Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande před pondělním summitem Evropské unie a Turecka opět odmítli jednostranná řešení uprchlické krize a zdůraznili nutnost společného postoje.
Hollande na společné tiskové konferenci ujistil, že Francie přijme dalších 30 000 imigrantů, jak slíbila. Dále sdělil, že k tureckým břehům Francie vyšle válečné plavidlo, které bude v rámci nedávno zahájené mise NATO pomáhat řešit příliv běženců přes Egejské moře. Kancléřka, jejíž země misi aliance řídí, vyslání lodi ocenila.
Merkelová také zopakovala, že si přeje společné evropské řešení zaměřené na ochranu vnějších hranic EU a pomoc Řecka. "Jednostranná řešení nám dál nepomohou. Je vidět, že žádné z nich ke snížení počtu imigrantů nevede," prohlásila kancléřka po schůzce s Hollandem.
Merkelová patří mezi kritiky tvrdého postupu Budapešti vůči migraci, a to včetně plotu, který Maďarsko postavilo na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Maďarský premiér Viktor Orbán ale v pátek o něco dříve podobné výtky z Berlína a také z Bruselu znovu odmítl. Řekl mimo jiné, že jsou lepší nezávislé kroky jednotlivých států než nečinné přihlížení evropského společenství.
Ke zpřísnění pohraničních režimů se uchýlily i státy schengenského prostoru volného pohybu, jako jsou Dánsko, Švédsko či Rakousko. Vedení Evropské unie v této souvislosti varuje, že pád Schengenu ohrozí podstatu EU. Evropská komise si přeje, aby kontroly zavedené na vnitřních schengenských hranicích kvůli migrační krizi skončily nejpozději letos v prosinci. Novinářům to v pátek řekl eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dmitris Avramopulos.
Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi pěti a 18 miliardami eur (135 miliard až 486 miliard korun).
Avramopulos zároveň představil cestu, která má podle názoru komise ke zrušení kontrol vést. Její součástí je vznik společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, vykázání těch, kdo nemají právo na azyl, ale i reforma způsobu, jakým nyní země unie o udělování azylu rozhodují.
S návrhy na řešení uprchlické krize v EU v pátek vystoupil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Navrhuje mimo jiné spravedlivé přerozdělení běženců mezi státy Evropské unie, podporu Řecka v jeho tíživé humanitární situaci či plné spuštění takzvaných unijních hotspotů, tedy přijímacích a registračních středisek pro imigranty.
Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že je "opatrně optimistický" v tom, že Turecko na pondělním summitu EU slíbí, že bude brát zpět imigranty, kteří nepocházejí ze Sýrie. "Pokud to bude fungovat, vyřeší se tím 40 až 50 procent celkového přílivu přistěhovalců," věří premiér.
