Evropští lídři se v úterý nad ránem vrátili z Bruselu do svých metropolí zase o něco více frustrovaní, zato se zajímavou nabídkou. Pečlivě naplánovaný summit hned na jeho začátku naprosto naboural turecký premiér Ahmet Davutoğlu, když politikům představil nové turecké požadavky a nečekanou nabídku.

Turci požádali hned o několik věcí: další tři miliardy eur do roku 2018, urychlení bezvízového styku, co nejrychlejší otevření nových přístupových kapitol a přesídlování tisícovek Syřanů s nárokem na azyl rovnou do Evropy. Výměnou ale nabídli, že budou zpět do Turecka přijímat všechny uprchlíky i migranty, kteří od tureckých břehů připlují na řecké ostrovy.

Takový návrh by úplně změnil dosavadní řešení migrační krize. Podle dohody by se do Turecka vraceli i Syřané. Za každého Syřana, který by byl poslán zpět do Turecka, by ale Evropská unie přesídlila jednoho Syřana z uprchlického tábora v Turecku do některého z členských států na základě kvót.

Tento mechanismus by měl odradit jak migranty, tak uprchlíky, aby se vůbec do Řecka vydávali, protože budou mít jistotu, že se stejně vrátí zpět do Turecka. Pokud tedy opravdu utíkají před válkou, jediná jejich cesta do Evropy by vedla přes uprchlický tábor v Turecku, a pokud jsou to ekonomičtí migranti, nemusí to ani zkoušet.

Překvapení a naštvaní lídři

"Není možné, abychom dostali na stůl papír, kde létají miliardy jak kachny na trhu a kde jsou napsané věci, které jsme viděli poprvé v životě," rozčiloval se slovenský premiér Robert Fico nad způsobem, jakým jim byl návrh představen. "Je potřeba, abychom dodrželi určitou kulturu vyjednávání a určitou vzájemnou úctu v rámci Evropské unie," ohradil se také český premiér Bohuslav Sobotka.

Nebyli ale zdaleka jediní. Lídři byli podle diplomatů nejen překvapení, ale i velmi podráždění. Jediní, kdo mohli o záměrech Turků něco tušit, byli německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte, kteří ještě v neděli s Davutoğluem mluvili. Podle Merkelové byl ale nový plán zcela vymyšlen Davutoğluem, a pokud by byl přijat, znamenalo by to "opravdový průlom".

Premiéři a prezidenti členských zemí ale nechtěli souhlasit s něčím, k čemu od svých vlád či parlamentů nedostali před schůzkou ani mandát. Návrh Turecka proto pouze "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.

Uprchlíka za uprchlíka

Všechny lídry však návrh zaujal. "Myslím si, že je to zajímavá cesta, kterou bychom měli zvážit," uvedl Sobotka. Jednotlivé členské státy by prý ale neměly přijmout více uprchlíků z Turecka, než kolik se už zavázaly vzít v rámci povinných kvót a přesídlovacího programu. V případě Česka tedy zhruba 4800 lidí, dohromady pak v případě obou programů zhruba 200 tisíc lidí.

Podle Sobotky by tento počet měl bohatě stačit. "Zaprvé půjde o Syřany, zadruhé projdou bezpečnostními prověrkami a zatřetí trváme na tom, aby do tohoto programu byli vpuštěni jen ti Syřani, kteří ilegálně nevstupovali na území EU." Ti Syřané, kteří by už byli na řeckých ostrovech zaregistrovaní a odvezení zpět do Turecka, by tak podle Sobotky neměli mít nárok se o přesídlení do EU ucházet.

S podmínkami, které si Turecko na oplátku klade, je to už komplikovanější, ale nic z toho, co Ankara požaduje, není pro Evropu vyloženě nepředstavitelné.

Například peníze jsou nejspíše nejmenší problém. Jak upozornil turecký premiér, nejsou to peníze pro Turecko: "Nepotřebujeme ty peníze pro sebe. Každý cent bude utracen za syrské uprchlíky. Například pro stavby nových škol." Jelikož se peníze uvolňují na konkrétní projekty spojené se zlepšením životní úrovně uprchlíků v Sýrii, nemá Evropa výraznější problém nést svůj podíl.

Mnozí lídři a politici však upozorňovali na to, že dohoda s Tureckem řeší problém unie pouze částečně, protože migranti a uprchlíci si nejspíše okamžitě najdou do Evropy jiné cesty.