Turecko chce v souvislosti se zvládáním současné migrační krize od Evropské unie další peníze nad rámec diskutovaných tří miliard eur (81 miliard korun). Navíc požaduje, aby byla tato nově stanovená částka každoročně přezkoumána, uvedl turecký premiér Ahmet Davutoglu. Právě přes Turecko míří do EU největší množství převážně syrských uprchlíků.
Unijní vůdci se minulý týden na summitu v Bruselu shodli na společném akčním plánu mezi Evropskou unií a Tureckem. Ten by měl Evropě pomoci zvládnout migrační krizi. Součástí plánu má být finanční pomoc Turecku, snadnější přístup Turků k schengenským vízům a obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU. Jak potvrdila i německá kancléřka Angela Merkelová, diskutovalo se o pomoci v hodnotě okolo tří miliard eur.
Jak ale v pondělí, den poté, co Merkelová navštívila Istanbul, uvedl turecký premiér, tato suma by měla pocházet z takzvaných fondů IPA, tedy předvstupní pomoci EU, a jde o peníze, které jsou pro Turecko již vyčleněné. Ankara chce proto podle Davutoglua další finance.
"Návrh ohledně tří miliard eur z fondů IPA již není na stole, protože jsme řekli, že ho nepřijmeme," prohlásil Davutoglu.
V Německu se ozývají hlasy žádající uzavření hranic
Německá kancléřka Angela Merkelová kvůli podpoře otevřených hranic pro běžence čelí ve své vládní unii CDU/CSU rostoucí kritice. Kolem vlivného vládního poslance Christiana von Stettena se podle listu Bild vytvořila silná opozice.
Politici kolem von Stettena se ptají, zda má spolková vláda účinný plán, jak nekontrolovanému přílivu běženců zabránit. Pokud tomu tak není, chtějí za dva týdny na zasedání stranické frakce předložit návrh na uzavření hranic. Ten již zpracovalo středostavovské parlamentní sdružení CDU/CSU, jehož součástí je 188 ze 310 poslanců CDU/CSU a kterému von Stetten předsedá.
Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) krok svých kolegů kritizuje, uzavření hranic podle něho není reálnou politikou.
Röttgen naopak navrhuje důraznější azylovou politiku. Německé úřady by podle něj měly urychlit azylové řízení a deportovat ty žadatele o azyl, kteří na něj nárok nemají. "Že by opevnění hranic mohlo v 21. století problém vyřešit, jak o tom mnozí rádi sní, to není realistickou politikou," řekl.
Poslanec bavorské CSU Stephan Mayer žádá razantní postup. "Při příchodu 10 tisíc uprchlíků denně nemáme čas čekat až na další zasedání stranické frakce," řekl listu Bild. "Doufám, že sama kancléřka uznává, že s politikou otevřených hranic není možné dále pokračovat," dodal.
Merkelová v posledních dnech sílící kritiku odmítá a prohlašuje, že vládní přístup k uprchlické krizi se nijak měnit nebude. Zároveň však zdůraznila, že pomoci Německu musí i ostatní evropské země.
"Když zastavíte řeku lidí, dojde k záplavám"
Stovky migrantů pocházejících zejména z blízkovýchodních zemí strávily noc v dešti a chladu na chorvatsko-slovinské hranici. Chorvatské úřady tam vyslaly vlak s uprchlíky navzdory slovinskému prohlášení, že Slovinci už další osoby nepřijmou, uvedla agentura AP. Přes 10 tisíc běženců se nyní nahromadilo v Srbsku, oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Vlak, ve kterém bylo asi 1800 lidí, dorazil na hranici v pondělí v časných ranních hodinách. Chorvatská policie migranty nechala vystoupit, na druhé straně ale hranici stráží slovinská policie, která tam postavila zátarasy a snaží se zabránit uprchlíkům v hromadném vstupu.
Uprchlíci, mezi kterými jsou i ženy a děti, se následně pokoušeli najít způsob, jak se do Slovinska dostat. Místní úřady to ale povolily jen malým skupinkám osob. Z druhé strany jim přitom chorvatská policie bránila v tom, aby se vrátili zpátky do země. Jak uvedla slovinská policie, dosud bylo z vlaku registrováno a vpuštěno do země 150 žen a dětí.
Běženci začali využívat trasu přes Slovinsko poté, co Maďarsko v noci na sobotu uzavřelo svou zelenou hranici s Chorvatskem. Hranice Slovinska s Chorvatskem je vnější hranicí schengenského prostoru. Z tohoto důvodu chce Slovinsko všechny uprchlíky registrovat.
Omezená kapacita malého, dvoumilionového Slovinska při přepravě běženců působí starosti a podle všeho již dává za pravdu humanitárním organizacím, které varují, že tisíce uprchlíků kvůli tomu uváznou nejen v Chorvatsku, ale i ještě dále v Srbsku a Makedonii. Právě tyto země tvoří takzvaný balkánský koridor, kudy míří vlna migrantů ze zemí Blízkého východu do západoevropských států.
Jak v pondělí oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), v Srbsku je v současné době více než 10 tisíc migrantů, kteří tam zůstali uvězněni kvůli nejrůznějším omezením panujícím na hranicích zemí dále na západě Evropy. "Je to jako obrovská řeka lidí, jestliže ji někde zastavíte, jinde dojde k záplavám. Právě to se nyní děje," uvedla mluvčí UNHCR Melita Šunjičová. "Máme nedostatek jídla, přikrývek, všeho," dodala.
