Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nepropadla sváteční náladě a rekordním tempem mění polské zákony. Konzervativci vedení Jaroslawem Kaczyńským po říjnovém vítězství začali rychle prosazovat svůj program nazvaný "Dobrá změna", kterým chtějí po vzoru maďarského premiéra Viktora Orbána potlačit dosud vládnoucí liberály a pojistit si moc nejen ve státních institucích, ale i v kulturní a názorové sféře.

Prezident Andrzej Duda nevyslyšel varování z Evropy a podepsal před vánočními svátky schválenou novelizaci zákona o Ústavním soudu. Novela, která byla ihned publikována v úterý, a tudíž už platí, nařizuje kromě jiného, že soud může rozhodovat jen v plné sestavě, tedy nejméně 13 z 15 soudců (dosud to bylo devět), a rozhodnutí musí být schválena dvoutřetinovou většinou.

Ústavní soud novou změnu odmítá. A 12. ledna má rozhodovat o nových pěti ústavních soudcích, které konzervativci ovládaný parlament jmenoval v listopadu.

Opozice proti novele protestuje a také z Bruselu se ozývají hlasy, že změna Ústavního soudu může znamenat ohrožení právního státu v Polsku. Někteří experti tvrdí, že soud se nemusí novým zákonem řídit a rozhodovat nadále přímo podle ústavy.

Experti očekávají, že tímto sporem je Ústavní soud, který Jaroslaw Kaczyński považuje za hlavní překážku pro svoji vládu, de facto paralyzován na dlouhou dobu. V roce 2016 vyprší funkční období dalším dvěma ústavním soudcům, a PiS tak může postupně vyměnit většinu členů tribunálu.

Další spor s opozicí je o veřejnoprávní média, která chtějí podle svých vyjádření někteří poslanci PiS přímo umlčet. Parlament tento týden začal schvalovat nový mediální zákon, který by měl zaručit rychlé změny ve vedení veřejnoprávních médií, která chtějí konzervativci dostat pod kontrolu.

Prvním krokem má být změna vedení a dozorčích rad státního rozhlasu a televize, o obsazení funkcí bude rozhodovat ministerstvo státního pokladu, zatímco dosud například o většině členů dozorčích rad obou institucí rozhodoval konkurz.

Cílem je postupně v řádu několika měsíců změnit veřejnoprávní instituce na "národní média", o jejichž vedení a směru bude rozhodovat nový orgán - Rada národních médií, kterou bude vybírat Sejm, Senát a prezident. Všechny tyto instituce ovládá PiS.

A třetí zásadní změna zasáhne banky a pojišťovny. Ty podle v noci na středu schváleného zákona budou platit novou daň ve výši 0,44 procenta hodnoty svých aktiv. Z daně jsou vyjmuté státní dluhopisy. Zákon začne platit od 1. února.

Ze získaných peněz chce PiS, která má v parlamentu nadpoloviční většinu poslanců, financovat své sociální sliby, především příspěvek na druhé a další dítě ve výši 500 zlotých měsíčně (asi 3250 korun).

Do rozpočtu ale podle prvních odhadů nepřijde o mnoho víc peněz. Nicméně banky, které mají ve svém portfoliu velký podíl státních obligací, budou platit nižší daně. Podle analýzy think-tanku Polityka Insight půjde především o Citi Handlowy a ING Bank Slaski, dcery velkých bankovních skupin Citi a ING.