V Bruselu ve čtvrtek státníci evropských zemí projednávají další postup v řešení migrační krize.
Česko podle premiéra Bohuslava Sobotky trvá na tom, aby se na přesídlování syrských uprchlíků z Turecka využily už schválené mechanismy. Dohoda s Ankarou by tak z českého pohledu neměla představovat žádné navýšení počtu uprchlíků. Sobotka, už v Bruselu, také zdůraznil, že Česko z bezpečnostních důvodů odmítá zrychlení přesídlování uprchlíků, což navrhuje Evropská komise.
V pátek se k osmadvacítce "na druhý pokus" připojí turecký premiér Ahmet Davutoglu.
V první den summitu se unijní špičky shodovaly jen na jednom: na mírnění příliš velkých očekávání. Šéf Evropské rady Donald Tusk před klíčovým zasedáním řekl, že je ve věci dohody s Tureckem "více opatrný než optimistický". Německá kancléřka Angela Merkelová zase uvedla, že všechny na summitu čeká ještě hodně práce.
Návrh dohody počítá například s tím, že země EU převezmou přímo z Turecka jednoho Syřana výměnou za každého občana této země postižené občanskou válkou, který se nelegálně dostane do Řecka, a to ho pošle zpět na turecké území.
On-line reportáž
Evropští lídři chtějí na dvoudenním summitu v Bruselu dokončit dohodu s Tureckem. Dohoda má zastavit proud tisíců uprchlíků a nelegálních migrantů z Turecka do Evropy. Pokud by fungovala, stovky tisíc lidí by ztratily motivaci plout na řecké ostrovy.
Podle návrhu tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua má Turecko přijímat zpět všechny uprchlíky a migranty, kteří připlují na řecké ostrovy z Turecka. Tito lidé by až na úplné výjimky neměli šanci v Evropě zůstat, měli by stoprocentní jistotu, že skončí zpět v Turecku. Za každého takto vráceného Syřana by unie přijala jednoho Syřana přímo z uprchlických táborů v Turecku. Migranty z jiných zemí by Turecko přijímalo zpět bez jakýchkoliv podmínek.
Proti dohodě s Tureckem protestuje před budovou Evropské rady v Bruselu organizace Amnesty International, která usiluje o dodržování lidských práv na celém světě.
"Jeden Syřan bude muset riskovat svůj život na vratké lodi při plavbě do Řecka, aby jiný Syřan mohl získat šanci na přesídlení do Evropy. To je morálně naprosto chybná představa, která navíc vzbuzuje mnoho právních otázek," řekla šéfka kanceláře Amnesty international při evropských institucích Ivrena McGowan.
Organizace také silně nesouhlasí s tím, aby bylo Turecko považováno za "bezpečnou zemi", kam je možné uprchlíky vracet ve zrychleném řízení.
Český premiér Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že výměna "jeden za jednoho" může přispět k rychlému omezení přílivu běženců do Řecka. "Je potřeba vyjasnit, za jakých podmínek může být tento mechanismus v souladu s platným azylovým právem a mezinárodními závazky realizován," poznamenal také.
Považuje za nutné, aby Řecko vše administrativně zvládlo. Česko je připraveno Atény podpořit a dá pro letošek k dispozici více než 100 expertů pro práci v hotspotech a na ochranu hranice.
Od zpravodajky HN v Bruselu Silvie Houskové:
Podle návrhu zítřejší dohody s Tureckem, který má IHNED.cz k dispozici, by měly státy Evropské unie vzít z Turecka podle dohody "kus za kus" jen tolik lidí, kolik se zavázaly přijmout v rámci povinných a dobrovolných kvót.
Dohromady nabídne unie Turecku 72 tisíc míst, z čehož na Česko připadá zhruba 1800. Tento počet by měl podle lídrů bohatě stačit, protože uprchlíci ztratí motivaci na řecké ostrovy vůbec plout. Pokud 72 tisíc míst stačit nebude, bude to znamenat, že dohoda nefunguje, a dojde k jejímu přejednání.
Připravovanou dohodu EU s Tureckem přivítal generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland. „Je velmi důležité, že každá žádost o azyl bude posuzována individuálně a lidé nebudou masově vraceni, nebo vraceni do zemí, kde jim prokazatelně hrozí nebezpečí. Vše by mělo tedy probíhat v právním souladu s Evropským soudem pro lidská práva,“ uvedl Jagland.
Rada Evropy je nezávislá na Evropské unii a funguje na principu diskuse a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních, či kulturních otázkách a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod.
Kypr brání otevření pěti přístupových kapitol s Tureckem, protože Turecko klade překážky sjednocení Kypru a nevpouští kyperské lodě do tureckých přístavů. Otevření přístupových kapitol je ale jedna z podmínek, které Ankara v připravované dohodě s EU klade.
„Nebude snaha postavit Kypřana do kouta a bušit do něj. Všichni si uvědomují, že přesně to by Turek chtěl a nikdo mu proto nechce vyjít vstříc,“ uvedl diplomat blízký jednáním. Podle návrhu dohody by se tak měla „EU společně s Tureckem připravovat na otevření nových kapitol v přístupovém jednání co nejrychleji“.
Otázkou ale zůstává, jestli bude toto znění dostatečné pro Turecko.
Předseda komise Jean-Claude Juncker i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zdůraznili, že všichni lidé, kteří připlují na řecké ostrovy, budou mít právo požádat o azyl a tyto žádosti budou posuzovány individuálně.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz kritizoval země, které se nechtějí podílet na přemisťování uprchlíků z Řecka v rámci kvót.
Na mysli tak měl nejspíše především Maďarsko a Slovensko, které uprchlíky v rámci kvót přijímat odmítají a rozhodnutí unie dokonce zažalovaly u soudu.
"Diskutujeme s Kyprem a Tureckem, abychom našli společné řešení," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ke spornému tématu otevření nových přístupových kapitol s Tureckem, které Kypr blokuje.
Přestože včera na zasedání vlády ministr financí Andrej Babiš společně s ostatními ministry za ANO schválili premiérův mandát pro vyjednávání v Bruselu, nyní Babiš tvrdí, že je dohoda s Tureckem špatná.
Vicepremiér Babiš v Bruselu k summitu: "Evropa to nezvládá, teď se spoléhá na Turecko, které nás bude permanentně vydírat." @CT24zive
— Bohumil Vostal (@BohumilVostal) 17. března 2016
Poměrně skeptická slova volil pouhých několik hodin před začátkem summitu EU k migraci šéf Evropské rady Donald Tusk ohledně možnosti dosáhnout nové dohody s Tureckem.
Po schůzce s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem novinářům řekl, že je před summitem "více opatrný než optimistický".
Nejmenovaný turecký činitel agentuře Reuters sdělil, že Ankara se nechystá vznést na schůzce žádné nové požadavky a dohoda bude sice obtížná, ale možná.
Pohled na Merkelovou, která stojí u stejného okénka s rychlým občerstvením jako kdejaký smrtelník, připomněl, že o evropských záležitostech nerozhoduje abstraktní tajný Brusel, ale lidé z masa a kostí se svými silnými i slabými stránkami, píše o zákulisí summitu zpravodajka HN v Bruselu Silvie Housková ve svém sloupku "Bruselský diktát".
Do Bruselu se ve čtvrtek "přestěhovala" celá vládní koalice.
Jednání na Evropské radě jménem Česka čeká samozřejmě jen premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Ostatní dva šéfové koaličních stran Andrej Babiš (ANO) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) jsou v unijní metropoli na jednání lídrů svých evropských stranických frakcí - Babiš na liberální ALDE a Bělobrádek na lidovecké EPP.
Deputy Prime Minister of #Czech Republic @PavelBelobradek is at the #EPP leaders' meeting @kducsl pic.twitter.com/LzDn8cvSXw
— EPP (@EPP) 17. března 2016
Evropští lídři budou muset na summitu v Bruselu vyřešit také to, kdy má začít dohoda s Tureckem platit, pokud bude schválena. Zatímco většina lídrů by ji ráda viděla v praxi co nejdříve po jejím schválení, například hned příští týden, Řekové tvrdí, že na to nejsou připravení.
Místopředseda vlády Andrej Babiš, který je v Bruselu na jednání stranické frakce ALDE, se v kontextu migrační krize ostře vyjádřil k přijímání muslimů.
"V Bruselu má být v roce 2030 víc muslimů než původních obyvatel.
To pro nás nepřipadá v úvahu," řekl v Bruselu České televizi.
Evropská unie už na boj s migrační krizi schválila jen loni a letos 10,8 miliard eur, tedy asi 292 miliardy korun. Tyto peníze obsahují také příspěvky pro Afriku a Turecko. Tedy do zemí, které mají Evropě pomoct proud migrantů a uprchlíků zastavit. Podle auditorů z Evropského účetního dvora byly ale dosud peníze na migraci v sousedních zemích EU utráceny velmi neefektivně.
Auditoři prověřovali utrácení peněz Evropské unie mezi lety 2007 a 2013 v Alžírsku, Maroku, Libyi, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině. Našli přitom celou řadu nedostatků. Například nedostatečný dohled a monitoring. „Vyčíslitelné ukazatele nebyly vyčísleny, ukazatele v rozpočtech se z roku na rok měnily, některé nástroje nebyly pokryty, ukazatele byly vzájemně nesourodé a byly nedostatečně dokumentovány,“ píše se ve zprávě auditorů.
„Migrace má pro EU zásadní výzvu“, uvedla Danièle Lamarqueová, členka Evropského účetního dvora odpovědná za tuto zprávu. „Výdaje EU na migraci v zemích sousedství budou účinné, pouze pokud budou stanoveny jasné cíle, prostředky budou přiděleny na dobře definované priority a správa a koordinace mezi subjekty EU a členskými státy se zlepší.“
Turecký premiér Ahmet Davutoglu by měl do Bruselu přiletět dnes v noci a hned z letiště by měl zamířit na bilaterální setkání s několika evropskými lídry. Zatím se mluví hlavně o setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
„Dohoda (s Tureckem) je možná, ale bude fungovat?“ pochybuje před schůzkou evropských lídrů litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
„Vytváříme právě velmi složitý mechanismus. Navracení uprchlíků bude velmi komplikované a na hraně mezinárodního práva,“ dodala Grybauskaiteová.
Česko je podle údajů Evropské komise sedmá nejaktivnější země EU v přesídlování běženců z uprchlických táborů ve třetích zemí. K tomuto místu Česku přitom stačilo přijmout 52 Syřanů vloni na podzim.
Členské země unie se loni v červenci dohodli na dobrovolném přesídlení dohromady 22 tisíců běženců z uprchlických táborů.
Do Bruselu přijela německá kancléřka Angela Merkelová. Prvním bodem jejího programu je ale účast na setkání stranické frakce evropských lidovců, reprezentuje tam svou mateřskou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Potká se tam také s šéfem českých lidovců Pavlem Bělobrádkem.
#Germany's Chancellor Angela #Merkel has just arrived at the #EPPSummit ahead of #EUCO @CDU pic.twitter.com/FfAjEsLMRM
— EPP (@EPP) 17. března 2016
Prestižní německý týdeník Der Spiegel odvolal z Turecka svého dopisovatele, který měl základnu v Istanbulu. Důvodem pro tento krok mají podle agentury Reuters být obavy, že německý novinář již není v zemi "vítán". Reportérovi Hasnainu Kazimovi prý turecké úřady neobnovily v akreditaci pro novinářskou práci v zemi. Tato situace je celkem nepříjemná pro kancléřku Merkelovou, která dlouhodobě sází právě na dohodu s Ankarou.
Premiér Bohuslav Sobotka na příjezdu do Bruselu uvedl, že dohoda s Tureckem je především v zájmu Řecka. Pokud dohoda nebude, migrace v oblasti západního Balkánu nadále zůstane zastavena a uprchlíci připlouvající na řecké ostrovy by v Řecku i nadále zůstávali.
„Schopnost Řecka naplnit parametry dohody (s Tureckem) je jeden z největších otazníků, se kterým přijíždím na dnešní jednání Evropské rady,“ uvedl ale také Sobotka s tím, že je v této věci velmi skeptický.
„Myslím, že bude potřeba intenzivní dohled Evropské komise a těsná spolupráce s (evropskou agenturou pro ochranu vnějších hranic) Frontexem,“ dodal Sobotka.
Česko se podle Sobotky také nenechá tlačit do zrychleného přesídlování uprchlíků z Řecka, jak vybízí Evropská komise. Ta apeluje na státy, aby začaly přesídlovat alespoň šest tisíc uprchlíků měsíčně.
„Já nebudu souhlasit s žádnými závěry, které by nám nějaké tempo měly diktovat,“ uvedl Sobotka před schůzkou. „My budeme postupovat svým tempem. Já pokládám proces relokací za něco, co musí být plně pod kontrolou jednotlivých vlád,“ dodal Sobotka. Nejdůležitější je podle něj, aby uprchlíci prošli důkladnou bezpečnostní prověrkou.
Česko už nabídlo pro přesídlení 30 míst. Stále jsou ale mezi členy EU státy, které nenabídly jediné místo. Například Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Slovinsko nebo Chorvatsko a Rakousko.
"Očekávám, že se dnes příjme rozhodnutí pomoct Řecku, které se ocitlo ve velmi složité situaci, především na severu země u Idomeni,“ uvedl před schůzkou řecký premiér Alexis Tsipras.
Očekává, že se přesídlování uprchlíků z Řecka do ostatních členských států unie urychlí.
„Kvůli jednostranným krokům států na balkánské trase čelíme humanitární krizi,“ upozornil Tsipras, který ve čtvrtek odpoledne jednal s německou kancléřkou a francouzským prezidentem.
.@fhollande meets with @atsipras and A.#Merkel before European Council on #Migration pic.twitter.com/dxzmEym8H8
— La France dans l'UE (@RPFranceUE) 17. března 2016
Německá kancléřka Angela Merkelová je k uzavření dohody opatrná. Najít společnou pozici je ale podle ní možné.
„Chceme tvrdě pracovat na tom, abychom zlepšili situaci v Řecku – všichni jsme viděli fotografie z Idomeni,“ dodala Merkelová, která připomněla provizorní uprchlický tábor, který se vytvořil před uzavřenou řecko-makedonskou hranicí. V něm táboří zhruba 12 tisíc lidí v naději, že se hranice otevře a oni se dostanou do vysněného Německa.
Premiéři #V4 se v rámci tradiční koordinace připravují na jednání Evropské rady #EUCO pic.twitter.com/VZPpTy5lYS
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) 17. března 2016
Prezident Evropského parlamentu Martin Schulz zdůraznil, že o svobodě médií, ochraně menšin a vládě práva se s Tureckem vyjednávat nebude a Evropa z těchto požadavků nesleví.
#Turkey won’t get discounts on media freedom & minority protection, the separation of powers or rule of law. These are non-negotiable #EUCO
— EP President (@EP_President) 17. března 2016
Připomínáme: v návrhu, který mají EU a Turecko na stole, mimo jiné stojí, že státy unie přijmou z Turecka v prvním sledu 72 000 uprchlíků – z tamních uprchlických táborů.
Taking the family photo at the European Council. More about this meeting: https://t.co/Kn274N6vV9 #EUCO #migrationEU pic.twitter.com/RPEjcKjYQa
— EU Council Press (@EUCouncilPress) 17. března 2016
Přesídlování v rámci dohody s Tureckem by mělo být podle slovenského premiéra Roberta Fica dobrovolné. I toto bude jedno z témat, které budou muset ve čtvrtek evropští lídři dořešti. Turecku chtějí nabídnout až 72 tisíc míst.
Summit Evropské unie, na kterém se premiéři a prezidenti budou především snažit najít shodu na způsobu vracení běženců z Řecka do Turecka, byl oficiálně zahájen. Dohodu ale komplikují pochybnosti o legálnosti navrženého mechanismu a také odpor Kypru k možnému otevření nových kapitol v jednání o vstupu Turecka do EU.
Přestože je hlavním tématem summitu uprchlická krize, šéfové států a vlád budou nejprve jednat o posílení hospodářského růstu a zlepšení konkurenceschopnosti EU. K diskusi o migraci se unijní lídři dostanou až pozdě večer a budou hledat společnou pozici pro páteční rozhovory s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.
Německá kancléřka Merkelová už při příchodu na summit řekla, že očekává komplikovaná jednání, je ale opatrně optimistická. Podobně se vyjádřil i šéf Evropské rady Donald Tusk. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že si je "celkem jist", že dnes nebo v pátek dohody s Tureckem dosaženo bude.
Bulharsko a Makedonie provedou v souvislosti s migrační krizí koordinované pozemní a vzdušné operace k ochraně společné hranice. Oznámilo to dnes tiskové středisko bulharské vlády. Makedonie od začátku minulého týdne uzavřela své hranice pro migranty. Pro tento krok se vláda ve Skopje rozhodla poté, co Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko zpřísnily kontroly uprchlíků vstupujících na jejich území.
Než zpřísnily svou migrační politiku, vpouštěly makedonské úřady do země alespoň menší skupiny zaregistrovaných běženců z válkou sužované Sýrie a Iráku. Po uzavření hranic na řecké straně uvázlo kolem 12 000 uprchlíků dožadujících se opětného uvolnění cesty do Evropské unie.
Nasazení plavidel NATO k monitorování aktivit pašeráků v Egejském moři zatím nevedlo ke zmírnění proudu uprchlíků z Turecka do Řecka. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podle velitele mise Jörga Kleina je potřeba působení plavidel aliance rozšířit na větší oblast mezi Tureckem a Řeckem, neboť pašeráci lodí jsou logisticky zdatní a lodím NATO se dobře vyhýbají. Klein řekl, že 20 až 40 pašeráckých člunů každý den hledá alternativní cesty z tureckého pobřeží na řecké ostrovy, kam převáží uprchlíky, kteří touží po životě v Evropě.
Podle německého velitele se jim to daří, protože mise NATO čítá jen sedm lodí, které se zatím zaměřují na oblast kolem ostrova Lesbos. "Pašeráci jsou velmi flexibilní," tvrdí Klein, podle něhož jim k tomu pomáhají i sociální sítě.
Šéfové států a vlád zemí evropské osmadvacítky v Bruselu krátce po 20:00 SEČ ukončili první blok diskuse věnovaný ekonomice. Na twitteru to uvedl Preben Aamann, mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska. U večeře teď premiéry a prezidenty čeká hlavní téma nynější vrcholné schůzky, a to doladění detailů nové dohody s Tureckem, která by měla napomoci zastavení migrační vlny mířící do Evropy.
First working session over. #EUCO adopts conclusions on economy, climate, energy. Next: Working dinner on migration
— Preben Aamann (@PrebenEUspox) 17. března 2016
Na večeři mají evropští prezidenti a premiéři diskutovat také o zatím nefungujícím programu na přesídlení uprchlíků z Řecka a Itálie. Ze 160 tisíc uprchlíků, které se evropské země zavázaly z těchto zemí přemístit na své území, si jich státy vzaly pouze 964, tedy jen zhruba 0,6 procenta z celkového závazku. Evropská komise a například německá kancléřka Angela Merkelová proto tlačí na státy, aby přesídlování urychlily. Relokovat je podle nich potřeba alespoň šest tisíc lidí měsíčně.
I když některé státy už volná místa Řecku a Itálii nabídly, nebyl zatím zájem o přesídlení hlavně ze strany samotných uprchlíků. Ti radši zamířili rovnou po své trase do Německa, než by byli přiděleni do země, kterou si nemohou vybrat. "Poté co je západobalkánská trasa zavřená a uprchlíci v Idomeni vidí, že to dál nepůjde, začíná být zájem o přesídlování větší,“ uvedl zdroj z evropských institucí.
Mluvčí kyperské vlády na svém twitterovém účtu sdílel fotku menu večeře.
— NikosChristodoulides (@Christodulides) 17. března 2016
Evropský soudní dvůr dnes rozhodl, že členská země EU může žadatele o azyl vrátit do neunijní země považované za bezpečnou, aniž by k tomu potřebovala souhlasu jiného státu EU. Verdikt se týká Pákistánce, jehož Česko vrátilo do Maďarska, které pak migranta poslalo zpět do Srbska.
Maďarský soud chtěl mít jistotu, že k tomuto kroku není nutný souhlas české strany. Jde o případ muže, který loni v létě pronikl ze Srbska do Maďarska, kde podal první žádost o azyl. Ještě dřív, než bylo řízení ukončeno, ale přešel do České republiky, kde byl zadržen, když se chtěl dostat do Rakouska.
České úřady Pákistánce se souhlasem Budapešti poslaly zpět do Maďarska. Tam muž podal druhou žádost o udělení azylu, kterou ovšem maďarské úřady zamítly jako nepřípustnou; Maďaři se zároveň rozhodli poslat běžence do Srbska, protože tato země je považována za bezpečnou.
Podle rýsující se dohody s Ankarou by měli být vraceni zpět do Turecka až na úplné výjimky všichni migranti a uprchlíci, kteří připlují na řecké ostrovy. I ti, kteří požádají v Řecku o azyl. Podle právních předpisů EU (články 35 a 38 směrnice o azylovém řízení) může být totiž žádost uprchlíka o azyl uzavřena a označena za nepřípustnou, pokud už měl dostatečnou ochranu v „první zemi azylu“ anebo pokud tato osoba přišla do EU z „bezpečné třetí země“. Do Turecka by neměli být vraceni ti lidé, kteří prokáží, že jim v Turecku hrozí pronásledování nebo ohrožení života.
Zdroj: Evropská komise. Více ZDE
20 minutes break for consultations...#EUCO
— NikosChristodoulides (@Christodulides) 17. března 2016
Turecký premiér Ahmet Davutoglu vidí určité obtíže ve splnění podmínek chystané dohody o migraci ze strany Evropské unie, nicméně věří v pozitivní výsledek pátečních rozhovorů v Bruselu. Řekl to na letišti v Ankaře před odletem na bruselský summit EU, jehož se má v pátek zúčastnit.
"Vidíme, že existují nějaké potíže uvnitř EU... ve splnění podmínek (tureckého návrhu)," uvedl Davutoglu. Prohlásil, že nepřijme žádný návrh, který by z Turecka udělal "vězení pro migranty pod otevřeným nebem". "Doufáme, že dojdeme k dobrému výsledku pro Turecko, pro Evropskou unii i pro migranty," řekl Davutoglu.
Premiéři a prezidenti se opět sešli, aby nový návrh dohody s Tureckem prodiskutovali.
EU leaders now resume talks on revised draft EU-Turkey statement #EUCO
— Preben Aamann (@PrebenEUspox) 17. března 2016
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy to s dohodou s Tureckem vypadá slibně. Ze zítřejší snídaně s tureckým premiérem se může stát oběd, ale do večeře by se jednání protáhnout nemělo.
Breakfast may turn into lunch but everybody swears it will not turn into dinner tomorrow. #EUCO
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) 17. března 2016
Podle zdroje blízkého jednáním se v návrhu dohody s Tureckem udělaly jen velmi malé změny. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk se ale nesejdou s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem ještě dnes v noci, ale až zítra ráno. Celý program zítřejšího dne se proto už určitě posouvá. Všichni lídři se s tureckým premiérem sejdou nejdříve při obědě.
Podle informací deníku Financial Times se evropští lídři shodli na návrhu dohody s Tureckem. Ještě ho však musí schválit turecký premiér Ahmet Davutoğlu.
#EU official says 28 leaders have agreed text of #Turkey deal close to @DonaldTusk's original text. Up to @Ahmet_Davutoglu to accept.
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) 17. března 2016
Dnešní online přenos z bruselského summitu končí, děkujeme za pozornost a loučíme se z karlínského newsroomu. Zítra budeme už od ranních hodin v informování ze summitu pokračovat.