Německá vláda chce zavést výjimku z povinnosti vyplácet minimální mzdu. Týkala by se migrantů, kteří musí k vykonávání své práce v Německu získat dodatečnou kvalifikaci.

S odvoláním na interní dokument ministerstev práce, financí a školství o tom v pondělí informoval list Süddeutsche Zeitung.

Minimální mzdu by nemuseli zaměstnavatelé podle dokumentů, z nichž SZ čerpá své informace, vyplácet těm uprchlíkům a přistěhovalcům, kteří musí získat dodatečnou kvalifikaci, aby jim úřady v Německu uznaly výuční list získaný v zahraničí.

Právě na dobu získávání dodatečných praktických znalostí a zkušeností přímo v podniku by se vztahovala výjimka ze zákona o minimální mzdě.

V těchto případech by zaměstnavatelé mohli imigrantům vyplácet pouze částku, jež odpovídá té, kterou dostávají učni na praxích.

Minimální mzda se od počátku tohoto roku zvýšila z 8,50 eura na 8,84 eura za hodinu (z 230 na 239 korun).

Jako příklad, kdy by zaměstnavatelé nemuseli vyplácet minimální mzdu, uvádí vládní dokument citovaný SZ syrského truhláře, který absolvuje devítiměsíční praxi, protože mu k uznání syrského vyučení v Německu chybí právě devět měsíců.

Svaz německých zaměstnavatelů (BDA) se vyslovil proti zvláštním výjimkám pro uprchlíky a přistěhovalce. Podle něj by měla výjimka v případě nutnosti doplnění praktických znalostí potřebných pro výkon zaměstnání platit pro uprchlíky i německé občany.

Naproti tomu Svaz německých odborů (DGB) se staví proti jakýmkoliv výjimkám z minimální mzdy. Zaměstnavatelé podle něj už nyní využívají uprchlíky, kteří "ještě neznají svá práva", jako levné pracovní síly.