Ukrajinský parlament v úterý hlasoval o vyslovení nedůvěry vládě. Předtím prezident Petro Porošenko fakticky vyzval premiéra Jaceňuka k rezignaci, současnou ukrajinskou vládu se ale parlamentu nakonec odvolat nepovedlo. Pro usnesení o vyslovení nedůvěry hlasovalo 194 poslanců, k pádu kabinetu by byla zapotřebí nadpoloviční většina 226 z celkem 450 zákonodárců.

Ještě předtím ale sněmovna vyjádřila 247 hlasy s prací vlády nespokojenost. Mezitím někteří poslanci opustili sál, aby umožnili kabinetu hlasování o nedůvěře přečkat.

"V parlamentu vznikla paradoxní situace: poslanci označili práci vlády za neuspokojivou, ale nedokázali ji odvolat," napsala ruská agentura TASS. "Sněmovna pokazila odvolání vlády," zdůraznila ukrajinská agentura Unian.

Příští hlasování o nedůvěře vládě smí podle pravidel následovat až na další schůzi parlamentu.

Podle listu Ukrajinska pravda k Jaceňukovu přežití pomohli i poslanci Opozičního bloku, kteří opustili jednací sál. V rozpravě přitom jeden z předáků této formace mával pouty a požadoval všechny ministry zavřít do vězení. Opoziční blok vznikl na základě Strany regionů proruského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v únoru 2014.

Pro pád vlády nehlasovali ani poslanci Jaceňukovy strany Lidová fronta, která je druhou nejsilnější ve čtyřčlenné vládní koalici. Strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové oznámila, že z vlády stahuje svého jediného ministra.

Porošenko: Vláda ztratila důvěru parlamentu

Nynější ukrajinská vláda ztratila důvěru parlamentní koalice a měla by se "totálně" změnit. V prohlášení adresovaném občanům to dříve v úterý v Kyjevě uvedl prezident Petro Porošenko. Nový kabinet by měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové parlamentní volby Ukrajina podle prezidenta nemá čas. Kritizovaný generální prokurátor Viktor Šokin by měl rezignovat, uvedla hlava státu.

Porošenko fakticky k demisi vyzval i premiéra Arsenije Jaceňuka, když uvedl, že "stejná měřítka jako na Šokina by se měla vztahovat i na vládu".

Generální prokurátor mezitím nabídl demisi, uvedly na svém webu list Ukrajinska pravda a agentura Unian s odvoláním na zdroje v prokuratuře a v parlamentu. Prokurátorovo odstoupení ale dosud nebylo oficiálně potvrzeno.

Prezidentův mluvčí Svjatoslav Ceholko na Twitteru napsal, že prezident je o potřebě Jaceňukovy demise přesvědčen.

"V zájmu obnovení důvěry ke státní moci prezident vyzval k odchodu generálního prokurátora Šokina i premiéra," napsal Ceholko.

"Důvěra je hlavní zdroj potřebný k řešení problémů takového rozsahu, jakým čelí naše země. Očekávám od parlamentu rychlá a státnická řešení. Já práci zdržovat nebudu. K rozpuštění parlamentu ale sáhnu až v krajním případě, nemáme právo něco takového připustit," uvedl prezident v prohlášení.

Prokurátor Šokin je vystaven dlouhodobé kritice jako brzda justičních reforem, Porošenko ale nad ním dlouho držel ochrannou ruku a odmítal ho zbavit funkce. Podnětem ke změně jeho stanoviska byla zřejmě pondělní rezignace Šokinova náměstka Vitalije Kaska, který svůj krok zdůvodnil mimo jiné i nesouhlasem se stavem generální prokuratury jako "semeniště korupce".

Od sesazení předchozího prezidenta Viktora Janukovyče a generálního prokurátora z jeho éry Viktora Pšonky v únoru 2014 je Šokin už třetím v řadě, kdo má exponovaný post v justici opustit. Také Šokinovi předchůdci Oleh Machnickyj a Vitalij Jarema vydrželi ve funkci nejvyššího žalobce jen několik měsíců.

Sám premiér ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda je připravena pokračovat v práci. "Vláda si dobře uvědomuje, že mnohé bylo uděláno, ale ještě je třeba mnoho udělat. Jsme na tuto práci připraveni," řekl.

Nespokojenost s vládou vyjadřují už všechny koaliční strany s výjimkou Jaceňukovy Lidové fronty. Vůdce její parlamentní frakce Maxym Burbak v úterý prohlásil, že pád vlády vyvolá v zemi nutnost mimořádných parlamentních voleb a politický chaos.

Jurij Lucenko, šéf poslanecké skupiny Bloku Petra Porošenka (BPP), nejsilnější koaliční strany, ale otevřeně činnost vlády označil za neuspokojivou. Stejného názoru jsou zbylé koaliční strany Vlast a Svépomoc, a samozřejmě také ukrajinská opozice.

Jaceňukova vláda se při svém vzniku v prosinci 2014 opírala o koaliční většinu čítající 288 hlasů. Loni v září ale z koalice vystoupila Radikální strana, a tak se počet koaličních poslanců zmenšil na 274. Jaceňukova Lidová fronta měla po parlamentních volbách 82 zákonodárců.