Evropští státníci našli kompromis. Dohodu považuji za dostatečný důvod k setrvání Británie v unii, řekl Cameron

Dění okolo klíčového summitu v Bruselu, který se týká hlavně podmínek setrvání Velké Británie v EU a uprchlické krize, sledujeme v on-line reportáži.

Debata evropských lídrů o migraci se protáhla až do půl třetí. Jejím výsledkem je, jak řekl předseda Evropské rady Donald Tusk, dohoda, že "je potřeba se vyhnout bitvám mezi alternativními plány A, B nebo C". Podle Tuska "neexistují alternativy k ucelenému evropskému řešení".

O plánu B přitom před summitem hovořili a jednali lídři visegrádské čtyřky včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky.

Summit dnes dopoledne bude pokračovat jednáním o podmínkách pro setrvání Británie v Evropské unii. Očekává se, že britský premiér David Cameron následně oznámí termín referenda, ve kterém budou Britové o svém osudu uvnitř EU rozhodovat. Spekuluje se, že hlasování by se mohlo uskutečnit 23. června.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: V noci po ukončení summitu se Cameron sešel ještě s několika lídry, včetně Sobotky, který s ním vyjednával jménem celé visegrádské čtyřky. Nové návrhy budou připraveny dnes dopoledne a státníci by se nad nimi měli sejít kolem jedenácté.

Mluvčí maďarské vlády dnes obvinil italského premiéra Mattea Renziho z vydírání zemí visegrádské skupiny.

Reagoval tak na to, že Renzi na summitu EU v Bruselu zopakoval hrozbu vůči zemím ze střední a východní Evropy, kterým prý v případě malé kooperace v migračních otázkách hrozí omezení prostředků z evropských fondů.

Rakouský kancléř Werner Faymann ujistil, že Rakousko svou roční kvótu na přijímání uprchlíků nezruší. Německá kancléřka Angela Merkelová však prohlásila, že je s rakouským protějškem v otázce uprchlíků ve shodě, i když rakouské opatření mnohé překvapilo.

"Nebudeme rušit jakékoli rozhodnutí," řekl podle APA Faymann v noci na dnešek na závěr jednání o uprchlické krizi na bruselském summitu. "Nikdo nám nebude říkat, že 37 500 je málo," dodal.

Účasníci summitu mají v plánu kromě projednání vztahu s Velkou Británií rovněž jednat o situaci v Sýrii a Libyi.

Německo pracuje na evropském řešení, které by přineslo snížení počtu přicházejících uprchlíků. Snahy některých zemí přenést celý problém na Berlín jsou nepřijatelné, řekl dnes ve Spolkovém sněmu německý ministr vnitra Thomas de Maiziére při projednávání návrhu na zpřísnění azylových zákonů.

"Je v zájmu naší země zachovat schengenský prostor tak dlouho, jak jen to půjde. To znamená ochranu vnější hranice a co nejméně kontrol uvnitř Evropy. Budeme nadále bojovat o evropskou cestu z uprchlické krize, dokud nabízí naději na snížení počtu uprchlíků. Pokud se ale některé země budou snažit společné problémy jednostranně přesouvat na Německo, je to nepřijatelné a dlouhodobě to nenecháme bez následků," řekl de Maiziére.

Italský premiér Matteo Renzi na večeři, která se ze čtvrtečního večera protáhla až do dnešních časných hodin, zopakoval už několikrát použitou hrozbu vůči zemím odmítajícím povinné kvóty.

"Migrační krize je společným problémem všech zemí EU. Jestliže vy neprojevíte solidaritu, země, které přispívají do rozpočtu EU nejvíce, mohou projevit méně solidarity vůči vám," citoval podle agentury Reuters italského premiéra diplomat obeznámený s jeho výroky pronesenými při večeři.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Na druhý den summitu dorazil český premiér Bohuslav Sobotka. Od 11 hodin má bilaterální schůzku s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Sobotka, který předsedá visegrádské skupině a jejím jménem na summitu také vyjednává o nových podmínkách pro Británii, bude s Tuskem hledat možné kompromisy.

Francouzský prezident Hollande novinářům před zahájením druhého dne jednání řekl, že Francie nadále odmítá dát zemím ležícím mimo eurozónu více pravomocí k oddalování finanční regulace.

Důležitá je pro něj jednota. Chce, aby Evropa byla schopna "bojovat proti finanční krizi všude stejným způsobem a pomocí stejných organizací".

"Udělali jsme pokrok, ale dohodu stále nemáme," řekl před druhým dnem summitu britský premiér David Cameron.

"A jak jsem řekl, já uzavřu dohodu jen tehdy, když dostanu, co Británie potřebuje," dodal Cameron, který rovnou zamířil na další kolo bilaterálních jednání s evropskými partnery.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Podle bulvárních deníků je premiér David Cameron v naprosto patové situaci. Daily Express píše: Nemůžete vyhrát, premiére. The Sun: Premiér žebrá o evropskou dohodu. Daily mail píší, že ostatní premiéři se snaží dohodu ještě více otupit.

Seriózní deníky se pak zabývají konkrétními detaily. Deníky Times i Guardian píší o tom, že státy chtějí dát do dohody klauzuli o tom, že Británie nedostane žádnou jinou šanci pro nové vyjednávání s EU, pokud se Britové vysloví v referendu pro odchod z unie. Lídři tak chtějí ukončit jakékoliv spekulace o tom, že po takovém výsledku referenda by mohl Cameron za nimi přijít znovu a žádat větší ústupky.

Sotva dnes vstoupilo v platnost rakouské nařízení omezující počet přijatých žádostí o azyl na hranicích na maximálně 80 denně, začala Vídeň hovořit o dalším snížení stropu. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová řekla, že nyní stanovená mez nebude natrvalo stačit a bude se muset po dohodě se sousedními zeměmi dál snižovat.

"V dalším sledu budeme muset denní horní limity dál snížit," řekla ministryně. I to ale podle ní bude činěno strukturovaně a po dohodě se sousedními státy. Nyní jde v první řadě o to, aby nebyly hromaděním uprchlíků přetíženy balkánské státy.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Podle vysoce postaveného zdroje jsou stále všechny sporné body dohody s Británii otevřené. „Navrhujeme ke všem bodům možná řešení a kompromisy, teď zkoušíme, zda jsou přijatelné,“ uvedl zdroj. Jak dlouho bude vyjednávání trvat, ale nedokázal říct. "Jde o dynamický proces,“ dodal.

Po bilaterálních jednáních by se měli evropští lídři sejít ke společnému obědu. Pokud budou problémy přetrvávat, budou po něm následovat další bilaterální jednání. A po nich další společná schůzka. Státy se musí na dohodě shodnout jednomyslně. Jelikož jde ale o právně závazný dokument, musí po novém návrhu vždy dostat dostatečný čas na právní analýzu.

Určité části z dohody, které budou požadovat změnu celounijního sekundárního práva, bude muset schvalovat později také Evropský parlament.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz má z rozhovorů dojem, že "odlišné pozice směřují k sobě navzájem", a doufá, že jednání by mohla dnes skončit.

Donald Tusk a David Cameron se ale nechali slyšet, že jsou připraveni zůstat až do neděle.

Postoje zemí Evropské unie k Velké Británii se liší.

Podle průzkumu německé veřejnoprávní televizní stanice ZDF je pro drtivou většinu Němců důležité, aby Velká Británie zůstala členem Evropské unie.

Průzkum byl proveden mezi 16. a 18. únorem a pro setrvání Británie v EU se vyslovilo 73 procent dotazovaných Němců.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Řekl to český premiér Bohuslav Sobotka po druhém kole bilateralních jednání, která vede za státy celé visegrádské čtyřky a některé další státy s podobným postojem.

Brity navrhovaná doba 13 let je podle několika států příliš dlouhá. "Snažíme se teď vyjednat, aby ta doba byla co nejkratší," uvedl Sobotka. Konkrétní číslo, kolik let by si Česko představovalo, ale neuvedl.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: "Jednání ještě nebudou jednoduchá," řekl Sobotka. Naplánovaný společný oběd se opět posunul. Cíl je podle něj jasný, odjet s tím, že budeme mít dohodu, která umožní Británii zůstat v EU.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: "Snažíme se nalézt takovou dohodu, která by umožnila Velké Británii zůstat v Evropské unii," řekl český premiér Bohuslav Sobotka.

Stále není ale dohoda v oblasti snižování přídavků na děti pro občany EU pracující v Británii. "My jsme dali na stůl několik možností dohody a teď záleží na ostatních státech a Velké Británii, jestli budou pro ně tyto alternativy rozumné," uvedl Sobotka, který o dohodě vyjednává.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Obava Česka a dalších východních zemí, že by chtěly některé západní státy snižovat příspěvky i na jiné sociální dávky než pouze na dětské přídavky, je ale podle Sobotky už vyřešena. „V tom posledním návrhu závěrů je závazek Evropské komise, že se nic takového nechystá navrhovat. Tady si myslím, že jsme uspěli,“ uvedl Sobotka.

"Vyjednávání s Velkou Británií jsou složitější, než se očekávalo dnes v 5 hodin ráno - snídaně / svačina / oběd byl přesunut na 14.30. Zatím," píše na svém twitterovém účtu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky není v řešení migrace žádné soupeření mezi různými plány, jak včera naznačil předseda Evropské rady Donald Tusk. "To, co navrhuje visegrádská skupina, je záložní plán, který doplňuje tu současnou situaci. Vytváří jakousi zálohu pro případ, že ta cesta, kterou se vydala Evropská rada, tedy spoléhání na schopnosti Turecka a Řecka, z nějakého důvodu nesplní očekávání zemí především ve střední Evropě, které jsou cílovými destinacemi migrace," uvedl Sobotka.

Evropští lídři se včera rozhodli, že klíčové bude nyní naplnění dohody s Tureckem a že dají ještě nějaký čas Řecku na nápravu nedostatků v ochraně vnějších hranic, které mu vytkla Evropská komise.
"Samozřejmě visegrádská čtyřka je v tomto daleko kritičtější a skeptičtější než některé jiné země unie, a proto jsme také dříve než ostatní země začali přemýšlet o záložním plánu," dodal Sobotka.

Prohlášení Tuska nebyla podle českého premiéra kritika, ale popis reality.

V opačném případě hrozí, že zablokuje případné ujednání, které má zabránit brexitu.

Editor britské stanice BBC varuje, že řecký požadavek by mohl zničit jakýkoliv výsledek summitu. Už jenom díky tomu, že EU takový příslib dát nemůže. Eso v rukou podle něj třímají spíš Makedonie a také země visegrádské čtyřky, které v Bruselu zastupuje zejména český premiér Bohuslav Sobotka.

Společný oběd se přesunul na 16 hodin. "Nějaké sázky, kolik dalších odkladů?" ptá se státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na svém Twitteru. 

"Jako prezident o tom nerozhoduji, ale předpokládám, že slovinská vláda zavede zhruba stejnou politiku jako rakouská vláda. A doufám, že bude dostatek dialogu mezi lídry Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a dalších, že se vyhneme jakémukoli konfliktu," řekl slovinský prezident Borut Pahor v rozhovoru pro HN na otázku, jak bude Slovinsko reagovat na rakouské rozhodnutí omezit příliv žadatelů o azyl na osmdesát denně.

"Nikdo, ani Rakušané, nehovoří o uzavření hranic, jde o omezení přílivu. To samé uděláme my. A podobně to pravděpodobně udělají Chorvaté. A tak dále. A v případě, když nebude dostatečná shoda na tom, co dělat, mezi státy na západobalkánské cestě, tak to může vytvořit bezpečnostní problémy. Ani nemohu zdůraznit, jak extrémně důležité je udržovat důvěru mezi vládami na této cestě."

Celý rozhovor přinesou v pondělí Hospodářské noviny.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Společná evropská pobřežní a pohraniční stráž má do konce června být nejen schválená, ale také plně funkční. Podle slovenského premiéra Roberta Fica se na tom včera shodli evropští lídři. Zájem na tom, aby stráž fungovala, byl podle něj obrovský.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Evropští lídři chtěli včera na summitu urychlit přesídlování uprchlíků v rámci kvót. Podle slovenského premiéra Roberta Fica některé státy požadovaly, aby se do závěrů napsalo, že unie měsíčně přemístí z hotspotů z Řecka a Itálie minimálně pět 1000 uprchlíků.

Česko už nabídlo 10 míst Itálii a 20 míst Řecku. Slovensko ale podle Fica nebude "nikdy kvóty respektovat".

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Evropští lídři dostanou v 16 hodin na pozdním obědu do ruky konečný návrh dohody s Velkou Británií. Pokud se na ní neshodnou, summit má skončit bez dohody. Jednání o novém dokumentu by se opět přesunula do národních metropolí.

Aby britský premiér David Cameron stihl uspořádat referendum o setrvání země v unii 23. června, jak by si přál, mohl by předseda Evropské rady svolat k Británii ještě mimořádný summit do konce února.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Pro visegrádskou čtyřku je přijatelné, aby se doba, po kterou by mohla Británie omezovat pracovní benefity pro občany ostatních států EU, pohybovala kolem sedmi let.

"Důležité pro nás je to, že má být omezení pracovních benefitů (pro jednotlivého pracovníka) maximálně čtyři roky. Jestli potom bude délka období, po které by mohla Británie tato omezení uplatňovat, sedm, osm nebo devět let, je už celkem jedno," uvedl slovenský premiér Robert Fico.

Omezení pracovních přídavků by se týkalo navíc pouze nově příchozích pracovníků.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Podle slovenského premiéra Roberta Fica si "každý uvědomuje, že plán B je jediný možný plán, který může fungovat". Momentálně ale nebyl zájem oslabit Řecko a spolupráci s Tureckem.

"Souhlasím s tím, že to musí být dohoda v rámci Evropské unie, my nechceme přijímat žádné jednostranné rozhodnutí," pokračoval Fico. Ten si ale myslí, že se EU "za dva týdny k plánu B vrátí s plnou silou a za tři týdny se stane realitou".

Na první týden v březnu svolali evropští lídři summit EU–Turecko. Tím podle diplomatického zdroje HN nejen dostanou možnost vyříkat si s Turky, jestli takzvaný akční plán funguje podle jejich očekávání, ale ukážou, že i oni to s naplňováním dohody myslí vážně. Jednou z věcí, které v dohodě Turecku slíbili, jsou totiž dvakrát ročně bilaterální summity.

Evropské státy se už také dříve dohodly na třímiliardové pomoci Turecku. Ta by měla sloužit ke zlepšení podmínek uprchlíků v zemi. Financovat by se z pomoci měly uprchlické tábory, ale také lepší přístup uprchlíků ke vzdělání a na pracovní trh.

Společné jednání lídrů ohledně dohody s Británií je podle mluvčího předsedy Evropské rady Donalda Tuska opět přesunuto. Zatím na neurčito.

"Jak čas běží, jsem víc a víc zmaten britským přístupem ne-vyjednávání. Přinejmenším poněkud neortodoxní," napsal na Twitteru český státní tajemník Tomáš Prouza.

Večeře evropských lídrů by měla začít až v osm. Jestli se na ní nalezne dohoda, je podle diplomatů ale stále nejisté.

Neřekli nic. Tak hodnotí novináři tiskovou konferenci britské delegace.

Britský premiér David Cameron upozornil, že dnes nebude možná schůzka jeho vlády, kterou původně plánoval. Na schůzce chtěl kolegy seznámit s detaily dohody, kterou si měl přivést z Bruselu. Žádnou dohodu ale zatím v ruce nemá a sám si není jistý, jestli a kdy bude vůbec uzavřena. 

Do jednání o problémových bodech dohody s Británii se postupně přimísilo i druhé téma summitu – migrace. Podle zdrojů Financial Times řecký premiér Alexis Tsipras hrozí, že dohodu neschválí, dokud se evropští lídři nezáváží k tomu, že nechají své hranice otevřené do 6. března, tedy do summitu EU s Tureckem.

"Snídaně? Zrušena. Oběd? Odvolán. Večeře? V osm hodin, pokud vůbec. Takže Angela Merkelová si odběhla na hranolky," píše novinář James Mates na Twitteru. 

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Podle informací diplomatů se nejspíše našel kompromis ohledně přídavků na děti. Země visegradské čtyřky a několik dalších východních států požadovalo, aby se mohly snížit přídavky na děti jen pro nově příchozí pracující. To bylo ale pro britského premiéra Davida Camerona nepřípustné.

Nyní se rýsuje dohoda, že by pro už stávající zaměstnance existovala přechodná doba, po kterou by pobírali přídavky jako doposud, a až po jejím uplynutí, by začali pobírat přídavky v takové výši, jaká je cenová hladina země, ve které jejich děti žijí.

Od naší bruselské zpravodajky Silvie Houskové: Řecké vydírání vetem nepotvrdil ani jeden z pěti diplomatů, včetně toho řeckého. 

Také podle diplomatických zdrojů ČTK je nyní dohoda velmi blízko. "Chybí maličko, ale nesmí to nikdo rozhýbat," popsal situaci informovaný zdroj.

Jednání britské vlády má začít zítra v devět hodin dopoledne, píše na svém twitterovém účtu editorka BBC. Pokud se tak stane bude to první sobotní schůzka kabinetu od roku 1982, kdy Argentina napadla Falklandy. 

Druhý den summitu konečně oficiálně začal. Místo snídaně, ale večeří o půl desáté večer. 

Kompromisní návrh ohledně doby, na jak dlouho může Británie omezovat nově příchozím občanům EU pracovní benefity, je na sedm let.

Evropští lídři mají na stolech finální verzi dohody o nových podmínkách Velké Británie v EU. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk věří, že jde o férový a vyváženy návrh.

Podle litevské prezidentky se lídři na novém návrhu dohody pro Velkou Británii shodli.

Informaci několika lídrů zemí EU, že dohoda o novém vztahu mezi unií a Británií je na světě, popřel takřka okamžitě na twitteru Preben Aamann, mluvčí šéfa unijních summitů Donalda Tuska.

Dohodu velmi krátce po začátku dnešního večerního jednání summitu EU na internetu oznámili litevská prezidenta Dalia Grybauskaiteová, český premiér Bohuslav Sobotka i jeho dánský kolega Lars Lökke Rasmussen.

Navržený text dohody o nových vztazích mezi Británií a zbytkem Evropské unie má jednomyslnou podporu prezidentů a premiérů zemí osmadvacítky, uvedl dnes večer na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk.

Podle naší zpravodajky z Bruselu se lídři shodli. Za zhruba 30 minut by měl mít Robert Fico tiskovou konferenci. 

"Vyjednal jsem dohodu o speciálním statusu Británie v EU. Zítra ji doporučím kabinetu," píše na Twitteru britský premiér David Cameron. 

Dnešní online reportáž je u konce, děkujeme za pozornost!