Ve věku 96 let v úterý v Hamburku zemřel bývalý německý kancléř Helmut Schmidt. S odvoláním na jeho ošetřujícího lékaře o tom informovala agentura DPA. Sociálnědemokratický politik stál v čele spolkové vlády v letech 1974 až 1982.
Schmidt byl ministrem financí ve vládě prvního německého sociálnědemokratického kancléře Willyho Brandta, v roce 1974 svého stranického kolegu vystřídal v kancléřské funkci.
Vládu řídil do roku 1982, kdy se kvůli rozporům o podobu hospodářské a sociální politiky rozpadla koalice sociální demokracie a Svobodné demokratické strany (FDP).
Schmidt patřil k nejpopulárnějším německým lídrům, upozornila stanice BBC. Za své vlády čelil hospodářská recesi, domácímu levicovému terorismu a setrvávajícímu tlaku ze strany Sovětského svazu.
Po ukončení svého působení ve vysoké politice byl Schmidt v 80. letech spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit, napsal řadu knih a až do vysokého věku se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám.
Schmidtův zdravotní stav se tento týden výrazně zhoršil a podle lékařů už nebyla naděje, že by se zotavil, informovala v úterý televize N24.
Šestadevadesátiletý Schmidt byl letos dvakrát hospitalizován, od zářijového propuštění z nemocnice zůstával v domácí péči lékařů.
Když lékaři v září propustili Schmidta z nemocnice po operaci ucpané cévy v noze, předpokládali, že doma dokáže znovu nabrat sílu. To se však nestalo a jeho stav se v listopadu naopak výrazně zhoršil. "Jen zřídka byl při vědomí, navíc měl vysokou horečku," uvedl v úterý Schmidtův osobní lékař Heiner Greten.
Schmidtovo úmrtí vyvolalo v Německu velké pohnutí. "Jako mnoho lidí v Německu jsem i já smutná ze zprávy, která k nám dorazila z Hamburku," řekla na mimořádné tiskové konferenci kancléřka Angela Merkelová. "Helmut Schmidt byl politickou institucí Spolkové republiky. Byl také instancí, jejíž rady a úsudky pro mě něco znamenaly," uvedla viditelně pohnutá Merkelová.
Smutek nad Schmidtovou smrtí vyjádřil rovněž prezident Joachim Gauck. "Byl to především demokrat, muž, který věděl, že svoboda znamená i zodpovědnost, a který této zodpovědnosti dostál. Svým postojem se tak stal vzorem pro miliony lidí," řekl Gauck.
Francouzský prezident François Hollande v úterý Schmidta označil za velkého Evropana. "Jestliže existuje euro, vděčíme za to Helmutu Schmidtovi," poznamenal Hollande.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky odešla ve Schmidtovi legenda sociálně demokratické politiky. Schmidt stál v čele vlády "v nelehké době ropné krize a narůstajícího mezinárodního napětí, ale také významných pokroků v oblasti evropské integrace", zdůraznil ve své reakci šéf českého kabinetu.
Z Hamburku do čela vlády
Do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Schmidt vstoupil roku 1946 a o sedm let později se poprvé stal členem federálního parlamentu. V roce 1961 se vrátil do rodného Hamburku coby městský ministr vnitra. V této funkci na sebe upozornil jako energický organizátor záchranných prací po katastrofální záplavě, která město postihla v zimě 1962.
Podruhé Schmidt do parlamentní lavice usedl v roce 1965 a jeho politická kariéra poté začala rychle nabírat na obrátkách. V roce 1968 jej delegáti SPD zvolili místopředsedou strany a krátce poté si Schmidta do svého kabinetu vybral sociální demokrat Willi Brandt. Schmidt dostal na starost resort obrany, odkud po třech letech přešel do čela ministerstva financí.
V květnu 1974 byl Brandt donucen rezignovat kvůli tomu, že jeden z jeho spolupracovníků pracoval pro východoněmeckou tajnou službu Stasi. Na uvolněné místo dosedl Schmidt, který se tak stal pátým německým kancléřem od konce války. Čekalo na něj osm bouřlivých let v čele koaliční vlády, tvořené SPD a Svobodnou demokratickou stranou (FDP).
Sedmdesátá léta se v Německu nesla ve znamení aktivit teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF), vůči níž Schmidt zaujal nesmlouvavý postoj. Vlna terorismu vyvrcholila na podzim 1977 vraždou šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera a únosem letadla společnosti Lufthansa, jehož strůjci žádali propuštění uvězněných členů RAF.
Drama v somálském Mogadišu skončilo zásahem německé jednotky, která na riskantní akci odjela se Schmidtovým souhlasem.
Bezpečnostní hrozby ale přicházely i zvenčí. Snahu pokračovat v Brandtem odstartované politice zlepšování vztahů se socialistickými zeměmi narušilo rozhodnutí Sovětského svazu zavést do výzbroje rakety středního doletu SS-20.
Za těchto okolností se německý kancléř stal jedním z iniciátorů procesu, na jehož konci bylo nepopulární rozhodnutí o umístění amerických raket Pershing na starém kontinentu.
Schmidtova zahraniční politika se ale neorientovala pouze na střední a východní Evropu a na udržování spojenectví s USA. Spolu s francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaing patřil k zakladatelům Evropského měnového systému, který vytvořil předpoklady pro pozdější zavedení eura.
K předčasnému konci Schmidtovy politické kariéry významně přispěla hospodářská recese, která v sedmdesátých letech zasáhla svět. V jejím důsledku byla německá vláda nucena sáhnout k opatřením, která prohloubila napětí uvnitř samotné SPD i v rámci vládní koalice.
Problémy vyvrcholily v září 1982 odchodem FDP z vlády a zformováním menšinového kabinetu, v němž byl Schmidt kancléřem i ministrem zahraničí. Prvního října byl ale Schmidt jako první a dosud jediný poválečný předseda německé vlády sesazen parlamentem a nahrazen křesťanským demokratem Helmutem Kohlem.
Schmidt byl silný kuřák
Helmut Schmidt se narodil 23. prosince 1918 v Hamburku. Nedlouho po maturitě zasáhla do jeho života počínající druhá světová válka, během níž byl nasazen na východní i západní frontě. Po porážce Německa a krátkém britském zajetí se Schmidt rozhodl doplnit své vzdělání studiem státovědy a ekonomie na Hamburské univerzitě.
Po odchodu z vrcholné politiky se Schmidt stal spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit. V cizině i doma ceněný státník si kromě toho vydělával peníze na přednáškových turné a stal se autorem několika knih.
Se svojí ženou Loki, která zemřela v roce 2010 po téměř sedmdesát let trvajícím manželství, měl syna Helmuta Waltera a dceru Susanne. V roce 2012 se Schmidtovou novou životní partnerkou stala jeho dlouholetá spolupracovnice Ruth Loahová.
Jako silný kuřák si Schmidt ve svých 94 letech vytvořil zásobu 200 kartonů mentolových cigaret ze strachu, že Evropská unie kuřivo s jeho oblíbenou příchutí zakáže. V letošním roce byl dvakrát hospitalizován, od zářijového propuštění z nemocnice zůstal v domácí péči lékařů a nebyla naděje na jeho uzdravení.
