V Berlíně se ve středu sešli německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem. Odchod Británie z osmadvacítky by Evropu uvrhl do další krizové situace, kterou by nebylo jednoduché zvládnout, shodli se oba muži. Ministři si přejí, aby Británie v unii zůstala. V posledních průzkumech získávají ale příznivci brexitu, tedy odchodu Británie z EU, převahu.

"Evropa by ztratila více než jen jednu členskou zemi, pokud by se Britové rozhodli vystoupit," řekl Steinmeier s odkazem na specifika ostrovního státu. Referendum podle něj není jen rozhodováním o jednom státu, ale také spolurozhodováním o budoucnosti Evropy. Do referenda se přesto ale německá vláda vměšovat nechce.

Také podle Zaorálka není referendum jen o Británii. V případě brexitu by to podle něj vyvolalo obrovský tlak na ostatní země, aby dokázaly předvést, že Evropská unie k něčemu je.

"My jsme vstupovali do Evropské unie, jejíž součástí byla Británie. Dá se říct, že jsme tam šli tak trochu také kvůli vám. Také vás jsme chtěli mít jako partnery," poznamenal také na adresu Británie Zaorálek. "Je těžké dohlédnout, co se stane, pokud by Británie odešla," řekl také s tím, že by nešlo jen o ekonomické dopady.

Šéf české diplomacie je přesvědčen, že Praha se snažila pomoci debatě na ostrovech i hledáním kompromisu při snahách o reformu osmadvacítky. Ta nyní musí dokázat, že je schopna reagovat na výzvy doby, míní Zaorálek.

Ministři se shodli na ruských sankcích

Oba ministři se také shodují, že evropské sankce vůči Rusku by měly být prodlouženy. Bez naplňování minských dohod není jejich uvolnění možné, míní. K dostatečnému pokroku přitom podle nich zatím nedošlo. O prodloužení sankcí by osmadvacítka mohla podle diplomatů rozhodovat již příští týden.

"Samozřejmě trvá závislost mezi pokrokem v minském procesu a sankcemi," řekl Frank-Walter Steinmeier. O postupném uvolňování sankcí bude podle něj možné uvažovat, až v případě dosažení výrazného pokroku. Ten ale zatím šéf německé diplomacie nevidí.

"Já mám pocit, že v těch základních věcech existuje poměrně velmi slušná shoda mezi státy v Evropě. Skutečně platí to, že odstraňování sankcí je spojeno s plněním minských dohod," poznamenal Zaorálek. "V této chvíli zřejmě nenastal pokrok takového typu, abychom se vážně mohli bavit o tom, že může dojít také k nějakému posunu, co se týče rozhodnutí, která přijala Evropská unie vůči Rusku," uvedl také.

Protiruské sankce v roce 2014 přijaly evropské země a Spojené státy kvůli ruské anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. O prodloužení sankcí bude rozhodovat Evropská unie předtím, než na konci července vyprší. Někteří diplomaté dávají najevo, že dohoda všech členských zemí EU nemusí být tentokrát jednoduchá.