Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu podepsal výnos, který rozšiřuje sankce proti Rusku. Nová omezení se podle agentury Unian týkají více než čtyř stovek lidí a 90 podniků.

Vstup na Ukrajinu má od nynějška zakázán například ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jeho náměstci nebo různí velitelé, ministr zemědělství Alexandr Tkačev, předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin, předseda zahraničního výboru sněmovny Alexej Puškov či čečenský vládce Ramzan Kadyrov.

Na černou listinu se dostala i řada ruských novinářů v čele s šéfem státního mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrijem Kiseljovem.

Na seznamu se objevili i dva čeští politici: senátor Jaroslav Doubrava ze sdružení Severočeši.cz. a místopředseda neparlamentní nacionalistické Národní demokracie Ladislav Zemánek.

Oba se loni na podzim zúčastnili jako pozorovatele voleb, které uspořádali proruští separatisté v Donbasu. Podobně Kyjev ztrestal i jiné evropské politiky.

List Ukrajinska pravda dal nové sankce do souvislosti s volbami, které se proruští separatisté chystají příští měsíc uspořádat na ovládnutých územích východní Ukrajiny, prý v dohodě s Ruskem.

"Minský (mírový) proces inkasoval velice silný úder uspořádáním falešných voleb loni 2. listopadu a chci zdůraznit veliké nebezpečí, které vytváří rozhodnutí o uspořádání falešných voleb 18. října a 1. listopadu," uvedl Porošenko.

"Toto hazardní, neodpovědné rozhodnutí vyžaduje naši jasnou a sladěnou reakci v podobě prodloužení a rozšíření sankcí (...)," dodal.

Podle něj je v sázce nejen svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale i svoboda, demokracie a další evropské hodnoty.

Zdůraznil také, že při uvalování sankcí Kyjev postupuje v koordinaci s Evropskou unií a Spojenými státy. Sankce jsou podle prezidenta uvalovány za "zločinnou činnost" proti Ukrajině.

Rozhodnutí o sankcích přijalo ukrajinské vedení ještě 2. září, kdy své sankce proti Rusku prodloužily i Evropská unie a USA. Sankcím EU je vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců.

Spojené státy na sankční seznam nově zařadily několik ruských společností, které údajně dodávají jaderné a raketové technologie režimům v Severní Koreji, Íránu a Sýrii, například monopolní ruský zbrojní exportér Rosoboronexport nebo výrobce stíhaček MiG.