Opoziční konzervativní polská strana Právo a spravedlnost (PiS) zvítězila v nedělních parlamentních volbách se ziskem 37,58 procenta hlasů. Oznámila to v pondělí večer volební komise po sečtení všech odevzdaných hlasů. Stále však nebylo oznámeno, zda vítězná euroskeptická formace bude mít v dolní komoře polského parlamentu kýženou většinu. Podle neoficiálních propočtů médií na ni možná těsně nedosáhne.
Přepočty na mandáty mají být oficiálně oznámeny až v úterý. V neděli po uzavření volebních místností odhady výsledků předpovídaly opoziční formaci naprostou většinu, ale vycházely z toho, že se strana někdejšího premiéra z let 2006-2007 Jaroslawa Kazcyńského bude pohybovat kolem 39 procent získaných hlasů.
Až druhá skončila s výraznou ztrátou dosud vládnoucí liberální Občanská platforma (PO) premiérky Ewy Kopaczové, která získala 24,1 procenta hlasů.
Do 460členné dolní komory parlamentu se z menších stran ještě dostaly protestní uskupení Kukiz'15 rockera a neúspěšného kandidáta v jarních prezidentských volbách Pawla Kukize (8,81 procenta), strana Moderní.pl (7,6 procenta) a agrární Polské lidové strany (PSL), která dosud tvořila koalici s PO a v neděli dostala 5,13 procenta.
Pětiprocentní práh nepřekročila radikálně nacionalistická strana Korwin, kterou podpořilo 4,76 procenta voličů. Předběžné propočty přitom hovořily o tom, že PiS o většinu přijde v případě, že nacionalisté potřebnou hranici překročí.
Mimo Sejm poprvé zůstane postkomunistická Sjednocená levice, která sice získala 7,55 procenta, ale jako koalice potřebuje ke vstupu do sněmovny procent osm.
Podle neoficiálních přepočtů získaných hlasů na parlamentní mandáty, které uvedl list Gazeta Wyborcza, straně PiS absolutní většina nejtěsnějším možným způsobem unikla, když získala přesně polovinu, tedy 230 parlamentních křesel. PO bude mít podle těchto údajů 137 poslanců, Kukiz'15 43, Moderní.pl 32 a PSL 17.
V úterý se očekávají první jednání o formování nové vlády v táboře vítězů ze strany Právo a spravedlnost i povolební účtování v táboře poražených liberálů z dosud vládnoucí Občanské platformy. Předpokladem k utváření vlády ale také je, že volební komise konečně zveřejní rozdělení mandátů v dolní parlamentní komoře Sejmu, a bude tak přesně znám nový poměr sil.
Ve Varšavě má jednat vedení stále vládní Občanské platformy, což média už interpretují jako počátek boje o nástupnictví v čele strany po dosud úřadující premiérce Ewě Kopaczové.
Už v neděli exministr zahraničí a bývalý předseda sněmovny Radoslaw Sikorski prohlásil, že platforma potřebuje nové vedení. K vyvození důsledků z volební porážky vybídl také premiérčin rival, šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna. Ten je na seznamu možných nástupců, spolu s vicepremiérem Tomaszem Siemoniakiem, který je naopak považován za spojence Kopaczové.
"Nevyhráli jsme volby (...), ale jestli si začneme vyrovnávat účty, bude to špatný signál pro voliče," řekl Siemoniak listu Gazeta Wyborcza.
Řádné volby nového šéfa strany by se měly odehrát až v roce 2017.
