Společensky nejrozvinutějším regionem v Evropské unii je Upper Norrland, nejsevernější část Švédska. Alespoň podle nejnovějšího Regionálního indexu společenského rozvoje v EU (EU Regional Social Progress Index), který pro Evropskou komisi sestavila nezisková organizace Social Progress Imperative.

Index měří na padesáti ukazatelích společenský i ekonomický rozvoj a úroveň životního prostředí v 272 regionech (NUTS-2) osmadvaceti členských států Evropské unie. Jde o tři skupiny kritérií – základní lidské potřeby (které dále zahrnují výživu a základní lékařskou péči, vodu a hygienické podmínky, osobní bezpečí), předpoklady pro životní pohodu (zejména přístup k základnímu vzdělání, k informacím, dále zdraví, kvalita životního prostředí) a příležitosti obyvatel (osobní práva a svobody, možnosti volby, tolerance, začlenění, přístup k dalšímu vzdělávání).

Čelu žebříčku tradičně vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony.

Nejlepší z českých regionů je Praha. V rámci EU se však umístila až pod průměrem – na 159. příčce. Jen o pár příček předstihla územní jednotky Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina) a Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj). Nejhůře skončil Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) na 232. místě.

Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně.

"Například centrální Londýn, nejbohatší region Evropy, je ve výsledcích svého společenského rozvoje výrazně průměrným. Evropské finanční centrum se z 272 porovnávaných regionů umístilo až na 81. příčce za severovýchodním Skotskem, Devonem a Severním Irskem. Lepší společenský rozvoj než centrální Londýn vykazuje celkem 21 britských regionů," říká Josef Kotrba, vedoucí partner společnosti Deloitte ČR.

Nepříliš dobře dopadla i některá další města nebo jejich bezprostřední okolí – například Brusel (153. příčka), Bratislava (181. příčka), Řím (197. příčka) či Varšava (215. příčka).

Z dílčích kritérií dosáhla Praha výtečného skóre pouze v (nízké) úmrtnosti novorozenců a přístupu k základnímu vzdělání. Nejhorší skóre (až 264. příčka) pak česká metropole získala v oblasti životního prostředí a jeho znečištění. Nijak přesvědčivé skóre město nezískalo ani v případě hygienických podmínek, zdraví či v oblasti osobních práv, kam tvůrci indexu řadí například důvěru v politický a právní systém a policii.

Podle už dříve zveřejněného žebříčku společenského rozvoje hodnotícího 133 zemí světa letos nejlépe dopadlo Finsko a nejhůře Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě.

Celkový index – podmínky pro kvalitní život:

Region
Skóre
1. Upper Norrland, Švédsko 82,33
2. Central Jutland,  Dánsko 81,98
3. Capital Region of Denmark, Dánsko 81,67
4. Âland, Finsko 81,61
5. Utrecht, Nizozemsko 81,37
6. Northern Jutland, Dánsko 81,36
7. Helsinky, Finsko 81,19
8. Gelderland, Nizozemsko 81,11
9. North Holland, Nizozemsko 80,95
10. Groningen, Nizozemsko 80,55
... ...
159. Praha 65,85
176. Jihovýchod (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj) 63,55
178. Jihozápad (Jihočeský kraj, Plzeňský kraj) 63,20
186. Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj) 61,54
187. Střední Morova (Olomoucký a Zlínský kraj) 61,41
204. Střední Čechy (Středočeský kraj) 59,9
210. Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) 58,33
232. Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) 56,52
... ...
268. Northeast Romania, Rumunsko 43,49
269. Southeast Romania, Rumunsko 42,89
270. South Muntenia, Rumunsko 41,82
271. North West Bulgaria, Bulharsko 40,62
272. South East Bulgaria, Bulharsko 39,72

Zdroj: Social Progress Imperative