Svět může už letos zažít zdaleka největší bankrot v dějinách. A to v přepočtu až za 45 bilionů korun. Své dluhy může přestat platit Francie, pokud se prezidentkou stane kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Francouzská platební neschopnost by přitom vzhledem k významu francouzské ekonomiky mohla způsobit obrovskou krizi v celém světě. 

Le Penová dlouhodobě prosazuje odchod Francie z eurozóny a návrat k vlastní měně. Odmítá ale říct, jak konkrétně by to chtěla udělat.

Přechod k vlastní měně totiž může způsobit zásadní finanční šok. Pokud by Francie místo eura zavedla frank, jeho hodnota vůči euru by okamžitě výrazně oslabila. Hodnota dluhů v eurech by tedy vystřelila nahoru, včetně těch státních.

Lidé z okolí Le Penové pro deník Financial Times vůbec poprvé popsali, jak si odchod Francie z eurozóny představují. Aby se vyhnuli faktu, že hodnota francouzského státního dluhu po návratu k franku vystřelí do závratných výšek a Francie ho proto nebude schopná splácet, chtějí velkou většinu tohoto dluhu převést z eur na franky. Týkat se to má státních dluhů v objemu 1,7 bilionu eur, což je asi 45 bilionů korun.

To je 80 procent všech francouzských státních dluhů. Těchto 1,7 bilionu eur Francie vydala podle francouzského práva. "Máme proto právo převést tyto dluhy na naši novou měnu," řekl Financial Times David Rachline, šéf strategie Národní fronty. Tedy strany, kterou vede Le Penová.

Odborníci oslovení Financial Times se shodli na tom, že Francie skutečně může v případě přechodu na vlastní měnu rozhodnout o tom, že státní dluh vydaný podle francouzského práva převede z eur na franky. Zároveň by to ale znamenalo, že by se Francie tímto krokem dostala do platební neschopnosti, zjednodušeně řečeno nazývané bankrot.

"Tady nemůže být žádný spor… Pokud ten, kdo dluh vydá, nedodrží své závazky vůči věřitelům, včetně toho, že jim zaplatí v dohodnuté měně, Francie spadne do platební neschopnosti," řekl šéf ratingu státních dluhopisů v ratingové agentuře Standard & Poor's Moritz Kraemer. Stejný názor má i ratingová agentura Moody's.

Francouzský bankrot týkající se zmiňovaných 1,7 bilionu eur by byl zdaleka největším v dějinách. Téměř dvacetinásobně by překonal platební neschopnost Řecka, k níž došlo v roce 2012. Investoři tehdy přišli o peníze, ale technicky vzato se o platební neschopnost nejednalo, protože restrukturalizace řeckého dluhu nastala po vzájemné dohodě.

Pokud by se Francie dostala do platební neschopnosti, mělo by to katastrofální dopad na francouzské, ale i další evropské banky, které drží velké množství francouzských státních dluhopisů. Hodnota jejich investice by se ze dne na den smrskla v závislosti na tom, jak hluboko by nová francouzská měna oslabila. Stejně tak by například klesla kupní síla Francouzů nebo výrazně narostlo břímě jejich dluhů, které mají v eurech.

Podle člena vedení Evropské centrální banky Benoita Coeurého by lidé ve Francii byli "ožebračeni".

Americký ekonom Barry Eichengreen, jeden z největších odborníků na měnové unie, už před několika lety napsal, že odchod nějaké země z eurozóny by v daném státě vyvolal "matku všech finančních krizí".

Le Penová by podle průzkumů pohodlně postoupila do druhého rozhodujícího kola francouzských prezidentských voleb, které bude v květnu. V něm by ale měla prohrát s jakýmkoliv kandidátem, který má šanci ji do druhého kola doprovodit. Hlavní francouzské politické strany se ale v poslední době dostaly na pokraj chaosu, což šance Le Penové na vítězství zvyšuje. Kvůli této nejistotě v poslední době narostly výnosy z francouzských státních dluhopisů.