Evropská komise chce, aby kontroly na vnitřních schengenských hranicích, zavedené některými členskými zeměmi unie kvůli migrační krizi, skončily nejpozději letos v prosinci. Uvedl to eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, který v pátek v Bruselu představil cestu, která má podle názoru komise k tomuto cíli vést.

Její součástí je vznik společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, vykázání těch, kdo nemají právo na azyl, ale také reforma způsobu, jakým nyní země unie o udělování azylu rozhodují.

"Rád bych, aby konečný cíl dnešního plánu byl naprosto jasný: je to posun od jednostranných rozhodnutí o obnově hraničních kontrol ke koordinovanému přístupu a ukončení všech kontrol ke konci roku," prohlásil Avramopulos. Kvůli rostoucím počtům migrantů zavedlo kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru od loňského září osm zemí; dvě z nich už toto opatření ukončily.

Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi pěti a 18 miliardami eur (135 miliard až 486 miliard korun).

Eurokomisař v pátek upozornil, že schengenský systém je jen jednou částí větší "migrační skládačky", která EU přesahuje. Unie za klíčovou v této věci pokládá spolupráci s Tureckem, která bude hlavním tématem mimořádného summitu EU a Turecka v pondělí.

Cílem dohody mezi unií a Ankarou, která byla uzavřena loni v listopadu, je výrazné snížení počtů migrantů, kteří z Turecka přes moře připlouvají do Řecka. Docílit se toho má kombinací lepších podmínek a větších možností pro více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku, lepší kontrolou hranice a bojem s pašeráckými sítěmi. Turecko už začalo také přebírat od Řecka zpět ty migranty, kteří v EU nárok na azyl nemají.

EU za spolupráci Ankaře zajistila tři miliardy eur pro řešení situace syrských uprchlíků a daleko intenzivnější vzájemné vztahy.

Páteční plán komise předpokládá také obnovení kontroly nad vnější hranicí schengenského prostoru. Proto by země EU a europarlament měly nejpozději v červnu schválit vznik unijní pobřežní a pohraniční stráže tak, aby toto těleso mohlo v srpnu začít skutečně pracovat. Už nyní by se podle názoru komise měly unijní členské státy začít připravovat na poskytnutí potřebných lidí a techniky.

Peníze EU pomůžou v Turecku syrským školákům

Evropská komise v pátek oznámila první využití peněz ze tří miliard eur (81 miliard korun) určených ke zlepšení situace syrských uprchlíků v Turecku. Celkem 55 milionů (asi 1,5 miliardy Kč) pomůže syrským školákům s přístupem ke vzdělávání, 40 milionů (cca miliarda Kč) využije Světový potravinový program OSN na humanitární pomoc.

Tři miliardy eur slíbila EU Turecku loni v listopadu jako součást společného akčního plánu, od kterého si slibuje výrazné snížení nynějšího migračního proudu. Miliarda jde z unijního rozpočtu, počátkem letošního února se unijní země dohodly, jak doplní zbývající dvě.

Peníze mají sloužit ke zlepšení situace více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku. Celkem jsou ale v zemi přes tři miliony uprchlíků a Ankaru už krize stála přes sedm miliard eur (bezmála 190 miliard korun).

Oněch 55 milionů eur zajistí podle Evropské komise přístup ke vzdělání 110 tisíc syrských dětí v Turecku už v nynějším školním roce, především prostřednictvím Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF). Evropské peníze už teď umožňují vzdělávání dalším dvěma stům tisícům dětí.

Světový potravinový program OSN společně s tureckým Červeným půlměsícem využije dalších 40 milionů eur na jídlo, které si mohou uprchlíci pořídit na poukázky ve speciálně k tomu účelu zřízených obchodech.