Kyjev uzavře ukrajinské hranice před ruskou vodkou, cigaretami a masem, předpovídají ve středu ukrajinská a ruská média poté, co ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal nedávno přijatý zákon umožňující vládě v Kyjevu uvalit na Rusko obchodní embargo.

Ukrajinské sankce mají být odpovědí na rozhodnutí Moskvy pozastavit od 1. ledna dosavadní dohodu o volném obchodu s Ukrajinou.

Ve stejný den totiž vstoupí v platnost ukrajinská dohoda o volném obchodu s Evropskou unií. Současně začne platit zákaz dovozu ukrajinských potravin do Ruska.

Ukrajinské ministerstvo hospodářského rozvoje a obchodu už vypracovalo návrh, který v odvetě počítá s uvalením dovozního cla na ruské zboží od 2. ledna, jakož i s částečným zákazem jeho dovozu.

Zákaz se má podle návrhu vztahovat od 10. ledna na dovoz masa, ryb, některých mléčných výrobků, kávy, čaje, cukrovinek, pekárenských výrobků, dětské výživy, těstovin, piva, lihu, vodky, krmiva pro psy, domácí chemie a cigaret z Ruska. Tyto kroky se podnikají "s cílem ochrany hospodářských zájmů a bezpečnosti Ukrajiny", zdůvodňuje Kyjev.

Ukrajinci jsou podle Porošenka připraveni snášet případné hospodářské ztráty jako cenu za svou svobodu a nezávislost.

Ukrajinská vláda nicméně podle premiéra Arsenije Jaceňuka očekává mírný hospodářský růst v posledním čtvrtletí letošního roku a zvýšení hrubého domácího produktu v příštím roce o dvě procenta, jakož i snížení míry inflace z letošních přibližně 45 na 12 procent.

"Mám být odvolán snad za to, že už nezávisíme na ruském plynu? Nebo za to, že jsme zavedli sankce proti Rusku?" prohlásil Jaceňuk na úterní tiskové konferenci na dotaz ohledně svého případného odvolání z čela vlády. Takový krok by podle šéfa kabinetu vedl k rozpadu vládní koalice.

Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem jsou dlouhodobě vyostřené; jádrem sporu je odklon Ukrajiny od Ruska, ukrajinské sbližování s Evropskou unií a aktivita proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Ukrajina chce pokračovat v jednáních s Ruskem o dluhu v lednu

Ukrajina plánuje pokračovat v lednu v jednáních s Ruskem o dluhu tři miliardy dolarů (přes 74 miliard korun), který tento měsíc nesplatila. Řekla to ve středu ukrajinská ministryně financí Natalija Jaresková. Bližší podrobnosti neuvedla.

Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou majitelů dluhopisů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje dvacetiprocentní odpis a prodloužení splatnosti. Do restrukturalizace chtěla zahrnout i Rusko, to však odmítalo s tím, že jeho dluh není komerční, ale je to státní pomoc; dohoda se tak na něj nevztahuje. Toto stanovisko potvrdil tento měsíc i Mezinárodní měnový fond.

Splatnost ruských dluhopisů vypršela 20. prosince. Dluhopisy vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče v prosinci 2013, necelé dva měsíce předtím, než byla svržena. Rusko již dříve uvedlo, že Ukrajinu zažaluje, pokud do deseti dnů od uplynutí termínu splatnosti peníze neuhradí.

Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou mrazivé a Ukrajina až do rozhodnutí MMF odmítala s Ruskem jednat o jiném způsobu restrukturalizace dluhu, než jaký dohodla s dalšími věřiteli. Nyní však musí s Ruskem začít jednat mimo jiné i proto, aby měla nadále přístup k finanční pomoci od MMF.

V listopadu ruský prezident Vladimir Putin navrhl Ukrajině restrukturalizaci dluhu, která by spočívala v tom, že Kyjev bude mít na splacení závazků další tři roky. Zaplatil by ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až příští rok. Rusko ale požaduje západní garance. Ukrajina na nabídku neodpověděla.