Rozhovory o britských požadavcích na reformu Evropské unie jsou v kritické fázi a riziko, že Británie osmadvacítku opustí, je skutečné. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk, který je nyní na návštěvě Rumunska.

Jak Tusk dodal po setkání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, čtvrteční summit v Bruselu bude klíčový pro budoucnost Evropské unie. Politici mají podle něj na jednání před sebou dvě výzvy: budoucí členství Británie v EU a migrační krizi.

"Po mých rozhovorech s prezidentem Iohannisem, britským premiérem Cameronem a francouzským prezidentem Hollandem a před čtvrteční schůzkou s řeckým premiérem Tsiprasem, českým premiérem Sobotkou a německou kancléřkou Merkelovou, mám jen jednu politickou úvahu. Toto je kritický okamžik," řekl Tusk.

"Je nejvyšší čas, abychom začali naslouchat argumentům toho druhého více než těm svým. Riziko rozpadu je skutečné, tento proces je velmi křehký a je potřeba s ním zacházet velmi opatrně. Co se jednou rozbije, již nepůjde opravit," dodal.

Podle předsedy Evropské rady je v sázce členství Británie v Evropské unii. "Rovněž je v sázce budoucnost naší Evropské unie, kde budeme všichni rozhodovat společně, a pokud jde o evropské hodnoty, nebudeme činit kompromisy," prohlásil Donald Tusk.

Počet britských voličů podporujících setrvání v EU se přitom podle nejnovějšího průzkumu snížil. Pro další členství by se nyní vyjádřilo 49 procent voličů a proti 41, zatímco v lednu to bylo 54 ku 36 procentům, vyplynulo z výsledků, které v pondělí zveřejnila agentura ComRes.

Británie usiluje o zvláštní práva v rámci Evropské unie, mimo jiné o určité omezení sociálních příspěvků pro cizince. V případě, že členské země reformu EU schválí, chce premiér David Cameron vyhlásit referendum o setrvání Británie v unii. Hlasování slíbil do konce příštího roku, ale podle britských médií se je chystá vyhlásit zřejmě již na letošní červen.

Donald Tusk v pondělí rovněž uvedl, že kvůli migrační vlně, která v uplynulém roce dorazila do Evropy, se unie začíná dostávat "na hranici svých možností". "Nejdůležitější je zastavit příliv uprchlíků a zároveň musíme zvýšit humanitární pomoc pro migranty v zemích sousedících se Sýrií," dodal.