kapacitu 200 lidí lze zvětšovat. V bývalé věznici Drahonice má být stejná a náklady na úpravy nižší. "Snažíme se najít objekty, které jsou vhodné, například bývalé věznice. Nemá cenu vyhazovat velké veřejné peníze. Nevíme, jak bude migrační vlna pokračovat," uvedl.

Ministr odmítl obavy obcí, že by se měl vzniknout tábor pro běžence v Nových Domcích u Rozvadova na Tachovsku, kde je opuštěný areál výchovného ústavu. "Zatím, jak ten migrační tok vypadá, nebude potřeba otevírat nic jiného. Pokud se stane něco nepředvídatelného, tak jsme připraveni otevírat další kapacity postupně," řekl.

Úterní rozprava poslanců Evropského parlamentu o navrhovaném přerozdělení uprchlíků mezi členské státy názorně ukázala zásadní rozpolcenost Evropské unie v postoji k tomuto řešení. Europoslanci ze západních zemí a ze zemí, které čelí největšímu přílivu uprchlíků v této souvislosti kritizovali takzvané dublinské nařízení, tedy kontroverzní praxi navracení migrantů do první země vstupu v rámci EU.

Mechanismus redistribuce prvních 40 000 uprchlíků v úterý před Evropským parlamentu hájil komisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Záměrem opatření je podle něj nejen ulevit Řecku a Itálii, ale také umožnit důstojnější zacházení s migranty.

Většina z běženců proudících do zemí Evropské unie prchá před válkami a násilím a má právo požádat o azyl. Řekl to dnes generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun, podle něhož by Evropa měla k uprchlíkům přistupovat humánně a důstojně. Pan k tomu telefonicky vyzval představitele řady evropských zemí včetně Česka, uvádí OSN v dnešním prohlášení.

"Generální tajemník zdůraznil individuální i kolektivní odpovědnost Evropských států přistoupit (k otázce uprchlíků) humánně a zodpovědně, přičemž vzal v úvahu výzvy, které to představuje pro některé členské země," uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Pan v posledních dnech po telefonu mluvil s lídry České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Německa, Řecka a Rakouska, řekl mluvčí agentuře AFP. Neupřesnil ale, které představitele oslovil. Šéf OSN prý ocenil snahu některých zemí přijmout velké množství migrantů a zdůraznil, že by politici neměli dávat najevo, že chtějí ve svých zemích přijmout pouze vyznavače určitého náboženství.

Někteří obyvatelé Břeclavi se obávají toho, že se ze stanového tábora pro uprchlíky v Poštorné stane trvalé centrum pro běžence. Podle původních informací mělo být zařízení s 15 stany a 300 lůžky v provozu do října. Nyní žádá vnitro ministerstvo spravedlnosti o převod této plochy a jedné z vězeňských budov do svého majetku s tím, že by stany časem mohly nahradit kontejnery. Vedení radnice se záměr nelíbí, jde ale o nemovitosti státu a jeho rozhodnutí ovlivnit nemůže, řekl břeclavský starosta Pavel Dominik.

Technická závada byla s největší pravděpodobností příčinou dnešního požáru v jedné z obytných buněk zařízení pro žadatele o azyl v Eppingenu na jihozápadě Německa.

Oheň nikoho nezranil, informovala agentura DPA. Policie údajně nemá žádné stopy, které by ji vedly k přesvědčení, že požár v Eppingenu někdo založil úmyslně. Německá policie nyní vyšetřuje hned několik požárů ubytoven pro azylanty, které pravděpodobně založili pravicoví extremisté.

Současná uprchlická krize v Evropě se zmírní nejdříve v listopadu. V Budapešti to dnes řekl evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Vincent Cochetel. Jen v dalších deseti dnech je podle něj třeba počítat s tím, že po balkánské cestě přes Řecko, Turecko a Srbsko bude směrem na sever putovat až 42.000 lidí.

"Do konce října se nedá očekávat žádná změna," citovala Cochetela agentura DPA. Zhruba 85 procent migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy, pochází ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu.

"Jsme přesvědčeni, že se ten problém dá zvládnout," řekl Cochetel. Situaci ale podle něj komplikuje fakt, že mezi evropskými zeměmi panuje nedůvěra. "Samotné Německo krizi nevyřeší," poznamenal.

UNHCR se kvůli uprchlické krizi snaží ještě do konce letošního roku získat dalších 30,5 milionu dolarů (739 milionů korun). Jde o doplnění rozpočtu ve výši 800 milionů dolarů určeného na pomoc s přílivem uprchlíků do Evropy pro letošní a příští rok.

On-line přenos o uprchlické krizi pro dnešek končí. Děkujeme za pozornost.